Vlečka ČKD Tatra Smíchov

Když ve druhé polovině devatenáctého století vznikají první pražské strojírenské podniky, vznikají k nim zcela samozřejmě dle tehdejších zvyklostí napojení na železniční síť. Stává se tak nejen z důvodu dodávky surovin potřebných pro výrobu a uhlí, ale i pro následný snazší odbyt vlastních výrobků. Čestnou výjimku tvořila v roce 1852 založená Ringhofferova strojírna v Praze na Smíchově, jedna z pozdějších nejstarších součástí gigantu ČKD (jehož součástí se však stala až v roce 1963). Protože v době jejího vzniku ještě neexistovala žádná železniční trať v okolí (dráha spojující Plzeň s Prahou vznikla až v roce 1862), probíhala přeprava hlavního výrobního programu - železničních vozů - za pomocí koňských potahů přes Újezd a visutý řetězový most císaře Františka I., (v místě dnešního mostu Legií) přes ulici Na Příkopě k budově Celnice u náměstí Republiky, v jejímž areálu se nacházela železniční vlečka vycházející z dnešního Masarykova nádraží. Transporty byly kvůli problémům s hmotností přepravovaných výrobků na řetězovém mostě od roku 1857 přeloženy na podstatně starší Karlův most, kudy projížděly až do roku 1871, kdy byla zprovozněna spojovací trať mezi smíchovským a hlavním nádražím.

Samotná železniční vlečka, propojující nejstarší část Ringhofferovy továrny s areálem smíchovského nádraží přes Stroupežnického ulici, byla zřízena až v roce 1880. Jak udávají dobové plány z roku 1935, hlavní kolej měřila 667 metrů, vedlejší koleje 960 metrů. Nejdelší odbočná větev z hlavní koleje vedla Klicperovou ulicí do části továrny, která byla západně od dnešní Radlické, takže se zde po roce 1913 křižovala s tramvajovou tratí. Zatím není ověřeno, kdy tato křižovatka zanikla, ale jisté je, že neexistovala v říjnu 1967. Kolej v Klicperově ulici ležela beze změn včetně napojení až do počátku 80. let. Ve Stroupežnického ulici odbočovala z mateční koleje ještě jedna, vedoucí do dalších objektů továrny.

Protože Ringhofferova továrna od roku 1876 dodávala do Prahy naprostou většinu tramvají, bylo v Plzeňské ulici velice živo. V místě, kde se vlečka křižovala od 13. června 1897 s tramvajovou tratí bylo zřízeno místo, kde se předávaly Elektrickým podnikům nové tramvaje. Zpočátku bylo stěhování vozů na tramvajové koleje velmi náročné, protože zde neexistovalo žádné kolejové propojení. Tramvaje se přesunovaly pomocí různých dřevěných fošen a plechů, aby nepoškodily dlažbu a v neposlední řadě své podvozky. Teprve v roce 1909 zde byl zřízen spojovací oblouk, který přepravu nových tramvají značně usnadnil.

Jelikož předávání nových tramvají v Plzeňské začalo omezovat nejen stále narůstající pouliční provoz, ale i přesuny rozpracovaných dílů kolejových vozidel mezi jednotlivými částmi továrny, byl 7. dubna 1948 zřízen nový oblouk spojující železniční vlečku s tehdy manipulační tramvajovou tratí v ulici Za Ženskými domovy, která jednokolejně křižovala vlečku od roku 1938. Zde byl pro předávání vozidel podstatně větší klid. Po několik dalších desetiletí se ve Stroupežnického ulici vlastně měnily jen typy přepravovaných tramvají a posunovacích lokomotiv.

V souvislosti s výstavbou metra a autobusového terminálu prošla celá oblast zásadní přestavbou. Projekt počítal s přeložením vlečky v prostoru mezi Klicperovou ulicí a Smíchovským nádražím o několik metrů východněji, blíže k budoucím výstupům z metra. Přerušení provozu na vlečce se muselo z důvodu intenzivní výroby v ČKD zkrátit na nejkratší možnou dobu. Proto byla ještě za provozu vlečky v původní poloze již stavěna vlečka v poloze nové. V roce 1980 proběhlo zdvoukolejnění tramvajové tratě v ulici Za Ženskými domovy. Kromě provozovaného křížení bylo při této příležitosti do tramvajové trati v předstihu vloženo i křížení s novou polohou vlečky. Stávající vlečka byla pro umožnění předávání tramvají napojena na tramvajovou trať dočasným levým obloukem do pravé traťové koleje (v pohledu od Ženských domovů), který nově musel křížit protisměrnou tramvajovou kolej. Již v průběhu prosince téhož roku však bylo provizorní propojení zrušeno (původní křížení vlečky však zůstalo odpojené ležet v tramvajové trati až do září 2004) a vlečka začala využívat druhé křížení s tramvajovou tratí. Aby bylo možné i nadále předávat nové tramvaje z výrobního závodu ČKD Tatra Smíchov, byla náhradou zřízena nová kolejová spojka odbočující pravou výhybkou z místa, kde byla donedávna výhybka levá, z ulice Za Ženskými domovy do areálu smíchovského nádraží, kde byla propojena se železničními kolejemi. Provoz na nové koleji začal 11. února 1981 a přepravovaly se po ní nejen nové pražské tramvaje, ale v posledních letech existence i vozy T3 určené k odprodeji, nebo šrotaci. Mezi poslední přepravené tramvaje patří vozy typu T6A5, ev.č. 8601 a 8602.

Osudy železniční vlečky zpečetilo přestěhování závodu ČKD Tatra ze Smíchova do Zličína, završené v polovině 90. let minulého století. Ringhofferova továrna byla po roce 1996 - s výjimkou fragmentu v podobě památkově chráněné fasády v Plzeňské ulici a Velké a Malé Ringhofferovy vily srovnána se zemí. Během výluky tramvají v období 30. července - 29.srpna 1998 bylo odstraněno křížení s tramvajovou tratí v Plzeňské ulici a následně byla postupně snášena i vlečka ve Stroupežnického ulici mezi ulicemi Ostrovského a Plzeňskou. Na místě nákladní vrátnice a vstupní brány vlečky do areálu továrny je dnes vstup do obchodního centra. Během září 2004 bylo odstraněno křížení s tramvajovou tratí v původní poloze vlečky v ulici Za Ženskými domovy, sneseno i kolejiště železniční stanice Praha-Smíchov za vjezdovými vraty do areálu nádraží, až na několik zachovalých torz v místě komunikací uvnitř areálu. Někdejší vlečka tak zůstává zachována již jen od místa opuštění areálu nádraží, přes zachovalé, ale zavařené křížení s tramvajovou tratí, po chodník na jižní straně Ostrovského ulice, mezi výstupy z metra, kde slouží jako parkoviště.

Zboření smíchovské továrny a likvidace vlečky jakoby symbolicky předznamenalo osudy jednoho z největších světových výrobců tramvají, který v dobách své největší slávy dokázal vyrobit i více než tisíc tramvajových vozů za rok! Ale to už je jiná kapitola...

Jak šel čas železniční vlečky ČKD Tatra Smíchov
1995
2002
2003
2004
		2006