Hlavním městem Bulharska je s počtem jednoho milionu obyvatel Sofie. Zdejší hromadnou dopravu zajišťuje kromě
autobusové dopravy také elektrická trakce tvořená metrem a sítí tramvajových a trolejbusových linek.
Hloubená trasa metra má osm moderně vybavených stanic, další tři v centru se plánují. Vede z centra města do sídliště
Obelia na severu města. Nasazovány jsou zde čtyřvozové soupravy 81-71 z let 1989 a 1990. Ve zkušebním provozu se
objevuje i nová čtyřvozová souprava, tvořená vždy párem průchozích dvouvozových jednotek spojených kloubem.
Trolejbusová doprava je zastoupena řadou Ikarus 280 v modrém barevném provedení. Tento typ je použit i v autobusové
dopravě doplněn o Mercedes Connecto, případně autobusy světové provenience.
Sofijský tramvajový systém se skládá ze čtrnácti linek provozovaných na tratích o dvou rozchodech - 1009 mm, na
kterém jezdí 12 linek a na rozchodu 1435mm tvořeném pouze 2 linkami. Vozidla jsou ve standardním nátěru ve dvou
barevných kombinacích - oranžové s dolním bílým pruhem a oranžovo-modré s černým pruhem.
Na úzkém rozchodu se setkáme s několika verzemi vozů Sofia T8M-700 a T8M-900 místní výroby ve dvoučlánkovém a
tříčlánkovém provedení. Jízda těmito vozy je pro našince opravdovým zážitkem. Vzduchové brzdy a za mohutného bouchání
postupně se zavírající dveře u nás nevidíme. Pro Čecha lze přirovnat zavíraní dveří k Ikarusu. U tříčlánkových vozidel
máte podle houpání stěn občas pocit, že se střední článek musí každou chvíli rozložit.
Mezi podstatně modernější tramvaje patří vozy české výroby typu T6A2.
Těch bylo mezi lety 1990 - 1991 dodáno 40 kusů. V roce 2000 pak ještě 17 dalších modernějších vozů typu T6A2BG.
Z německého Halle byly v roce 2001 odkoupeny vozy T4D, provozované na úzkém rozchodu 1009mm. V poslední době jsou nasazovány pouze na linku 8.
Na dvou linkách o standardním rozchodu 1435 mm se můžeme setkat s vozidly T6B5, které se svou šířkou a průjezdným
průřezem rovnají vozům KT8D5. Tyto vozy doplňují podstatně starší vozy Duewag původem z Bonnu, které patří k tomu
nejlepšímu, s čím se na sofijských kolejích můžeme setkat. Jízda dvoučlánkovými, tříčlánkovými, či sólo vozy s vlekem
je opravdu tichá ve srovnání s rozdrnčenými a mnohem novějšími vozy české výroby, o vozech místní výroby nemluvě.
První zástupcem vozoven na normálním rozchodu je vozovna Iskr od roku 1987. Nalezneme v ní kromě funkčních vozů i spoustu
odstavených vozů, které na venkovních plochách reziví, případně jsou využívány jako zdroje náhradních dílů. S
některými z nich se v budoucnu počítá jako s muzejními vozy, vše však vázne na financích. Vozovna Krasna Poliana
byla na standardní rozchod rekonstruovaná v roce 2001. Tehdy byla délka tratí na úzkém rozchodu 169 km, na normálním 39 km.
Tramvajový svršek nepatří k nejkvalitnějším, ale v porovnání se stavem uličního prostoru a okolních objektů je ve
velmi dobrém stavu. Běžně je však možné spatřit propadlé panely BKV či
jednojazykové výhybky.
V současné době provádějí v Sofii rekonstrukce tříčlánkových tramvají podobným způsobem jako v České republice,
dodáním středního nízkopodlažního článku. Vozy dále dostávají nové sedačky, mají modernizovaný interiér a kouřová skla.