Trať
Palackého náměstí - Národní divadlo

Trať byla plánována a projektována dávno předtím, než se dočkala samotného stavebního projektu, vzniklého až v prvních měsících roku 1882. Následně se konala 18. září téhož roku politická pochůzka po této části tratě, jejímž výsledkem bylo schválení projektu a vydání stavebního povolení.

Počátkem roku 1900 došlo výstavbou stožárů trakčního vedení k postupné přestavbě trati na elektrickou dráhu. Poslední vozík tažený animální trakcí projel tratí večer 17. prosince 1900 a následujícího dne již vyjela na trať elektrická tramvaj. S nadsázkou by se dalo říci, že Pražané dostali elektrickou tramvaj jako vánoční dárek.

Postupná výstavba nábřežních zdí, probíhající již od roku 1878 postoupila na přelomu století až ke křižovatce s Myslíkovou ulicí, čímž mohlo dojít k přeložení tramvajové trati a automobilového provozu z úzké Náplavní ulice na novou nábřežní komunikaci. Stalo se tak 30. října 1907. Technické revizi však byla přeložka podrobena až 11. února 1908 a úsek vedený po nábřeží byl rázem o kousek delší.

Dokončení úprav nábřeží mezi Národním divadlem a Štítkovskými mlýny v roce 1907, stejně jako výstavba nábřežní komunikace v Podskalí a proražení Vyšehradského tunelu v roce 1904, umožnily zahájení stavby nové dvoukolejné tramvajové tratě vedené od Národního divadla do Podolí po vzniklém nábřeží.

První změna nastala k 5.lednu 1910, kdy byl zdvoukolejněn spojovací oblouk tramvajové trati na Palackého most, jako příprava pro budoucí pokračování tramvajové trati po nábřežní komunikaci. Ta byla uvedena do provozu 31. července 1910. Začínala u Národního divadla a byla napojena oblouky jak od Národní třídy, tak přímo ze Smetanova nábřeží. V úseku Myslíkova - Palackého náměstí využívala již provozovanou tramvajovou trať z Myslíkovy ulice na Palackého most. Protože se jednalo o trať pokračující před dnešní Palackého náměstí ještě dále do Podolí, musely se čerstvě zdvoukolejněné oblouky na Palackého náměstí opět upravit kvůli vložení křižovatkové konstrukce.

Již v roce 1912 krumpáče dělníků opět vyndávaly dlažební kostky na nábřežní komunikaci, tentokráte před křižovatkou s Myslíkovou ulicí. Byl zde vložen kolejový přejezd umožňující obracení tramvajových vlaků. Datum jeho snesení je však nejasné. Obnovení plnohodnotného tramvajového provozu po první světové válce přinesl také nové tratě. Od 14. září 1924 se na Jiráskově náměstí k trati napojovala dvoukolejným obloukem nově zřízená trať vedená Resslovou ulicí na Karlovo náměstí.

V souvislosti s výstavbou Jiráskova mostu bylo především na novoměstské straně nezbytné zvýšit nábřeží až o 80 centimetrů. Protože tudy bylo vedeno 7 tramvajových linek do Podolí a na Karlovo náměstí, znamenaly stavební práce pro pražskou dopravu velkou komplikaci. Tramvajové koleje v Resslově ulici byly až na nábřeží vedeny původně v přímce. V souvislosti s výstavbou mostu je však bylo zapotřebí nejen vyzdvihnout do nové nivelety, ale také částečně přeložit, aby směřovaly do osy nového mostu.

Dne 17. února 1932 se na Jiráskově (tehdejším Riegrově) náměstí sešla úřední komise, aby projednala postup stavby. Veškeré práce musely být bezpodmínečně dokončeny tak, aby bylo možné Jiráskův most využít pro veřejnou dopravu během blížícího se IX. všesokolského sletu. Žádné zdržení tedy nepřicházelo v úvahu. Elektrické podniky hlavního města Prahy nemohly přerušit tramvajovou dopravu na tolika linkách, proto bylo při jednání komise konstatováno, že "...postup prací bude řízen tak, aby provoz elektrických drah co nejméně byl rušen: některé trati budou převedeny do ulice Spálené, pro ostatní se položí zatímní povrchové koleje, které musí být zavčas připraveny."

Položit povrchové koleje bylo tehdy pro pracovníky vrchní stavby rychlou a doslova rutinní záležitostí. Podobně bylo snadné zavěšení trolejového vedení, i když bylo nutné na některých místech, především na náměstí, vztyčit provizorní sloupy. Dočasná tramvajová trať začínala na severním okraji Jiráskova náměstí, kde byla napojena na stávající koleje, odbočovala na východní stranu náměstí, pokračovala Gorazdovou (tehdejší Podskalskou) třídou a Trojanovou ulicí se opět vracela na nábřeží, kde ústila do běžné tratě. Byla v celém průběhu dvoukolejná a měřila 359 metrů.

Aby bylo zachováno také spojení Karlova náměstí byl zřízen dvoukolejný spojovací oblouk o délce 37 metrů, který propojoval koleje v Resslově ulici s provizoriem v Gorazdově. Na křižovatce s Resslovou ulicí byla pro všechny pojížděné směry zřízena zastávka. Nejmenší poloměr oblouků tratě činil 21,40 metru. Koleje byly položeny jednoduše s pomocí rozchodnic na dlažbu a jen tam, kde to bylo nezbytně nutné, byly podloženy slabou vrstvou štěrku. Provoz na provizorní trati byl zahájen 14. května 1932. Na provizorní koleje byly odkloněny všechny zdejší linky s výjimkou "dvacítky", která úsek objížděla Národní a Spálenou ulicí. O provozu na provizoriu byli provozní zaměstnanci informováni oběžníkem č. 43. Jediným bezpečnostním opatřením bylo toto konstatování: "Řidičům tratí, pojíždějících po povrchových kolejích, se připomíná co nejdůtklivěji, aby po těchto jezdili opatrně a volně, aby nedošlo k vyjetí vlaku z kolejí a tím event. k zastavení veškeré dopravy na tomto místě."

Potřebné rekonstrukční práce proběhly přesně podle plánu a také provoz na provizoriu byl zcela bez závad. V noci ze 2. na 3. června 1932 tudíž mohlo dojít k jejich odpojení a s ranním výjezdem 3. června byl zahájen pravidelný provoz po zvednuté nábřežní komunikaci i po přeložené části tratě v Resslově ulici. Povrchové kolejnice byly rychle odstraněny a jen stopy po závěsech vrchního vedení připomínaly, že Gorazdovou ulicí jezdily tramvaje.

Nová organizace dopravy v centru města stála za ukončením provozu na trati v Resslově ulici. Poslední soupravy tímto úsekem projely 14. května 1978, oficiálně však byla trať zrušena až 19. července 1979. Přesto bylo možné až do 4. května 1981 používat část kolejí na Jiráskově náměstí k odstavování vlaků. Následně byl kolejový trojúhelník ústící na nábřeží v roce 1981 snesen.

Další změna dotýkající se námi popisované tratě nastala v souvislosti s výstavbou trasy metra B. V roce 1984 byl k prvnímu školnímu dni přerušen tramvajový provoz na křižovatce Palackého náměstí, při kterém došlo k vyjmutí spojovacích oblouků křižovatky Palackého náměstí z nábřeží na Palackého most a přestavění křižovatkové konstrukce tvořící esíčko s oblouky o malém poloměru. Tato podoba křižovatky, ne moc korespondující s celkovou koncepcí přilehlých tratí a adekvátnosti místního vytížení, vydržela více než 20 let. V roce 2007 došlo k úpravě zmíněné křižovatky, do níž byly vloženy dva chybějící oblouky, obnovovaný od Jiráskova náměstí na Palackého most a jediný, dosud vždy chybějící od Jiráskova náměstí do ulice Na Moráni. Současně proběhla repanelizace Rašínova nábřeží od Palackého náměstí cca 50m za vyústění Trojanovy ulice.

Výrazné zlepšení manipulačních možností s tramvajovými soupravami znamenalo definitivní konec úvahám o připravované změně křižovatky Mánes. Plány z přelomu tisíciletí počítaly s doplněním spojovacího oblouku, umožňujícího odbočení tramvají od Národního divadla do Myslíkovy ulice, a tím blokové ukončení linek ve směru od Staroměstské, Václavského náměstí a z oblasti Karlova náměstí v centru Prahy, v případě provozních mimořádností. Vzhledem k omezeným prostorovým poměrům a vysokému rozdílu nivelety komunikací, mělo jít pouze o jednosměrné propojení v uvedeném směru. Právě tato nevýhoda se ukázala jako podstatná a z plánů na úpravu křižovatky nakonec díky doplnění oblouků na Palackého náměstí, řešící problém s ukončením linek v centru, nakonec sešlo.

Vysoká připravenost projektu rekonstrukce křižovatky Mánes předznamenala možnost jejího zařazení mezi plánované rekonstrukce, a tak když od roku 2009 probíhala výluka tratě v přilehlé Myslíkově ulicí, navíc spolufinancována z operačního programu Konkurenceschopnost, stačilo jen využít příležitosti a křižovatku v koordinaci zrekonstruovat. Ostatně stařičká čepová výměna s přestavníkem Öerlikon, pocházející z 80. let si o to již několik měsíců říkala. Na základě analýzy předchozích opravných zákroků bylo rozhodnuto o prodloužení rekonstruovaného úseku až ke křižovatce Jiráskovo náměstí, která prošla repanelizací v roce 2000. Výluka tratě začala k prvnímu a skončila k poslednímu červnu 2010. Kompletně byl obnoven spodek i svršek tratě, upraveny a prodlouženy zastávkové nástupní ostrůvky, zřízeny bezbariérové přístupy, kryté světelnou signalizací.

Ve výhledovém období se předpokládá komplexní rekonstrukce zbývajícího úseku dosud neopravovaného Rašínova nábřeží mezi lety 2012-2014.

Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce Palackého náměstí, která prošla v roce 2007 kompletní rekonstrukcí spočívající mimo jiné také ve zřízení dvou nových kolejových oblouků. Trať míří po Rašínově nábřeží přímým úsekem ve středu vozovky, oddělená z obou stran od jízdních pruhů pro automobily podélnými prahy, tzv.bumlíky. Za křižovatkou s Trojanovou ulicí se trať začíná stáčet táhlým pravým obloukem, z kolejí zde sjíždí autobusová linka 176, která má na nich od Palackého náměstí vyhrazený jízdní pruh. Tramvajová trať překračuje křižovatku na Jiráskově náměstí a bezprostředně poté následuje stejnojmenná zastávka ve směru do centra, v jejímž prostoru končí velkoplošné panely BKV a trať je zřízena metodou W-tram s asfaltovým zákrytem. Za Jiráskovým náměstím je na samotném nábřeží zřízen ostrůvek protisměrné zastávky z centra. Trať se již v prostoru před zastávkami napřimuje a v prostoru zastávek prochází přímým úsekem. Za zastávkami se trať stáčí v levém oblouku, jímž kopíruje tvar nábřeží. V levém oblouku prochází také křižovatkou Mánes, v níž se k trati připojují koleje vedené Myslíkovou ulicí. Bezprostředně za křižovatkou se trať opět napřimuje a znovu přechází do systému velkoplošných panelů BKV a ve středu Rašínova nábřeží pokračuje středem vozovky opět oddělená od jízdních pruhů pro automobily podélnými prahy. U můstku na Žofín se trať začne stáčet v levém oblouku, na protisměrné koleji je zřízena zastávka Národní divadlo. Za zastávkou se trať stáčí pravým obloukem podél budovy Prozatímního a Národního divadla až ke křižovatce Národní divadlo, kde naše cesta po trati končí.

Fotocesta po trati Palackého náměstí - Národní divadlo