Nákladové koleje nádraží Praha-Smíchov sloužily dlouhá léta jako pomyslný startovní blok pro stovky čerstvě vyrobených tramvají typu T
vysílaných smíchovskou Tatrovkou do světa k zákazníkům. V těch dobách takové náklady přepravovala jen železnice, a tak právě zde probíhalo
nakládaní novotou vonících tramvajích vyrobených o pár desítek metrů dále v továrně patřící kdysi Františku Ringhofferovi.
V posledních letech výroby tramvají T3 trpěla smíchovská Tatra zoufalým nedostatkem prostoru souvisejícím se souběhem výroby vozů T3, T6 a KT8
v jedné továrně. Koleje smíchovského nádraží tak sloužily také jako odstavná plocha, na níž byly dočasně přesunovány nedokončené tramvaje v různém stádiu
rozpracovanosti vyčkávající na konečnou montáž.
Časem se tu začaly potkávat novotou zářící tramvajové vozy mířící nejen na pražské koleje, ale i do jiných měst, s vyřazenými pražskými veterány.
V lepším případě z odstavných kolejí zamířily posloužit cestujícím v jiných městech, v tom horším skončily svou existenci pod plameny autogenu přímo na místě.
Po přestěhování Tatrovky do nového areálu ve Zličíně sloužilo plevelem zarůstající kolejiště poslední měsíce již jen vyřazeným vozům T3, které postupně
obklopovala stále bujnější vegetace a hromady načerno vyváženého odpadu.
Dnes již po slavné historii nenajdeme v těchto místech žádné zásadní stopy. Redukované kolejiště bylo odpojeno od
železniční vlečky, která ostatně je již pouhým zbývajícím torzem, továrna pana Ringhoffera byla srovnána se zemí
a ani tramvaje se znakem ČKD již nikdo nevyrábí....
Kolejiště tak bylo svědkem zrodu i zániku stovek tramvají nejen proslavené řady T.....