Povrchové kolejnice na Karlově náměstí

Zatímco po otevření prvních stanic metra se jejich vestibuly staly zcela logickými místy pro situování předprodejních míst jízdenek, před rokem 1974 tomu tak nebylo. Jednotlivé jízdenky prodávali průvodčí, a předprodej se uskutečňoval na místech k tomu vhodných. Tedy na místech, kde se dala předpokládat velká koncentrace cestujících - na přestupních bodech jednotlivých linek. Pro tyto účely nechaly Elektrické podniky zrekonstruovat v letech 1928 - 1934 šest vyřazených vlečných vozů na pojízdné prodejny jízdenek. Ve stanovených dnech předprodeje byly prodejny dopraveny na místo určení a ve většině případů vykolejeny a odstaveny na vhodné místo. Leckde se k tomuto odstavení používaly povrchové kolejnice. Posledním rokem, kdy byly pojízdné prodejny jízdenek použity se stal rok 1975. A světe div se. Pokud vás kroky zavedou na Karlovo náměstí, před kostel svatého Ignáce - otočte se k němu zády a přejděte na druhou stranu vozovky, na chodník podél parku Karlova náměstí. V hlinitém pruhu mezi vozovkou a chodníkem samotným naleznete v zemi ležet časem značně zašlé povrchové kolejnice, které právě v roce 1975 naposledy posloužily k odstavení jedné z pojízdných prodejen jízdenek. Na místě stojí i zděný soklík, z nějž prodejna odebírala elektrickou energii. Takřka třicet let po konci své slávy jsou stále na místě jako určitý němý pomník.

Fotocesta za povrchovou kolejnicí na Karlově náměstí