Pohlednice Pražských tramvají... ...z Muzea pověstí a strašidel staré Prahy

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Pohlednice Pražských tramvají...
...z Muzea pověstí a strašidel staré Prahy


Vítejte v Muzeu pověstí a strašidel staré Prahy. S pražskými pověstmi vás v přízemní části expozice, seznámí Genius loci Pragensis, tedy Duch Prahy, střežící obří kniha pověstí...
...jednotlivé listy z knihy pověstí nalezneme rozvěšené v přízemní části expozice. Jednotlivé listy z knihy pověstí nalezneme rovněž rozvěšené v přízemní části expozice. V muzeu pověstí a strašidel staré Prahy nalezneme nejen „strašidelné“ exponáty. Například část mechanizmu, na němž Hanuš z Růže ověřoval princip funkčnosti ozubených kol pražského orloje, prý nefunkční. Nebo šperkovnici herečky Laury, která zemřela na následky useknutí hlavy manželem, případně tašku ušitou vodníkem Kabourkem z potrhaných sítí pražských rybářů. Přízemní část expozice Muzea pověstí a strašidel staré Prahy s rozvěšenými listy z knihy pověstí a exponáty. Na rakvi, v níž byl pohřben syn vdovy Karafiátové, objevující se v Nerudově ulici coby rarach nalezneme kříž z kostela od Emauzského kláštera.
Přízemní část expozice Muzea pověstí a strašidel staré Prahy.
Zveme Vás na setkání s bytostmi Staré Prahy, které tu jistě byly kdysi a snad jsou i dodnes.

Muzeum pověstí a strašidel staré Prahy představuje výběr z nejznámějších a nejzajímavějších strašidel a pověstí Staré Prahy. Přízemní prostor muzea seznamuje návštěvníka s příběhy stojícími v pozadí vzniku pověstí a výskytu strašidel, včetně jejich vizualizací. Sklepní prostory domu, jehož historie sahá až do počátku 14. století, zavedou návštěvníky přímo do města strašidel, kde se s nimi mohou setkat tváří v tvář díky citlivě vybudovanému modelu uliček a zákoutí Staré Prahy.

Nemluvně, vznášející se nad Karlovým mostem je podle pověstí duší prvního člověka, který přešel přes Karlův most ještě jako nenarozený v břiše své matky a vzal si ho čert...
Duch manžela Petronily, který po své smrti zvonil v Mostecké ulici na černý zvon, aby svoji ženu zachránil od sňatku s podvodníkem. Pokud sestoupíme do podzemí, hned u točitého schodiště spatříme Turka, který v pravici třímá useknutou dívčí hlavu... Turek podle pověstí straší, protože musí. Zasnoubil se s krásnou šenkýřovou dcerou, ale místo aby si ji rovnou vzal, chtěl si ještě odskočit do Turecka. To odskočení mu trvalo čtyři roky, a když se vrátil, měla šenkýřova dcera s jiným. Tentokrát si nezvolila muže z Orientu, nýbrž z Kutné Hory. Turek tuto spletitou situaci vyřešil po turecku. Usekl své milé hlavu a tím se odsoudil k věčnému strašení v oblasti Týnského dvora, od čehož mu nepomůže ani sám Alláh.
V expozici muzea na nás čeká také kostlivec, který straší na Jánském vršku. Je to strašidlo sice neškodné, ale „zvukově“ nepříjemné... Vždy v pátek o půlnoci kostlivec vyjíždí v ohnivém kočáru a lomozí, jako by měl své vozítko okované železem. Ale jakmile zakokrhá první kohout, propadne se do země.
V blízkosti kostlivce potkáme dobrosrdečného vodníka Kabourka z Čertovky. V minulém století rád navštěvoval hospůdky na Kampě a poklábosil si při dobrém pivě se sousedy. Ti si ho tak vážili, že mu dávali k jeho židli škopíček s vodou, aby byl stále ve svém živlu. Postupem let však Kabourkovi přátelé umírali, hospůdky se modernizovaly, a to se vodníkovi nelíbilo. Zejména nesnášel gramofon a rádio. Nakonec se přestal s lidmi stýkat úplně. Pouze když má žízeň, vynoří se na chvilku z Čertovky a požádá kolemjdoucí, aby mu přinesli lahvové pivo. A když mu takové lahvové pivo dáte, tak docela na tom vyděláte, protože za desítku platí kaprem a za dvanáctku štikou. Muzeum pověstí a strašidel staré Prahy... Kampak to kouká v rohu ležící otylý kupec Haňka...? Na nějakou hromadu harampádí... A copak se to za ní skrývá...? ...ano, ano, v klidu tady leží bájný Golem!
Tak tihle skřítci prý už zvládali strašit císaře Karla IV. Vyšehrad není proslulý jenom tím, že tu údajně sídlila kněžna Libuše, Bivoj sem přinesl kance a Horymírův věrný kůň Šemík i se svým pánem přeskočil jeho hradby. Na Vyšehradě se prý vyskytoval i čert... Kousek za kostelem sv. Petra a Pavla v Karlachových sadech u východního vchodu na Vyšehradský hřbitov najdeme seskupení tří kamenných sloupů, které až do konce 18. století, kdy je Josef II. nakázal odstranit, byly umístěny uvnitř kostela. Přímo nad nimi se v klenbě nacházel otvor, kudy se sloup do chrámu dostal. Měl jím tam podle barokní pověsti mrštit vzteklý čert, který se vsadil se zdejších kanovníkem o jeho duši, že donese sloup z chrámu sv. Petra v Římě na stavbu vyšehradského kostela dřív, než velebníček doslouží mši. Prý by se mu to podařilo, kdyby nezasáhl sv. Petr a nesrazil ďábla třikrát do moře. V každém případě čert přiletěl pozdě a ze vzteku hodil sloup na kostel. Kámen prorazil střechu i klenbu a při pádu na podlahu se rozlomil na tři kusy. Legenda je legenda, ale vyšehradský čert má i jméno – Zardan. Mnicha v kápi u schodů netřeba se bát, zabil Helmbrechtnici. V magické spleti uliček pražského Starého Města kdysi žil šlechetný templářský rytíř, který jezdil na krásném bílém koni. Dnes je tento rytíř jedním z pražských nejoblíbenějších duchů, i když už teď bez hlavy. Bezhlavý templář jezdí s hlavou v ruce po dlážděných ulicích a často vyzývá chrabrá srdce, aby ho vysvobodila ze spárů prokletí. Aby byl bezhlavý templář ze svého prokletí vysvobozen, člověk musí být natolik statečný, aby zastavil jeho koně, zmocnil se rytířova meče a probodl jím templářovo srdce. Bezhlavý templář se toulá po malebné a lehce strašidelné Liliové ulici mezi půlnocí a jednou hodinou ranní... Pod Karlovým mostem bydlí zlý vodník,, který si libuje v topení lidí. Je to nejhorší vodník z celých Čech, který se nesnese ani s lidmi, ale ani s ostatními vodníky...
Nemluvně, vznášející se nad Karlovým mostem je podle pověstí duší prvního člověka, který přešel přes Karlův most ještě jako nenarozený v břiše své matky a vzal si ho čert... Čeká tu na vás také zazděná jeptiška a Rarach. Muzeum pověstí a strašidel staré Prahy. Na dveřích je přibitý probodnutý jazyk kuplířky, který hlídá rozsápaný spiritista Ulrych... ...který je strašidlem spíše k politování. Jde o bývalého spiritistu, který se až příliš zajímal o svět mrtvých. Jedné noci se mu podle pověsti povedlo vyvolat hned patnáct démonů. Nezvládl jejich řádění a ti ho roztrhali za živa. Teď bloudí Celetnou ulicí jako memento pro své následovníky...
Na zvonici svatovítského chrámu svého času prý pracoval zvoník, který si dost často rád přihnul ze skleničky. Jednou se vracel domů podnapilý a protože byl líný vystoupat do své světnice nad zvony, ustlal si přímo dole v kapli. Tam se mu podle pověsti zjevila postava v bílém rouchu a napomenula ho, že si troufá vstoupit do chrámu božího podnapilý. A že prý pokud tak učiní ještě jednou bude zle. Ráno se probudil a místo černých vlasů byl celý šedovlasý... Na schodech, jimiž opouštíme Muzeum stojí tři těla bez hlavy. Jde o tři ze 27 českých pánů, kteří byli 21. června 1621 popraveni na Staroměstském náměstí. Na schodech, jimiž opouštíme Muzeum stojí tři těla bez hlavy. Jde o tři ze 27 českých pánů, kteří byli 21. června 1621 popraveni na Staroměstském náměstí. Škrtící Židovka patří mezi nebezpečnější pražská strašidla. Tato krasavice bývala milenkou mnicha Anselma z Mikulášského kláštera. Netrvalo ale dlouho a na její tajemství se přišlo. Anselm byl zavřen a pak tajně vyhoštěn. Židovka se s tím nechtěla smířit. Rozběsněná navštívila udavačského opata a nemilosrdně ho uškrtila. Poté zemřela na srdeční slabost... Její duch běsní po Mikulášském klášteru dodnes a je velice nebezpečný, neboť by se stále mstil. Kdo ví... Možná i my se jednou staneme pražskými duchy. Možná i naše příběhy zůstanou navěky vepsány do pražských zdí. Zdali i nás pak vlídně přijme do svého náručí Genius Loci Pragensis?....



www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2017