Náhradní vlaková doprava za tramvaje

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Náhradní vlaková doprava za tramvaje


Během výluk tramvajového provozu nastupují na řadu autobusy náhradní dopravy, které využívají komunikace vedoucí podél tramvajových tratí. Najdou se ale i případy, kdy vedení náhradní dopravy na přilehlé komunikaci není z nějakého důvodu možné nebo je nedostatečné. Pak přichází na řadu jiná řešení. V Praze například kuriózní náhradní lodní doprava, případně náhradní vlaková doprava.

V pražských podmínkách jezdila náhradní vlaková doprava v minulosti již několikrát, přibližme si proto několik takových situací, bez nároku na jejich úplný výčet...

1919-1922: Podolí

Narůstající počet cestujících mířících po první světové válce z Braníka železniční tratí Posázavského pacifiku do lůna přírody v okolí řeky Sázavy si žádal vybudování tramvajové tratě k branickému nádraží. Její výstavba se stále odkládala a tak jako dočasné řešení byla umožněna přeprava cestujících z Podolí do Braníka a zpět vlaky ČSD po tovární vlečce k vápenkám branického lomu a k cementárně.

Krčské zhlaví železniční stanice Praha-Braník. V levé části snímku je patrná železniční vlečka, která dříve pokračovala přes branickou vápenku až do Podolské cementárny. | 5.3.2010
Železniční vlečka na krčském zhlaví železniční stanice Praha-Braník dříve pokračovala přes branickou vápenku až do Podolské cementárny. | 5.3.2010
Na vlečce byla pro tento účel zřízena mezilehlá zastávka Braník přístaviště a koncová zastávka Podolí cementárna. Ta se nacházela přibližně v místech, kde je dnes plavecký areál. O povolení se údajně nejvíce zasloužil první prvorepublikový ministr železnic dr. Bohdan Zahradník, jenž byl původně katolickým knězem s klášterním jménem Isidor. Proto cestující překřtili tuto trať na „Izidorku“. Provoz vlaků na vlečce byl zahájen v roce 1919, neměl však dlouhého trvání. V jízdním řádu z roku 1921 je sice vlečka ještě uvedena, avšak na trati není zaveden jediný vlak. Poznámka u jízdního řádu potvrzuje, že osobní doprava byla v tomto úseku kompletně zastavena. Pravidelná veřejná osobní doprava zde byla ještě oživena o víkendech v letní sezoně roku 1922 a definitivně skončila s dokončením tramvajové trati do Braníka. Nákladní doprava na vlečce skončila v roce 1953, poté byla vlečka snesena a do současnosti se nezachovaly prakticky žádné stopy po její existenci.

1966: Sokolovská

Do oblasti náhradní vlakové dopravy zasáhla krátce v roce 1966 také pražská železniční trať přezdívaná "Těšnovka", tedy traťový úsek vedený z nádraží Praha - Těšnov přes Palmovku do Vysočan.

Jedním z hlavních úkolů pražských tramvají ve vysočanské oblasti bylo v dobách minulých navážet pracující do továren, takříkajíc do "fabriky na šestou". Když vyvstala nutnost rekonstruovat od 1. července Sokolovskou ulici v úseku od Florence na Palmovku panovaly obavy, že náhradní autobusová doprava X5 nebude zcela zvládat nápor po přepravě do zaměstnání toužících dělníků, hledalo se netradiční řešení.

K němu přímo svádělo využití železniční tratě Těšnovky, vedené podél Sokolovské ulice takřka na dohled od tramvajové tratě. V pracovních dnech byl proto zaveden jeden pár náhradní vlakové dopravy označené X15 s ranním odjezdem z Prahy - Těšnova v 5:33 a příjezdem do Prahy - Vysočan v 5:46 s mezistanicí Praha - Libeň, dolní nádraží. Z Vysočan se vracel ve 14:49 a opět po zastavení na dolním libeňském nádraží přijel na Těšnov v 15:49. Plánován byl i sobotní spoj (nezapomeňme, že soboty bývaly standardně pracovní), leč díky nezájmu cestujících byl vlak již od pondělí 11. července zrušen. Ve vlaku platily předplatní i volné časové jízdenky, jakož i jízdenky časové jízdenky z linek 5, 8, 13, 15 a 19. Tarifní odbavení prováděli pracovníci Elektrických drah přímo ve vlaku. Až do ukončení výluky 19. září byla v provozu již jen náhradní autobusová doprava.

1995: Komořany

Zřejmě nejznámější použití náhradní vlakové dopravy po několikaleté pauze v 90. letech minulého století, kdy během rekonstrukce kilometr dlouhého úseku komunikace spojujícího Modřany s Komořany nebylo možné tudy provést běžnou autobusovou dopravu. Autobusy by musely cestu objíždět zhruba 13 kilometrů přes Točnou a Cholupice, a tak byla zvolena vhodnější forma náhradní dopravy, než na kterou jsou cestující běžně zvyklí.

V období od 10. května do 14. července 1995, zajistila dopravu zvláštní železniční linka v trase Praha-Modřany, zastávka - Praha-Modřany (na znamení) - Praha-Komořany, zastávka, využívající vlečku do Modřanské strojírny sídlící v Komořanech. Linka byla v provozu denně v období cca od 4.30 do 0.30 hodin v pravidelném intervalu 20 minut. Provoz zajišťovaly motorové vozy řady 810, a to ve špičkovém období ve dvojici, v ostatních obdobích pouze jedním vozem. V sedle byl nepoužívaný vůz odstaven buď na koleji modřanské zastávky vzdálenější od Vltavy, na kolejišti před budovou modřanského nádraží, případně na konečné v Komořanech.

Motorový vůz 810.305-3 v Komořanech. | 29.5.1995
Náhradní železniční dopravu provozovala soukromá Středočeská železniční společnost, s.r.o. se sídlem v Praze, která v pravidelném provozu zajišťovala dopravu na trati Olbramovice - Sedlčany. Vozy 810.099 a 810.305 byly pronajaty od Českých drah z DKV Praha sever, pracoviště Libeň i s osádkou. V noci vozy střídavě jezdily na denní ošetření a doplňování paliva do depa Vršovice. Jízdné bylo po celou dobu výluky zdarma.

Jelikož linka jezdila pouze v obvodu ŽST Praha – Modřany, její provoz byl řízen návěstmi pro posun. Strojvedoucí musel před každým odjezdem z koncové stanice nahlásit radiostanicí odjezd a dávat akustické znamení na přechodech. Světelné zabezpečovací zařízení v místě, kde se vlečka a běžná trať křižují s ulicí U Soutoku, musel výpravčí ŽST Praha - Modřany spouštět po každém ohlášení odjezdu ručně.

Během fungování náhradní železniční dopravy byla 27. května 1995 zprovozněna tramvajová trať do Modřan, kompletně se změnilo linkové vedení autobusové dopravy a v zastávce Praha – Modřany zastávka vznikl přestupní terminál s možným přestupem na tramvaje. Přesto se jako časově nejvýhodnější spojení do centra nabízelo využití vlakových spojů trati č.210.

2002: Povodně

Nezastupitelnou roli v rámci náhradní dopravy hrála železnice také během povodní v roce 2002. Přestože nebyly linky označeny jako náhradní vlaková doprava, ale jako kyvadlová doprava ČD, plnily její význam. Ve vlacích bylo možné použít kromě předplatních legitimací i jednotlivé jízdenky PID, vyjma nepřestupních. Jednalo se tak v podstatě o jakýsi zárodek budoucích linek "S" s plnou integrací.

K 18. srpnu 2002 byly zřízeny následující kyvadlové linky náhradní dopravy provozované v období od 4 do 24 hodin v následujících trasách:

  • Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov
  • - provoz byl zajišťován elektrickými jednotkami CityElefant v intervalu 20 minut, doba jízdy činila pouhých 7 minut
  • Praha Masarykovo nádraží - Praha-Libeň - Praha-Běchovice
  • - provoz byl zajišťován elektrickými jednotkami v intervalu cca 10 až 60 minut, doba jízdy činila 16 minut, postupem času se odjezdy z Prahy Masarykova nádraží ustálily na 20. minutě a ve špičkách ještě v 50. minutě
  • Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov severní nástupiště – Praha-Jinonice – Praha-Zličín
  • - provoz byl zajišťován motorovými vozy řady 810 v intervalu cca 60 minut, odjezdy z Prahy hl.n. v každou sudou hodinu (4.00, 6.00 atd.), z Prahy Zličína v každou lichou hodinu (5.00, 7.00 atd.). Všechny mimořádné i pravidelné vlaky navíc zastavují ve stanici Praha-Jinonice
  • (Praha Smíchov - Praha Vršovice - Praha Malešice (vlaky nezastavují)) – Praha Libeň - Praha Vysočany - Praha Horní Počernice
  • - provoz byl zajišťován elektrickými jednotkami v intervalu cca 30 minut, ve stanici Praha-Libeň byl zajištěn přestup z/do stanice Praha Masarykovo nádraží.

    Provoz linky na Zličín byl záhy zrušen, stejně jako byla zkrácena poslední zmíněná linka. S postupným zprovozňováním metra a tramvajové sítě byl provoz zbývajících náhradních linek výrazně omezován až k 15. březnu 2003 došlo k jejich definitivnímu zrušení. Zároveň mezi Smíchovem a Hlavním nádražím přestaly platit jízdní doklady PID na rychlících.

    2010: Plzeňská

    Zatím k poslednímu zřízení náhradní vlakové dopravy došlo v létě 2010, kdy byla během rekonstrukce tramvajové tratě Motol – Řepy, resp. Anděl – Řepy zřízena linka náhradní vlakové dopravy S65, která měla za cíl ulehčit náhradní autobusové dopravě X9 na Plzeňské ulici, která byla sjízdná jen s velkými obtížemi.

    Mechanické závory, jenž právě míjí Regionova 814.123-6+914.123-5 na lince S65 vám otevře jen pan výpravčí... Nečekaně i takové scenérie nabízí hlavní město ve 21. století. | 8.7.2010

    Nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Železničně-PIDový označovač jízdenek v antivandalské krabici. | 8.7.2010
    U nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí vyčkává na své cestující Regionova 814.123-6+914.123-5. | 4.6.2010
    Do cíle své cesty u zastávky tramvají Na Knížecí dorazila Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65. | 4.6.2010
    Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 v zastávce Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Celkový pohled na zastávku Praha-Smíchov, Na Knížecí s Regionovou 914.123-5+814.123+6. Nenechte se zmýlit, v patrovém domě opravdu není ani provizorní nádraží... | 25.6.2010
    Linka S65 obsazená Regionovou 914.123-5+814.123-6 v cílové zastávce Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 25.6.2010
    Celkový pohled na vybudovaná nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí s Regionovou 814.056-8+914.056-7 na lince S65. | 1.6.2010
    Celkový pohled na vybudovaná nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí s Regionovou 814.056-8+914.056-7 na lince S65. | 1.6.2010
    Regionova 814.056-8+914.056-7 na lince S65 u nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 1.6.2010
    Regionova 914.056-7+814.056-8 na lince S65 u nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 1.6.2010
    Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 u nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Kolejištěm živořícího areálu nákladového nádraží Smíchov přijíždí Regionova 914.123-5+814.123-6. | 4.6.2010
    Kolejištěm živořícího areálu nákladového nádraží Smíchov odjíždí Regionova 914.123-5+814.123-6. | 4.6.2010
    Regionova na lince S65 v různorodé krajině Prokopského údolí. | 11.6.2010
    Oživená nádražní budova Praha-Jinonice. | 8.7.2010
    Nádraží Praha-Jinonice a odjíždějící Regionova 814.058-9+914.056-7 po vykřižování s protijedoucí. | 24.6.2010
    V období od 1. června do 31. srpna 2010, zajistila dopravu nově vzniklá železniční linka, označená po vzoru příměstských linek jako S65, jedoucí v trase Praha Smíchov – Na Knížecí, Praha – Žvahov, Praha – Jinonice, Praha – Cibulka a Praha – Zličín (Sídliště Řepy), využívající železniční trať č.122 Praha – Hostivice, která byla právě k datu vzniku náhradní dopravy plně včleněna do systému pražské integrované dopravy.

    Zastávka Praha Smíchov, Na Knížecí byla při této příležitosti v průběhu května 2010 nově zbudovaná v prostoru nákladního kolejiště severního Smíchovského nádraží, které sousedí s tramvajovými zastávkami a autobusovým terminálem Na Knížecí a stanicí metra Anděl, jež jsou v docházkové vzdálenosti asi 2 minuty. Zastávku tvoří nekryté nástupiště typu SUDOP délky cca 100m s délkou nástupní hrany cca 50 m a výšky 45 cm nad temenem kolejnice, přiléhající ke správní budově bývalého nákladiště. V prostoru před kusým ukončením je umístěna malá plechová čekárna s lavičkou a vývěskami s vystaveným jízdním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Možná mnozí namítnete, proč je při náhradní dopravě takto honosně upravena výstupní zastávka, když se jedná o pouhou náhradní dopravu. Na tuto připomínku existuje jednoduchá odpověď. Po skončení výluky se do této zastávky linka S65 nastěhovala trvale, místo původně plánované konečné stanice Praha – Smíchov, severní nástupiště, která byla problematicky přístupná z Nádražní ulice.

    Linka byla v provozu pouze v pracovní dny v období cca od 5 do 20 hodin ve špičkovém intervalu 30 minut, přičemž taktová minuta je různá v ranním i odpoledním období. Provoz zajišťovaly dva motorové vozy řady 814.0 tj. Regionovy duo z DKV Plzeň, včetně těch z nejnovějších dodávek 814.122. Pokud byl v interiéru funkční akustický a informační systém uvnitř vozidla, což se stávalo málokdy, byly v interiéru vyhlašovány jednotlivé zastávky a též se objevovaly názvy zastávek na maticových transparentech. Čelní orientace na vozidlech v takovém případě nesla netradičně text Anděl resp. Sídliště Řepy, to podle toho, kterým směrem vůz právě jel.

    Křižování vlaků na trati bylo zajištěno ve stanici Praha – Jinonice, kde byla po dobu výluky obnovena funkce červeného výpravčího, repasována mechanická návěstidla a nainstalovány nové značky a návěsti. V průběhu prvního červnového víkendu byl ve výhybně Praha – Stodůlky, kde vlak nestavěl proveden opravný zákrok na výměně, umožňující využití plné traťové rychlosti 70km/h bez nutnosti zpomalení.

    Kromě přestupních jízdenek PID pro jednotlivou jízdu platily na trati 122 v úseku Praha hl.n. – Hostivice veškeré předplatní jízdní doklady PID („tramvajenky“, doplňkové kupony), krátkodobé časové jízdenky PID (24 hod., 3, 5 dní) a jízdenky P+R. Uvedené jízdní doklady PID platily jen v rozsahu své časové a pásmové platnosti a bylo nutné si je vždy před jízdou označit v označovači umístěném v blízkosti nástupní hrany zastávky. Ve vlacích neplatily SMS jízdenky. Stejně tak ve vlaku neplatily zaměstnanecké výhody DPP, což je v přímém kontrastu s označováním linky jako náhradní vlaková doprava za přerušenou dopravu tramvajovou.

    Jelikož dle jízdního řádu uvedená jízdní doba činila pouhých 21 minut (s dostatečnou rezervou), což je jen o jedinou minutu delší než při jízdě tramvají v relaci Sídliště Řepy – Anděl, setkal se provoz linky s velkým zájmem ze strany cestujících. Mezi nevýhody patřila nutnost zrušení jakékoliv další osobní dopravy ve zmíněném úseku tratě a nutnost přestupu při cestě dále do Hostivic ve stanici Praha – Zličín. Protože ale spoje na sebe vzájemně navazovaly, nečinilo to pro cestující veřejnost výraznější problémy.

    Jak již bylo v textu zmíněno, vlaková doprava zůstala i po skončení výluky zachována, avšak s polovičním počtem spojů a byla plně integrována do systému Pražské integrované dopravy jako linka S65.

    Regionova na lince S65 překonává hlubočepský viadukt. | 11.6.2010
    Na jinonickém nádraží se křižují Regionovy 814.090-7+914.090-6 a 814.101-2+914.101-1. | 18.6.2010 Na nádraží Praha-Jinonice za Regionovou 814.101-2+914.101-1 spatříme mechanická návěstidla a během křižování vlaků zde byla také obnovena funkce výhybkáře. | 18.6.2010 Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 v Jinonicích. | 4.6.2010 Regionova 914.122-7+814.122-8 na lince S65 v prostoru nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010 Regionova 914.122-7+814.122-8 na lince S65 v prostoru nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010
    Na nádraží Praha-Jinonice vjíždí Regionova 814.123-6+914.123-5. | 8.7.2010 Křižování protijedoucích Regionov zastoupených soupravami 914.122-7+814.122-8 a 814.123-6+914.123-5 na nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010 K jinonickému nádraží se na křižování s protijedoucím vlakem blíží Regionova 914.123-5+814.123-6 na lince S65. | 8.7.2010 Na křižování s protijedoucí Regionovou vyčkává na jinonickém nádraží souprava 814.123-6+914.123-5. | 8.7.2010 Křižování protijedoucích Regionov zastoupených soupravami 814.123-6+914.123-5 a 914.122-7+814.122-8 na nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010
    Okolo kilometrovníku 8,3 v prostoru kolejiště nádraží Praha-Jinonice projíždí Regionova 814.122-8+914.122-7 na lince S65. | 8.7.2010 Mechanické závory, jenž kryjí přejezd, který právě překonává Regionova 914.122-7+814.122-8 na lince S65 vám otevře jen pan výpravčí... | 8.7.2010 Na zličínském nádraží se setkala Regionova 814.102-0+914.102-9 na lince náhradní vlakové dopravy s motorovým vozem 810.304-6. | 28.6.2010 U panelového nástupiště zličínského nádraží zastavila Regionova 814.101-2+914.101-1 vypravená na linku S65 směr Praha-Smíchov, Na Knížecí, jak hlásá spartánská cedulka u nástupiště. | 18.6.2010 Regionova Českých drah 914.066-6+814.066-7 na lince S65 a motoráček 810.029-9 pokračující do Hostivice si předávají cestující na nádraží Praha-Zličín. | 4.6.2010
    Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 na nádraží Praha-Zličín. | 4.6.2010 Během rekonstrukce řepské tramvajové tratě jsme na Zličínském nádraží potkávali nákladní vlaky s kolejovými poli pro rekonstrukci tratě, motorové vozy řady 810 (810.287-3) na lince do Hostivice a Regionovy řady 814 (814.064-2+914.064-1) na lince S65. | 13.7.2010 Linka S65 obsazená Regionovou 914.123-5+814.123-6 na zličínském nádraží. | 25.6.2010 Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 na romantickém zličínském nádražíčku. | 4.6.2010 Regionova 914.123-5+814.123-6 na lince S65 a motorový vůz 810.287-3 na nádraží Praha-Zličín. | 9.6.2010


    Související články:
     Náhradní lodní doprava za tramvaje

    www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
    ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
    web postaven na redakčním systému phpRS
    Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2017