Tramvajová linka 13

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Tramvajová linka 13


Na úvod vyprávění o historii linky 13 je třeba říci, že toto číslo mělo a má smůlu. Že by to bylo pověrčivostí tvůrců projektů linkového vedení v Praze? Těžko posoudit. Je fakt, že tato linka mnohokrát měnila trasu, šestkrát opustila systém linek pražských tramvají úplně, nepočítáme-li období výluk či prázdninová omezení provozu. Momentálně je číslo 13, již pošesté, neobsazeno.

Poprvé se s číslem linky 13 v pražských ulicích setkáváme 8. ledna 1912, kdy je tímto číslem označena krátká linka jezdící v trase Balabenka - Českomoravská ulice. Obsluhována byla samostatně jezdícím motorovým vozem. V ulicích vydržela takřka dva roky, do 1. prosince 1913, kdy jí nahradila linka 7.

Netrvalo ale příliš dlouho a 15. července 1914 se linka číslo 13 v pražské tramvajové síti opět objevuje. Tentokrát je vedena v trase Smíchov, Anděl - Smíchov, Santoška. Také v této podobě byla linka 13 obsazována motorovými vozy sólo. Jenže již 5. listopadu 1915 dochází, snad vlivem válečné ekonomiky, k opětnému zrušení.

Souprava vedená motorovým vozem ev.č.2104 na lince 13 stanicuje na Bubenském nábřeží. | 1961
Intervaly na lince 13 byly tak nízké, že se na trati potkávaly dva vlaky téže linky, obsazené starým a novým vozem. | 1964
Od 24. února 1916 je provoz linky 13 znovu obnoven. Konečná na Santošce jí zůstává zachována, stejně jako v trase z roku 1914, ale navíc dostává za úkol odlehčit přetíženou linku 9. Její trasa má tedy tuto podobu: Žižkov, Vápenka - Tachovské náměstí - Nádraží Františka Josefa (Hlavní) - Muzeum - Můstek - Národní divadlo - Palackého náměstí - Anděl - Smíchov, Santoška. I na tuto dlouhou linku 13 jsou však stále vypravovány motorové vozy sólo. Důvodem je, že obratiště na Santošce je řešeno pouhým kolejovým přejezdem bez jakékoli možnosti manipulace s vlečnými vozy.

Dvouvozové soupravy se na lince začínají objevovat 14. září 1924, kdy dochází k částečné změně její trasy a linka se vydává do Podolí: Žižkov, Vápenka - Masarykovo nádraží - Prašná brána - Příkopy - Můstek - Národní divadlo - Palackého náměstí - Výtoň - Podolí, Cementárna. Protože linka evidentně nemá jasno ve svém zakončení v této oblasti, dochází od 20. června 1927 k další změně, kdy z konečné na Vápence až na Výtoň jede po své stávající trase, ale dále pokračuje přes Nuselské údolí na Riegrovo náměstí (Bratří Synků) a do Michle. Od 1. srpna 1928 se linka v polonočním provozu (mezi 22,30 a 24,00 hod) z Výtoně vydává opět do Braníka, zatímco v denním provozu je její trasa nezměněna.

Linka 13 obsazená dvojicí vozů T3 ve smyčce Budějovické náměstí. | 1973
Sólo vůz linky 13 obsazený vozem T3 ev.č.6813 manipuluje ve smyčce Kotlářka. Vůz tohoto typu mohl být na linku nasazen díky jejímu víkendovému provozování v trase Kotlářka - Smíchovské nádraží. | 30.5.2009
Od 15. prosince 1929 je linka v denním provozu zkrácena do trasy Žižkov, Vápenka - Riegrovo náměstí (Bří Synků) - Nusle, Vladimírova, kde obrací na trojúhelníku a od 29. května 1930 je prodloužena k vozovně Pankrác. Polonoční trasa zůstala beze změny. Již 1. prosince 1930 dochází k další změně, tentokráte zásadnějšího charakteru, kdy je linka je převedena do trasy Žižkov, Vápenka - Tachovské náměstí - Wilsonovo nádraží (Hlavní) - Muzeum - Mezibranská ulice - Karlovo náměstí - Moráň - Botanická zahrada - Vyšehradská ulice - Albertov - Svatoplukova - Otakarova - Nádraží Vršovice - Vršovice, Čechovo náměstí. Drobná změna se linky dotkne 26. června 1931, kdy je po zrušení tratě Botanickou zahradou a Albertovem ve Vyšehradské ulici přeložena do ulice Na Slupi. K 1. červenci 1933 je linka opět zrušena.

Takřka po pěti letech, 13. listopadu 1938 je obnovena v nové, polokružní trase: Krč, Ryšánka - Budějovické náměstí - Pankrác - Riegrovo náměstí (Bří Synků) - Nuselské schody - Škrétova ulice - Muzeum - Mezibranská ul. - nám. Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) a přes Nuselské schody zpět do Krče, na Ryšánku. Linka byla obsazena soupravami ve složení motorový vůz + vlečný vůz. Obracení souprav na Ryšánce bylo řešeno, až do zrušení této trati v roce 1970, vratným trojúhelníkem, situovaným do ulic Antala Staška a Na Strži. Po pěti letech, od 30. srpna 1943 je zrušen polokružní charakter a prodloužení do trasy: Krč, Ryšánka - Nuselské schody - Škrétova ulice - Wilsonovo (Hlavní) nádraží - Hybernské nádraží (Masarykovo) - Bílá Labuť - Těšnov - Jatky - Dělnická - Libeňský most - Libeň, Bulovka.

Po zprovoznění nové tratě v ulici Na Florenci je od 25. dubna 1948 linka mezi Masarykovým nádražím a Těšnovem na ní přeložena. Od roku se na ní objevují soupravy ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy.

Od 6. prosince 1953 je prodloužena do nové smyčky Vychovatelna. Zásadnější změny linkového vedení, které vstoupily v platnost od 13. března 1961 se nevyhnuly ani lince 13, která byla převedena do trasy Krč, Ryšánka k nádraží Střed (Masarykovo) jako doposud, dále však jede k Bílé Labuti, přes Invalidovnu na Palmovku, Balabenku a Harfu do Hloubětína (Starý Hloubětín).

Vůz T3R.PV ev.č.8160 vypravený na linku 13 manipuluje na vnitřní koleji smyčky Smíchovské nádraží. | 24.1.2005
Vůz T3R.P ev.č.8214 vypravený na linku 13 klesá po barrandovské mostní estakádě do Hlubočep. | 5.8.2005
Počínaje zářím 1963 se na lince začínají kromě starých třívozových vlaků objevovat také sólo vozy T3. Obměna vozů je na lince papírově dokončena 6. února 1964 a oficiálně zde jezdí jen sólo vozy T3. Jenže, ještě jich není dostatek a proto bývají občas proloženy buď starou soupravou anebo dokonce jen starým vozem sólo. A pro vysoký počet cestujících se jezdí ve velmi krátkých intervalech; ve špičce je vypravováno celkem 43 vozů z vozoven Pankrác a Hloubětín.

Od 1. dubna 1965 jsou na linku 13 ve všední dny nasazovány vlaky 2xT3. O nedělích zůstávají sólo T3. Při konání Spartakiády roku 1965 je linka 13 odkloněna do trasy Krč, Ryšánka - Nádraží Střed (Masarykovo) - Na Florenci - Těšnov - Strossmayerovo náměstí - Letenské náměstí - Špejchar - Prašný Most - Hládkov - Královka. Na lince byly ponechány vlaky 2xT3 s tím, že zde jezdily v celém jejím provozním rozsahu. Od 3. dubna 1966 jsou na linku 13 nasazeny vlaky 2xT3 i o nedělích.

V průběhu letních prázdnin roku 1966 je z důvodu opravy tramvajové trati v Sokolovské ulici a kvůli uzavírce Bělehradské ulice linka odkloněna do trasy Krč, Ryšánka - Nám. Bří Synků - Svatoplukova - Štěpánská - Mezibranská - Hlavní nádraží - Tachovské náměstí - Vozovna Žižkov, kde neobracela ve smyčce Vápenka, ale točila v kruhu kolejová harfy vozovny Žižkov. Z energetických důvodů sem byly nasazovány po tuto dobu sólo T3.

Tabulka vypravení z roku 1969 nás informuje o tom, že ve špičce bylo na linku 13 vypravováno 20 souprav 2xT3 z vozoven Hloubětín a Pankrác. V sedle jejich počet klesl na 13. Intervaly přes den byly 6 minut ve špičce, 9 minut v sedle, večerní interval byl stanoven na 17 minut.

V roce 1970 začíná degradace pankráckých tramvajových tratí. Nejprve je tramvajová trať mezi Táborskou ulicí a autobusovým nádražím Pankrác přeložena z ulice 5.května do ulice Na Pankráci, 19. října je zastaven provoz v úseku Budějovické náměstí - Ryšánka. Nejprve se mělo jednat o opatření dočasné, ale nakonec se sem tramvaje už nikdy nevrátily. Ostatně s pojmem "dočasnost" máme své zkušenosti. Linka 13 je ukončena na Budějovickém náměstí. Počet vypravovaných vlaků na linku 13 oproti roku 1969 klesl na 18 ve špičce, sedlový počet třinácti vlaků zůstal zachován. Intervaly se výrazně nezměnily.

Vůz T3R.P ev.č.8325 vypravený na linku 13 projíždí Karlovým náměstím. | 9.3.2006
Vůz T6A5 ev.č.8691 vypravený na linku 13 manipuluje ve smyčce Sídliště Barrandov. | 3.9.2004
Další přeložka na trase linky 13 se objevuje u hlavního nádraží, kdy je od 26. června 1972 trať před nádražím z ulice Vítězného února (Wilsonova) do Opletalovy. Tramvajová trať pak vedla od muzea ke křižovatce s Růžovou ulicí jako dosud, pak však odbočila vlevo, projela příčně přes Vrchlického sady, pak odbočila vpravo do ulice Opletalovy. Z ní pak bylo možno odbočit vlevo na Senovážné náměstí anebo pokračovat ulicí Opletalovou přímo do Hybernské. Ve špičce je v tomto období na linku 13 vypravováno 17 vlaků, v sedle pak 10 vlaků, interval se prodloužil na 7 minut ve špičce a 12 minut v sedle. V sobotním provozu je pak nasazeno 13 vlaků ráno v intervalu 8 minut a odpoledne pak 4 vlaky zatahují, čímž se interval prodlužuje na 12 minut. V nedělním provozu vyjíždí ráno na linku 13 jen 8 vlaků, které udržují interval 14 minut. Odpoledne pak vyjíždějí další 4, čímž se interval zkracuje na 10 minut. Večerní provoz měl nadále interval celotýdenně 17 minut. Ve všech obdobích se jednalo o vlaky 2xT3, vypravované z vozoven Pankrác a Hloubětín.

Po zahájení provozu na prvním provozním úseku metra C 9. května 1974 je linka 13 převedena do nové trasy: Hloubětín (Starý Hloubětín) - Harfa - Balabenka - Palmovka - Invalidovna - Bílá Labuť - Nádraží Střed (Masarykovo) - Hlavní nádraží (Opletalova ulice) - Muzeum - Jiřího z Poděbrad - Flora - Krematorium Strašnice - Vozovna Strašnice - Průběžná - Strašnice, Radošovická. Vypravování bylo zajišťováno z vozoven Hloubětín a Strašnice. Ve špičce jezdilo 13 vlaků v intervalu 9 minut, v sedle pak 9 vlaků v intervalu 13 minut. V sobotu a neděli jezdilo 8 respektive 10 vlaků, s tím, že interval byl v silnějších obdobích dne 12 minut a ve slabších obdobích dne pak 14 minut.

Po dokončení rekonstrukce Kalininovy (Seifertovy) ulice je od 25. října 1974 linka 13 mezi Nádražím Střed (Masarykovo) a Florou vedena přes zastávky Husinecká a Olšanské náměstí.

Pro pokračující práce na stavbě trasy metra II.A v oblasti Flory je linka 13 od 27. června 1977 vedena mezi Olšanským náměstím a Krematoriem Strašnice, přes ulici Olšanskou a zastávku Mezi hřbitovy. Od 7. listopadu 1977 se z třináctky stává polookružní linka vedená v trase: Hloubětín - Harfa - Balabenka - Palmovka - Invalidovna - Bílá Labuť - Náměstí Republiky - Můstek - Perštýn (Národní třída) - Vodičkova - Jindřišská - Nádrží Střed (Masarykovo) - Bílá Labuť a stejnou cestou zpět do Hloubětína. Ve špičce je na linku vypravováno 8 souprav, všechny z vozovny Hloubětín, v mimošpičkovém období, jakož i o víkendech je nasazováno 5 vlaků. Špičkový interval byl 9 minut, v ostatních obdobích pak 14 minut.

Určitou “výjimečností” bylo nasazení vozu KT8D5 ev.č.9040 na posilový spoj linky 13. | 24.7.2004
Souprava vozů T3R.P ev.č.8468+8469 na 11. pořadí linky 13 u smyčky Hlubočepy. | 13.4.2006
Od 23. ledna 1978 je linka prodloužena na Černý Most (Lehovec), 22. září stejného roku je její provoz omezen jen na špičku pracovního dne a 19. února 1979 opět mění trasu. Začíná svoji jízdu nadále v Hloubětíně (Starý Hloubětín), jede přes Harfu, Palmovku a Invalidovnu jako dosud, ale pak pokračuje na Těšnov, Jatky, Dělnickou, PKOJF (Výstaviště) - Strossmayerovo náměstí - Nábř. Kpt. Jaroše - Čechův most - Malostranská - Mánesův most - Staroměstská - Právnická fakulta - Čechův most a zpět do Hloubětína. Provoz je opět rozšířen na celodenní a celotýdenní. Vypravují ji vozovny Hloubětín a Střešovice. Ve špičce je nasazeno 12 vlaků v intervalu 8 minut, v sedle pak 8 vlaků po 14 minutách. V sobotu dopoledne jezdí na lince 13 v intervalu 12 minut 10 souprav, odpoledne pak 8 souprav po 14 minutách. V neděli je to z hlediska dopoledního a odpoledního provozu přesně naopak. Zkrácení do trasy Hloubětín (Starý Hloubětín) - PKOJF (Výstaviště) se linka dočká 19. prosince 1980. Na jejím vypravení se podílejí vozovny Hloubětín a Kobylisy. Ve špičce je sem vypravováno 8 vlaků 2xT3 v intervalu 12 minut, v sedle pak 7 vlaků po 13 minutách. O víkendech se vypravuje 7 dvojčat v sobotu ráno a neděli odpoledne v intervalu 13 minut a v sobotu odpoledne a v neděli ráno pak jen 6 souprav po 14 minutách. Celotýdenní večerní interval byl, jako na většině dalších linek 25 minut. Pro slabé využití linky v této trase jsou sem místo souprav nasazeny od 9. února 1981 sólo vozy T3. Uvolněné vozy mohly být převedeny na linku 20, což zase umožnilo, že mohly z této linky být staženy vozy T1.

Dne 2. března 1981 se vlaky 2xT3 na linku 13 opět vrací. Není to však na dlouho, neboť po pěti dnech, mizí číslo 13, již počtvrté, z pražské tramvajové sítě.

Další reinkarnace linky nastává mezi 3. listopadem 1985 a 22. listopadem 1990, kdy číslo 13 obdrží špičková linka jezdící v trase Hrdlořezy, Spojovací - Nákladové nádraží Žižkov - Olšanské náměstí - Husinecká - Nádraží Střed (Masarykovo) - Bílá Labuť - Invalidovna - Palmovka - Harfa - Hloubětín (Starý Hloubětín). Po celé toto období je linka obsazována vlaky 2xT3 z vozoven Hloubětín a Žižkov. Krátce po zprovoznění tratě přes Krejcárek linka ztrácí smysl a je opět zrušena.

Po téměř 14 letech, 1. září 2004 se číslo 13 objevuje znovu. Získává je linka zavedena kvůli potřebě posílit provoz na Barrandov. Nově zavedená "třináctka" jezdí v trase Sídliště Barrandov - Smíchovské nádraží. Provozována je jen v ranní špičce všedního dne a jsou sem vypravovány sólo vozy T6 a T3 z vozoven Motol a Pankrác. Zajímavostí bylo, že při některých výlukách, při kterých z Barrandova "odpadla" jedna linka, se rozšiřoval provoz linky 13 i na odpolední špičku a nasazovány sem byly vlaky 2xT3 a 2xT6 (například v dubnu 2008). Ve své podstatě má linka 13 ale smůlu. V rámci prázdninových omezení provozu v letech 2005, 2006 a 2007 byla vždy mimo provoz. Při změnách k 29. listopadu 2009 je tak číslo 13 opět vymazáno ze sítě pražských tramvají. Spoje linky 13 byly nahrazeny přesměrovanou linkou 4, která má sice konečnou u Smíchovského nádraží, ale v ranní špičce je prodloužena na Barrandov, kde nahrazuje kapacitu zrušené linky 13.

Text: František Zahnáš a redakce


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2017