Trojcestné výhybky

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Trojcestné výhybky


To se vám takhle dostane do rukou krabice se starými fotografiemi pražských tramvajových tratí a vy se při jejím prolézání dostáváte do dob a časů dávno minulých. Odfoukáváte prach a nestačíte se divit. Ano, stojí za to, se v dnešní uspěchané době zastavit a ohlédnout se do minulosti, aby se člověk mohl podivit nad tím, jak byli naši předkové vynalézaví. Při pohledu na fotografii totiž zjistíte, že v té křižovatce něco nesedí. Výhybka je totiž jakási podivná... Při bližším ohledání (většinou i s lupou) a trochu detektivní práce zjistíte, že se v křižovatce nachází trojcestná výhybka....

Část výkresu konstrukce trojcestné výhybky
Kromě toho, že nám snímek dokazuje, že u Národního divadla bylo tramvajově živo i před lety, zobrazuje trojcestnou výhybku na této křižovatce | okolo 1920
V dnešní době již nevíme, k jakému účelu měla tato kolejová konstrukce, zachycená při kompletaci v Rustonce, sloužit. Z hlediska historického vývoje se můžeme jen domnívat, že byla určena k pravidelné obměně kolejového svršku na křižovatce Národní divadlo, případně byla využita při rekonstrukci křižovatky Karlovo náměstí v roce 1924 | 1924
Na dnešním náměstí I.P.Pavlova to před lety vypadalo zcela jinak, tramvaje nejezdily jen Ječnou ulicí (příčné koleje na snímku), ale také Mezibranskou od Václavského náměstí a dále k Dětské nemocnici na úpatí dnešního Nuselského mostu. Během rekonstrukce křižovatky zde byly instalovány trojcestné výhybky | 1928
I na dobových pražských pohlednicích občas objevíme perly. A tak kromě tramvají mířících pod gotické oblouky Prašné brány můžeme s patřičným výřezem snímku zachytit trojcestné výhybky v Hybernské ulici | nedatováno
Jako poslední veterán zůstávala na Karlově náměstí trojcestná sjezdová výhybka ve směru k Lazarské | 1970
Jako poslední veterán zůstávala na Karlově náměstí trojcestná sjezdová výhybka ve směru k Lazarské, na snímku vidíme i pravé oblouky tratě mířící do Resslovy ulice | 197?
Pohled na křižovatku Karlovo náměstí od Ječné ulice v době existence přímých kolejí na trať v Resslově ulici, sjezdová výhybka je ještě tzv.symetrická trojcestná, ve vzduchu se pak kříží tramvajové a trolejbusové troleje | 15.11.1970
Během výstavby první pražské křižovatky umožňující jízdu do všech šesti směrů na Těšnov byly použity trojcestné výhybky v počtu osmi kusů, byl to takový výhybkový ráj... | 1948
Během výstavby první pražské křižovatky umožňující jízdu do všech šesti směrů na Těšnov byly použity trojcestné výhybky v počtu osmi kusů, byl to takový výhybkový ráj... | 1948
Během výstavby první pražské křižovatky umožňující jízdu do všech šesti směrů na Těšnov byly použity trojcestné výhybky v počtu osmi kusů, byl to takový výhybkový ráj... | 1948
Během výstavby první pražské křižovatky umožňující jízdu do všech šesti směrů na Těšnov byly použity trojcestné výhybky v počtu osmi kusů, byl to takový výhybkový ráj... | 1948
V Rustonce vyrábějí kolejové konstrukce pro pražské tramvaje takřka odnepaměti, vyrobili i trojcestné výhybky v křižovatce Národní divadlo | nedatováno
V Rustonce vyrábějí kolejové konstrukce pro pražské tramvaje takřka odnepaměti, vyrobili i trojcestné výhybky v křižovatce Národní divadlo | nedatováno
V reklamách leckdy zachytí fotograf něco nečekaného. Nám tak odhalil detailní pohled na trojcestné výhybky na křižovatce Národní divadlo | nedatováno
Ve smyčce Vychovatelna souprava motorového vozu ev.č.2118 a vlečného vozu ev.č.1148 vypravená na linku 14 vyčkává před trojcestnou výhybkou na čas odjezdu | 5.1.1972
Co je vlastně trojcestná výhybka? Trojcestná výhybka je kolejová konstrukce, která umožní rozvětvení traťové koleje do tří směrů s využitím jediné výhybky. U tramvajových tratí bylo možné v pražské kolejové síti nalézt pouze čtyřjazykové symetrické čepové výměny s poloměrem odbočných větví kolem 20m. Trojcestná výhybka obsahovala kromě čtyř jazyků taktéž tři srdcovky a v přestavníkové skříni schované vzájemně zrcadlově otočené táhla a jistícíc pružiny. Zatímco na železnici se využívají asymetrické trojcestné výměny dodnes, v tramvajové síti je dnes již nenalezneme.

Prvním místem, kde se v kolejové síti trojcestné výhybky objevily, byla křižovatka Národní divadlo, kde se na vrcholu rozvětvení od Národní třídy tato novinka objevila v roce 1910. Poslední výhybky byly instalovány o 43 let později, na Karlově náměstí při obnově oblouku z Ječné ulice k Moráni a nově na výjezdu ze smyčky Vychovatelna.

V roce 1953 došlo k rekonstrukci křižovatky na Vychovatelně, při níž byla rozšířena třída Rudé armády (dnešní Zenklova) a trať byla přeložena do středu komunikace. Oblouky napojující trať od Holešovic se dostaly od chodníků do středu vozovky. Manipulační koleje byly vedeny z Holešoviček přímo do nové smyčky Vychovatelna, přičemž při výjezdu z ní byla třícestná výhybka s napojením do všech směrů. Podle pamětníků není známo pravidelné obracení vlaků z Holešoviček, manipulační směr ze smyčky do Kobylis byl využíván při zatahování vlaků do vozovny.

Celkem je tedy v Praze (zatím) doloženo použití 25 trojcestných výhybek, včetně opakovaně zřizovaných (křižovatka Karlovo náměstí). Trojcestné výhybky byly ve všech statistikách vykazovány jako jedna výhybka.

Největší a snad i z dnešního pohledu jedinou výhodou zřizovaní trojcestných výhybek byla nízká prostorová náročnost takového kolejového uspořádání. Výhybky byly umístěny blíže ke křižovatce a tak celá konstrukce zabírala daleko méně místa než dnes. Málokdo si také dnes při běžném pohledu na křižovatku uvědomí, ale užití trojcestných výměn mělo pozitivní urbanistický efekt. S jejich užitím vznikaly mnohdy krásné symetrické křižovatkové konstrukce.

Přes zmíněné výhody nalezneme v Praze křižovatky, umožňující jízdu vlaků do třech směrů, kde trojcestné výhybky využity nebyly. Například na Floře, kde byla křižovatka s třemi možnými směry následné jízdy od roku 1950, případně křižovatka u Dopravních podniků na severním předmostí Hlávkova mostu nebyla ani v roce 1932, ani 1961 trojcestnými výhybkami vybavena. A křižovatka na Palackého náměstí od obnovení provozu v ulici v ulici Na Moráni v roce 1968, kdy bylo možné využít trojcestné výhybky na Palackého mostě, již byla přizpůsobena provozu vozů T3.

Základním impulsem pro opuštění budování kolejových konstrukcí disponujících trojcestnými výměnami byl nástup prvních tramvajových vozů typu T, přesněji téjedniček v polovině padesátých let. Stejně jako se dnes uzpůsobuje tramvajová síť moderním vozům z produkce Škody Transportation, a.s., musela se tehdy přizpůsobit kolejová síť vozům ze Smíchovské vagonky Tatra, pro které nebyly trojcestné výměny vhodné.

Kupodivu jejich největší přednost se výhybkám stala nakonec osudnou. Téměř totožné místo odbočení v obou protisměrných traťových kolejích znamenalo též zachování stejné osové vzdálenosti, bez jakéhokoliv rozšíření v obloucích. Nové vozy koncepce PCC v obloucích vybočovaly daleko více než do té doby provozované dvounápravové vozy, jejichž skříně velice přesně kopírovaly trať, s minimálním vychýlením představků. Aby nemusely být vyvěšovány zákazy potkávání, přistoupil Dopravní podnik raději k vyprojektování a vyměnění kolejové konstrukce s použitím dvou výměn v těsném sledu za sebou, při současném zvětšení osové vzdálenosti traťových kolejí.

Po nejprve dočasném přerušení provozu tramvají přes Pelc-Tyrolku od 15. ledna 1975, které bylo následně prohlášeno trvalým, je 1. března 1978 zrušena smyčka Vychovatelna, snesena je o rok později. K 19. červenci 1979 je také ukončen provoz na trati v Resslově ulici, přesto křižovatka na Karlově náměstí ještě zůstává v původní podobě se všemi odbočnými větvemi a trojcestnou sjezdovou výměnou k Lazarské. Teprve k 13. dubnu 1980 došlo k fyzickému odpojení zrušené tratě a úpravě křižovatky do podoby dvoukolejného trojúhelníku. Tímto dnem tedy zmizel tento unikát z kolejové sítě...

Realizované trojcestné výhybky
  • křižovatka Národní divadlo od Národní třídy
  • křižovatka Prašná brána od Hybernské
  • smyčka Vychovatelna
  • křižovatka Karlovo náměstí od Lazarské
  • křižovatka Karlovo náměstí od Lazarské
  • křižovatka Karlovo náměstí od Ječné
  • křižovatka Karlovo náměstí od Ječné
  • křižovatka Karlovo náměstí od Ječné
  • smyčka Nádraží Smíchov
  • křižovatka Těšnov
  • křižovatka náměstí I.P.Pavlova od Mezibranské
  • křižovatka Brusnice od Pražského hradu
  • 1910 - 1968
    1924 - 1962
    1953 - 1979
    1924 - 1962
    1924 - 1980
    1930 - 1937
    1953 - 1962
    1953 - 1980
    1933 - 1953
    1948 - 1964
    1928 - 1969
    1926 - 1938
    2 (R+S)
    2 (R+S) /provoz do Celetné zastaven 1960/
    1 (R) /smyčka zrušena 1978/
    1 (R)
    1 (S)
    2 (R+S)
    1 (R)
    1 (S)
    2 (R+S) /tříkolejný úsek ve smyčce/
    8 (4 R + 4 S)
    2 (R+S)
    2 (R+S)
    Nerealizované trojcestné výhybky
  • křižovatka Jiráskovo náměstí z Resslovy
  • 1931 2 (R+S) /na Jiráskův most/
    Vysvětlivky:
  • (R) rozjezdová výhybka, (S) sjezdová výhybka, (R+S) rozjezdová a sjezdová výhybka

  • ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
    web postaven na redakčním systému phpRS
    Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2017