Jízdenky pro jednotlivou jízdu DP Praha 1974 - 1991

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Jízdenky pro jednotlivou jízdu DP Praha
1974 - 1991


Od roku 1971 byla v Praze připravována revoluční změna odbavování, která přenášela veškerou zodpovědnost na cestujícího. Tarifní změna se zavedením mechanizovaného odbavení cestujících byla schválena radou Národního výboru hl. m. Prahy v roce 1972 a Dopravní podniky obratem zpracovaly materiál s názvem Projekt mechanizovaného odbavování cestujících - MOC, uvažující zřízení nepřestupního jízdného s označováním předem zakoupených jízdenek ve vozidle. Cílem bylo zejména snížení počtu zaměstnanců a zajištění plynulého toku cestujících na zastávkách použitím všech dveří pro nástup i výstup. Do vozidel byly instalovány mechanické označovače na jízdenky, zakoupené z Maďarska. Strojky mechanicky děrovaly jízdenku v rastru 9 polí, popsaných na jízdence číslicemi 1 až 9. Původně bylo v plánu zavedení systému v roce 1973 v souběhu s dosavadním systémem odbavení. V předstihu byly vytištěny první jízdenky v hodnotách 1,- Kčs a 2,- Kčs. Jízdenky za 1,- Kčs měly sloužit pro většinu povrchové dopravy, jízdenky za 2,- Kčs se zelenou šipkou byly určeny pro tzv. překryvné autobusové linky s vyšším tarifem. Plány na souběh systémů však nebyly uskutečněny a systém MOC byl zaveden s okamžitou platností dne 9.5.1974, tedy současně se zavedením provozu metra a s ukončením provozu starých tramvají. V tramvajích byly jízdenky systému MOC a děrovací strojky zavedeny ihned o půlnoci v noci z 8.5. na 9.5.1974, v autobusech až s ranním výjezdem. Na většině linek včetně nočních spojů byl tarif sjednocen na 1,- Kčs za nepřestupní jízdenku a korunová jízdenka s červenou šipkou se stala pro Prahu typickou na mnoho dalších let. Na rekreačních autobusových linkách byl ponechán vyšší tarif a cestující byli povinni označit dvě nebo tři jízdenky dle ceny jízdy (2,- Kčs nebo 3,- Kčs). Dvoukorunové jízdenky se zelenou šipkou nebyly nikdy v praxi využity a většina nákladu byla skartována, avšak několik kusů se dosud pohybuje mezi sběrateli, autor článku ji však nevlastní. Pro úplnost je třeba dodat, že v metru se nově zavedené jízdenky v roce 1974 nepoužívaly, cestující platili za vstup do placeného prostoru korunovou mincí v turniketu. Označování jízdenek v děrovacích strojcích MOC se používalo v tramvajích a autobusech, označovací strojek a způsob označení jízdenek je zpracován na samostatné stránce Označovače jízdenek a jejich použití.

1974: První jízdenky

První jízdenky pro jednotlivou jízdu systému MOC měly v roce 1974 délku cca 75 mm a šířku 30 mm. Později byla délka jízdenek zvýšena až na 85 mm. Jízdenky byly potištěny z obou stran. Na lícové straně byly černou barvou natištěny údaje o dopravním podniku a platnosti jízdenky a dále číselník s číslicemi 1 až 9 na pravé straně jízdenky. Pokyny pro cestující byly na jízdence natištěny "na šířku", číslice však již "na výšku". Červenou barvou byla na líci jízdenky natištěna šipka naznačující směr zasouvání jízdenky do strojku a dále znak dopravního podniku pod číselníkem. Na levém kraji jízdenky byla natištěna série a číslo jízdenky. Série byly označovány písmeny, a to nejdříve dvěmi s využitím malých i velkých písmen a po vyčerpání dvoupísmenných kombinací třemi znaky, kde první písmeno bylo vždy velké a další dvě malá. Sériová čísla tvořilo šest číslic, nejednalo se však o běžné šestimístné číslo, pořadí číslic bylo pozměněno. Poslední pořadová číslice byla na prvním místě, druhá číslice na předposledním místě. Jízdenky byly distribuovány v bločcích se stránkami po 5 kusech. Jízdenky na jedné stránce se lišily vždy pouze číslicemi na prvním místě. Na rubové straně jízdenky vytištěny pokyny pro cestující, zejména instrukce o označování jízdenky. V tomto provedení vydržely jízdenky s mírnými modifikacemi více než deset let.
První provedení jízdenky systému MOC z roku 1974, série Ao, lícová strana. Jízdenka byla označena ve strojku s nastavenou kombinací čísel 1 - 3- 4 - 7 První provedení jízdenky systému MOC z roku 1974, série Ao, rubová strana. V levém dolním rohu je vidět nedokonalé proděravění odpovídající číslici 3 na líci jízdenky
Jízdenka ze série vC dokladuje nejběžnější provedení jízdenek první generace. Číslice v číselníku jsou otočeny a čtou se stejně, jako sériové číslo jízdenky a provedení tisku je odlišné od první jízdenky. Jízdenka na obrázku není označená Rubová strana neoznačené jízdenky. Jízdenka na obrázku je ze série rs
Jízdenka série Agt byla vzorně označena v děrovacím strojku s kombinací 1- 5- 9 Na jízdence série vT je sice uvedeno, že platí pouze pro elektrické dráhy a autobusy, byla však označena až v roce 1990 v metru. Starší série jízdenek nebyly nikdy zneplatněny a tak mohli cestující použít i deset let starou jízdenku

V 70. letech minulého století jezdilo na jednotlivé jízdenky mnohem více cestujících, než dnes. Snad i to bylo důvodem, proč se velice záhy po zavedení systému MOC objevily v oběhu vzhledově odlišné jízdenky vytištěné v jiné tiskárně, než standardní jízdenky. Tyto odlišné jízdenky měly jiné grafické provedení a byly číslovány razítky. Existovalo více modifikací, jedna z nich je pro ilustraci uvedena na obrázcích. V oběhu se tyto jízdenky vyskytovaly dle pamětníků nejvíce v roce 1975.

Vzhledově odlišná jízdenka série B11 pravděpodobně z roku 1975 Rubová strana odlišných jízdenek z roku 1975. Text byl rozšířen a odlišně vysázen. Na obrázku je jízdenka ze série A6

1985: Druhá generace jízdenek

V roce 1981 vznikly úvahy o zavedení označovacích strojků také v metru. Nejprve se uvažovalo s děrovacími strojky obdobnými povrchové dopravě. V roce 1983 se objevil nový návrh s využitím elektronických označovacích strojků značky Merona německé výroby, umožňujících tisk data a času vstupu do placeného prostoru metra. Návrh byl úspěšně přijat a označovací strojky ve vstupech do metra byly zavedeny dne 29. září 1985. Popis strojku, jeho funkce a způsob označování jízdenek je popsán na stránce Označovače jízdenek a jejich použití. Aby byl potisk na jízdenkách označených v metru jasně čitelný, bylo rozhodnuto o vydání graficky upravené emise jízdenek bez potisku zadní strany a s upravenou přední stranou s tiskem čteným na výšku. Text na rubové straně byl změněn, zejména byl doplněn údaj o platnosti jízdenek v metru. Tyto jízdenky byly dány do tisku v předstihu a uvedeny do oběhu již v říjnu 1984.

Neoznačená jízdenka série Avt. Zásadní změnou je nový text umístěný na výšku obsahující souhrn textů na rubu i líci dřívějších sérií Ukázka nesprávného označení jízdenky v metru. Přestože zadní strana jízdenky je nepotištěná, cestující označil přední stranu. Jízdenka byla označena v roce 1987
Jízdenka série Avx byla označena v tramvaji nebo autobuse Nepotištěná rubová strana jízdenky série Avx

1987: Třetí generace jízdenek

Při zavedení jízdenek v metru se předpokládalo, že uvědomělá cestující veřejnost bude vždy označovat jízdenky v metru tak, aby tisk byl na rubové straně. Tato skutečnost však nebyla na jízdence uvedena a cestující ji tedy respektovali jen někdy. Dále se mezi cestujícími našli i nepoctiví jedinci, pokoušející se z nepotištěné rubové strany odstranit zmizíkem inkoustový potisk z metra a jízdenku nelegálně použít podruhé. Uvedené důvody vedly v roce 1987 k další změně jízdenky. Dosud bílá rubová strana byla opět potištěna, tentokrát červenou barvou. Na rubu byla vytištěna šipka a stručný popis tarifní platnosti jízdenky v metru. V této podobě byla již korunová jízdenka ponechána až do úplného konce své platnosti.

Neoznačená jízdenka série Bnm. Na lícové straně jízdenky nedošlo k žádným vzhledovým inovacím... ...ale zadní strana získala nový potisk v červené barvě a šipku naznačující způsob označení v metru. Na obrázku je zadní strana jízdenky ze série Bnm shodné s minulým obrázkem
Jízdenka označená z tramvaje nebo autobusu pochází až ze začátku 90. let, byla označena na počátku roku 1991 Jízdenka ze série Buf označená v metru 6. února 1988. Tisk ze strojku zleva identifikuje nejprve stanici a strojek, dále následuje datum a čas

Jízdenky pro jednotlivou jízdu byly tištěny ve velkých nákladech. Vzhledem k omezeným možnostem dobové techniky i velkému objemu tisku nebyly všechny jízdenky vzhledově identické. Docházelo k vadám tisku v obou použitých barvách i k nesouměrnému řezu jízdenek v rámci stran bločku. Ve výjimečných případech docházelo k chybám v ořezu jízdenek. Rovněž při označení docházelo k občasným nedokonalostem při proděravění jízdenky v autobusech a tramvajích, případně k vadám tisku v metru. Přestože nestejnost jízdenek i nedostatky jejich označení můžou z dnešního pohledu působit úsměvně, ve své době byly korunové jízdenky včetně svého provedení zcela dostačující a plnily svoji úlohu.

Jízdenka série Cfv byla označena ve strojku s příliš krátkými nebo tupými děrovacími kolíky a tak nebyl proražen žádný otvor, vedle číslice 1 je vidět jeden z prolisů Jízdenka série Bxm dokladuje nedostatky v tisku. Číslice sériového čísla jízdenky nejsou výškově zarovnány a červený tisk je posunut - logo dopravního podniku zasahuje mimo číselník
Červený tisk na jízdence série Ckf je vůči černé v ideální poloze, barva je však i na kraji jízdenky v místech, kde nemá být. Rozmazání červené barvy bylo častou vadou tisku jízdenek Rubová strana jízdenky série Cnm, označené v metru 6. října 1990. Jízdenka dokumentuje další vady tisku červené barvy

Jízdenky z automatů

Systém odbavování vyžadující zakoupení jízdenky před nástupem do vozidla vyvolával již od roku 1974 problémy na místech, kde nebylo možné zakoupit jízdenku. Proto již v polovině 70. let vznikla myšlenka zavedení jízdenkových automatů. V roce 1978 byly vybrány automaty západoněmecké výroby od firmy Merona. Zpočátku umožňovaly pouze nákup jedné jízdenky za 1,- Kčs, od roku 1980 byly dodávány automaty umožňující nákup jedné, dvou nebo pěti jízdenek použitím mincí v hodnotě 1, 2 a 5 Kčs. Automaty na jízdenky se hromadně rozšířily se zavedením používání jízdenek v metru v roce 1985, kdy jejich počet vzrostl na téměř 300 kusů. Automaty tiskly na jízdenky k identifikaci číslo automatu a pětimístné pořadové číslo. Text na jednotlivých jízdenkách z automatů byl v průběhu sledovaného období několikrát upraven. Jízdenky z automatů rovněž vykazovaly časté vady tisku při nedostatku barvy v automatu. V roce 1987 došlo díky automatům na jízdenky k jedné významné tarifní úpravě. Dopravní podnik zavedl od 1. května 1987 jako novinku jednodenní jednotlivé jízdenky, vydávané automaty Merona. Automat po zaplacení ceny jízdenky vydal jízdenku s natištěným datem a časem vydání, tato jízdenka se dále neoznačovala a byla platná po dobu 24 hodin od vydání. Cena jízdenky byla stanovena na 8,- Kčs. Celodenní jízdenka je první (a jedinou) jízdenkou z popisované doby, na které bylo výslovně uvedeno, že platí na lanové dráze na Petřín, na které byl obnoven provoz v červnu 1985 a platily zde i normální jízdenky pro jednotlivou jízdu.

Jízdenka z automatu č. 399 s textem odpovídajícím období před rokem 1985. V textu je výslovně uvedeno, že platí pro tramvaje a autobusy Jízdenka z automatu nečitelného čísla z roku 1989. Text je téměř shodný s minulou jízdenkou, byl pouze bez náhrady odstraněn text v tramvajích a autobusech, po kterém zůstal prázdný řádek
Typické provedení automatové jízdenky z období konce nadvlády korunových jízdenek. Uspořádání textu bylo změněno a na jízdence je uvedena platnost v metru Tato jízdenka má odlišné uspořádání textu, než dosud uvedené tři druhy. Z důvodu vady tisku však není možné rozluštit detaily. Jízdenka byla označena v metru v roce 1990
Rubová strana jízdenek z automatů byla vždy bez potisku. Jízdenka na obrázku byla označena 1. prosince 1990 Celodenní jízdenka z automatu Merona 2000D, novinka roku 1987. Automat na jízdenku vytiskl datum a čas - 7. května ve 12:25. Rok je zřejmě vyznačen číslicí 8

1991: Konec vlády korunových jízdenek

Od ledna 1991 vstoupil v platnost zákon umožňující liberalizaci cen jízdného v městské dopravě. Na jeho základě byla v Praze provedena změna cen jednotlivých jízdenek od 1. dubna 1991. Klasické jízdenky za 1,- Kčs zůstaly nadále v platnosti, avšak již pouze pro tzv. zvýhodněné jízdné. Jízdenky z automatů za 1,- Kčs byly vzhledově upraveny. Období po 1. dubnu 1991 je zpracováno na další stránce.


ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2017