|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lanové dráhy
|
Myšlenka na stavbu visuté lanové dráhy z Tatranské Lomnice na Lomnický štít nacházela již odpočátku své zastánce,
přesto její vznik provázely značné peripetie.
Již od počátku bylo jasné, že lanová dráha bude muset být provozována jako dvojúseková, protože její celková délka přesahující 6 kilometrů nebyla tehdejšími technologiemi zvládnutelná. I spodní úsek visuté lanové dráhy Tatranská Lomnica - Skalnaté Pleso byl zřízen s mezilehlou napínací stanicí Štart, v polovině dráhy, ve výšce 1165 m n.m., kterou kabinky projížděly. V případě potřeby by mezistanice umožnila rozdělení provozu lanovky na dva samostatné úseky po přidání dvou dalších kabinek, pak by bylo na Štartu nutné přestupovat. Dodavatelem staveb byla chrudimská strojírna Wiesner, která na lanové dráze zřídila 9 podpěr, architektem budov se stal Dušan Samo Jurkovič, který jim vtiskl svůj neopakovatelný rukopis. Dolní stanice visuté lanové dráhy v Tatranské Lomnici byla umístěna v nadmořské výšce 898 metrů. Její součástí je napínací zařízení lanovky, zatímco pohonné bylo umístěno v horní stanici na Skalnatém Plese, k níž lanovka vystoupala o 866 metrů výše do nadmořské výšky 1764 metrů, se šikou délkou 4137 metrů. Na trati byly v provozu dvě kabiny pro 30 cestujících (včetně 1 místa obsluhy). Výstavba lanové dráhy začala v roce 1936, provoz v úseku Tatranská Lomnice - Skalnaté Pleso byl zahájen po 19 měsících stavby 22. prosince 1937, přestože všechny budovy lanovky nebyly dokončeny. Již 8. ledna 1938 však došlo k nehodě, při níž kabina č.2 narazila kvůli rychlé jízdě do konstrukce budovy na Štartu! Ani po převzetí provozu ČSD v roce 1946 neustaly problémy s porušováním předpisů, díky čemu došlo v roce 1958 k těžké nehodě lanovky, ústící ve spadnutí jedné kabiny na zem. Provoz lanové dráhy byl pak na půl roku zastaven. V sedmdesátých letech bylo na lanové dráze vyměněno strojní zařízení a kabiny. Od roku 1973 přepravuje na Skalnaté Pleso turisty také kabinková lanovka z Tatranské Lomnice. K mezistanici Štart jde zcela samostatně, následně až ke Skalnatému Plesu kopíruje trať visuté lanové dráhy. Výrobcem byla Transporta Chrudim, po generální rekonstrukci ale technologie byla v letech 1993-95 nahrazena rakouskou firmou Girak. Na generální rekonstrukci lanové dráhy, plánovanou po roce 1989 již s ohledem na změněné společenské poměry nedošlo. Stav visuté lanové dráhy nadále upadal, až došlo na podzim 1999 k zastavení provozu. Lidé, jimž se lanová dráha zapsala do srdce, uskutečnili ještě 12. května 2005 její poslední jízdu. Napsali tím tak její nekrolog. Obě kabiny od té doby chátrají v koncových stanicích, dolní stanice v Tatranské Lomnici vypadá čím dál tím více zpustle. Tažná a nosná lana již místy popadala z pilířů a tento gigantický pomník práce našich předků usíná jak Šípková Růženka. O tom, že se najde pohádkový princ, který by ji probudil z dlouhého spánku máme však velké pochybnosti... |
||||