Pozůstatky po provozu »TEŽ«
aneb Příroda si bere zpět co jí patřilo...

Tatranská příroda se za těch takřka sto let příliš nezměnila, i když zásahy člověka jsou zde čím dál tím více patrné, doprava však prodělala změny takřka zásadní. Zcela se obměnil vozový park, Tatranské Elektrické Železnice pak opustily několik úseků svých tratí, včetně toho koncového na Štrbské Pleso.

V roce 1968 byla Ministerstvem dopravy schválena modernizace Tatranských elektrických železnic, která měla usnadnit dopravu návštěvníkům závodů v areálu skokanských můstků v rámci Mistrovství světa v klasickém lyžování, které se ve Štrbském Plese konalo v roce 1970. Přesto se železnička od samotného Štrbského plesa vzdálila, v rámci obnovy byly postaveny nové odbavovací haly na Štrbském Plese, společné pro obnovovanou "zubačku" i TEŽ. Původní trať ke Štrbskému plesu byla opuštěna a od 27. ledna 1970 "električky" zajíždí k novému nádraží Štrbské Pleso...

Mezi zastávkou Popradské Pleso a stanicí Vyšné Hágy byla zřízena výhybna Štola. Výhybna byla naposledy využívána v GVD 1970/1971, pak již jen zcela výjimečně, v roce 1984 došlo k jejímu zrušení spočívajícím pouze ve snesení výhybek, napojujících druhou kolej k traťové. Trolejové vedení bylo sneseno celé.

V roce 1968 začalo v Popradu vyrůstat nové depo určené nejen vlakům TEŽ. Již o rok později se do něj stěhovaly první vlaky TEŽ. Provozy nového depa byly oživovány postupně, do dnešních dnů se však zachoval polorozbořený areál původního depa, včetně části vjezdové koleje a pravděpodobně administrativní budovy.

Pozůstatky jednoho šturcu, dvou výhybek, třech sloupů nesoucích kdysi trolejové vedení "TEŽek" a jeden trubkový propustek pod kolejí. Tak vypadá před lety opuštěné kolejiště poblíž zastávky Nová Polianka, ztrácející se kdysi pod korunami stromů, dnes v letních měsících mezi křovím a v zimě pod sněhovým příkrovem.
Opuštěné kolejiště se nejen pro nás stalo poněkud zvláštní záhadou. Místní tvrdí, že na 99% ta vlečka sloužila k dovozu uhlí. Celé Tatry se kdysi vytápěli jen uhlím, a na leckterá překladiště se současně dovážely i jiné věci.
Jenže pochybnosti tu jsou, zbývá 1% nejasností. Od kdy, do kdy toto kolejiště sloužilo? Snad časem zjistíme víc!

Na popradském zhlaví stanice Velký Slavkov je vybudován kolejový trojúhelník, sloužící nejen k obracení směru jízdy jednotek TEŽ, ale zejména k otáčení jednotlivých dílů jednotek ozubnicové železnice, aby v hale oprav popradského depa byly umístěny vstupní dveře na volné straně haly.