| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Deníček Pražských tramvají
Obširněji se tématem úvodníčku zaobírá ve svých postřezích zaujatě nezaujatý pozorovatel chování pražského Dopravního podniku vůči cestující veřejnosti, Martin Šubrt. Jeho poznatky můžete nalézt v souboru ve formátu .pdf
Další díl zamyšlení Martina Šubrta nad tím, jak pražský Dopravní podnik informuje cestující v roce 2007 v souboru ve formátu .pdfA co na to turisté? Aneb Martinovo zamyšlení ve speciálním díle v souboru ve formátu .pdfA jaké jsou Vaše zkušenosti se získáváním informací? Pište na email Subrt.Martin{zavináč}seznam{tečka}cz
I Praha celé léto řve HURÁ. Máme totiž HURÁ akci Dopravního podniku, spojenou s příchodem nových lidí do jeho vedení. Nebyl by to špatný počin… Jenže u nás je zakořeněno HURÁ spojovat s HURÁ akcemi.
Člověku tane na mysl zvláštní shoda okolností, kdy současný generální ředitel Dopravního podniku ještě vedl televizi Prima, která se proslavila reality show Vyvolení. Nyní šéfuje Dopravnímu podniku a třetí řada této show se bude odehrávat ve Žlutých lázních. Zastávka Dvorce se tak náhle jmenuje Dvorce – Žluté lázně a HURÁ akci vévodí oranžová barva, která patří k základním barvám Vyvolených.
HURÁ praporky ničí čela vozů 14T, jen oranžová barva na letácích o výlukách způsobuje dezorientaci (člověk ani neví, že už na nástěnce visí nový leták, neb každý je oranžový), a samolepky HURÁ tak nějak vylepené a nevylepené na označnících zastávek na cestující působí jak nájezd samolepkářů.
Pochopím, že HURÁ akcí se nové vedení snaží o zlepšení názoru cestujících na Dopravní podnik, a každou podobnou mediální akci vítám kladně. Jenže, co je nám platné snažit se o zlepšení image nějakými letáky, když následující činy Dopravního podniku vypadají jak když byl do porcelánky vpuštěn slon. Problémy s provozem vozů 14T způsobily zrušení jejich garantovaného vypravování. Jenže mezitím už Dopravní podnik cestující na jejich garantovaný provoz naučil slyšet. Náhle jim je bez náhrady sebral. Stačilo tak málo, čtyři garantovaná pořadí (dvě na lince 9 a dvě na lince 26) nahradit vozy KT8D5.RN2P z hloubětínské vozovny, které stejně každý den negarantovaně jezdí na linkách 1, 8 a 25. Jenže to bych asi po Dopravním podniku chtěl moc. PŘEMÝŠLET, JAK SE CHOVAT SLUŠNĚ K TĚM SLABŠÍM V NAŠÍ SPOLEČNOSTI. Lidé, kteří tohle mají na starosti, zřejmě na vozíčku nesedí. Ale s chutí bych je postavil na ostrůvek aby vysvětlili cestujícímu, který je na vozíčku a s pláčem se Vás ptá, jak se má dostat domů… Dopravní podnik totiž negarantování těchto nízkopodlažních spojů vyřešil po svém… Převěsil zastávkové jízdní řády, aby na nich nebyl symbol vozíčku, ale nikde (ani na inovovaných internetových stránkách) o téhle změně nenajdete ani písmenko, natož kaňku z písařského brku.
Přeji hezké léto
admin Petr
V Praze máme již 11 vozů 14T, z nich by mělo být na linky vypravováno celkem 7 vozů. Standardem je již rok provoz na lince 3, který zahájila vozovna Motol, následně nahrazené vozovnou Strašnice, standardem se již stává i provoz motolských vlaků 14T na lince 9 (3 pořadí), poměrně často se strašnický vůz 14T objevuje také na lince 26. Novinkou od čtvrtka 29. března je provoz jednoho vlaku 14T vozovny Strašnice na lince 22, Motol ve všední den pak na lince 14 a o víkendu na lince 12. Je podivné, že tlaky na vypravování vozu na linku 3 v počátku loňského roku umožnili přidělit jedno pořadí do vozovny Motol, kdežto jedno pořadí linky 14 je nyní Motolu přidělit o víkendu problém. Takže barrandovští vozíčkáři musí být ostražití, o víkendech budou jezdit na Malou Stranu a ve všední dny na Václavské náměstí....
Málo starostí přeje
Každopádně držím strašnickým palce. Jeden jejich kolega, střídající na Palmovce přestávky na motolské 3 byl všemi motoláky proklínán. Z Lehovce na Palmovku vozil vůz o 2 - 6 minut pozdě, což při obratovém času okolo 8 minut v Modřanech byla skvělá startovní pozice s dalším hloubětínským pořadím za zády. Jaké zpoždění nabere s vozem při jízdě přes celou Prahu darmo přemýšlet, ale cestující si alespoň užijí komfortu, dvě nízkopodlažní tramvaje jedoucí si na kufru - strašnické 14T a hloubětínské KT8D5.RN2P - na jedné lince.
Ropid na svých stránkách zveřejňuje zcela NEPŘEHLEDNÉ informace o provozu negarantovaných nízkopodlažních tramvají. Být vozíčkářem, asi zešílím, než se zazipovaným dokumentem obsahujícím excelové tabulky prohrabu. A pak si představte, že budu potřebovat jet ze zastávky Podkovářská ráno na Palmovku ve všední den. Najdu si tam nízpodlažní spoj a když mi do zastávky přijede nízkopodlažní spoj linky 3 se zhasnutým interiérem, jenž nepřepravuje cestující, zůstanu jak paf. A přitom řidič koná jen dle instrukcí vozového jízdního řádu. Od nového roku zavedené posilové spoje linky 3, půlící přehnaně dlouhý interval 20 minut z Palmovky na Lehovec, kdy soupravy nezvládaly je vyřešen manipulačním výjezdem některých hloubětínských trojek na Palmovku, kde obrátí přes Sokolovskou a napojí se v zastávce Palmovka v ulici Na Žertvách z centra. Průšvih je v tom, že na jednom z těchto pořadí je nízkopodlažní vůz a Ropid celou jeho trasu na svých stránkách zveřejnil...
Ve stejný den, kdy má s cestujícími vyjet vůz ev.č.9113, začíná výluka tramvajové tratě přes Štefánikův most, vyvolaná jeho rekonstrukcí. Až do srpna tak cestující linek 5, 8, 14, 51 a 54 musí využívat objízdných tras, stejně jako v loňském roce, kdy se peníze na rekonstrukci mostu v rozpočtu hlavního města Prahy jaksi nenašly a několik měsíců uzavřená trať se musí pro jinou rekonstrukci opět uzavírat. Takový malý magistrátní políček, zato budeme mít metro C doslova do polí. Inu, každý má jiné priority.
Ve stejný den, kdy do Prahy přijel vůz 14T ev.č.9118 (1.2.2007) byl zástupcům médií představován modernizovaný částečně nízkopodlažní vůz T3R.PLF. První datum prezentace bylo stanoveno na 23. ledna, to však bylo následně odvoláno s ohledem na sněhovou kalamitu, která Prahu v ten den zasáhla. Možná bych si mohl v této souvislosti dovolit udělit 10 trestných bodů tiskovému oddělení pražského magistrátu. Při zjišťování nového data prezentace bylo našemu serveru natolik "nápomocno", že na dotazový email (na nějž dorazilo potvrzení o přečtení) nepřišla ani jedna ze čtyř možných odpovědí: 1. Akce se koná tehdy a tehdy, 2. Sami nevím, 3. Je to tajné, 4. Trhněte si nohou, nezajímáte nás. Prostě vůbec nic. Naštěstí náš server má spolupracovníky i na místech, kde leckdy sami netušíme a představení se jménem Pražských tramvají ledaskde otevírá dveře.
Názor na pražskou podobu wany, jak se nízké tétrojce slangově přezdívá, nechť si laskavý čtenář udělá sám. Dle mého názoru však v podobě s tramvajemi v jiných českých a moravských městech působí jak chudý příbuzný (docela drsným faktem je ovládání vozu na klasické pedály), který navíc svou chudobu maskuje pod pláštíkem výrazného nátěru a líbivých šminek.
Tak mějte vedle sebe méně lidí, kteří si s pomocí pláštíku skvělého oblečení třeba hrají na něco co nejsou a pak vám vrazí za rohem nůž do srdce a hledejte jen pravé přátele. Stojí to za to a vyplatí se to!
|
Odbočím-li od osobních prožitků, dovolím si říci, že pro pražskou tramvajovou dopravu, byl rok 2006 spíše kladný. Ledasco se sice nezdařilo tak, jak bychom si všichni přáli, ale hodně se toho i povedlo. V ulicích se začaly objevovat nízkopodlažní tramvaje v masovějším měřítku než dosud, což pro hůře pohyblivé cestující přináší tolik očekávaný komfort. Již jsem se o tom také zmínil, ale má první cestující na vozíčku ve voze 14T si svůj návrat do kolejového vozidla po 15 letech vychutnávala a její obličej prozrazoval prožívání každého nově ujetého metru.
Křižovatky Ohrada a Vápenka prošly kompletními rekonstrukcemi, u jiných míst se podařilo alespoň zlepšit stávající stav.
I následující rok 2007 by měl přinést mnohá zlepšení. Pokračovat budou dodávky modernizovaných a nových tramvají, rekonstrukcemi mají projít křižovatky Albertov, Karlovo náměstí, Letenský tunel a Palackého náměstí. Posledně jmenovaná křižovatka by měla být přeložena do částečně nové polohy, doplněna o chybějící dva páry oblouků a rozjezdovou splítku pro levé odbočení v koleji od Výtoně. Rekonstrukce se dočká také tramvajová trať na Štefánikově mostě a snad konečně po letech odkladů začne i výstavba prodloužení tratě z Laurové ke stanici metra Radlická.
Ovšem první výraznou změnou, které se cestující dočkají po letech odkladů, přinese 8. leden. Od tohoto data budou v pracovních dnech na linku 25 nasazeny cestujícími žádané soupravy. Vozovna Hloubětín na linku nasadí také vozy KT8D5, bohužel zatím nejsou na tuto linku plánovány nízkopodlažní vozy KT8D5.RN2P, které by tento žádaný prvek hromadné dopravy přivezly i do míst, kde si o něm zatím mohou jen zdát, tedy do Břevnova, jenž se musí spoléhat ve své většině na morálně zastaralé vozy T3SUCS. Po 5 letech se tak na Bílou Horu vrátí článkové tramvaje, jezdící zde naposledy na lince 8 v popovodňovém stavu dopravy roku 2002.
Tak do roku 2007 vykročte pravou nohou a o silvestrovské půlnoci nezlobte své tramvajáky :-), musí být v práci (jako já), zatímco vy se budete vracet z večírků a flámů, že Mr.Crossi?
admin Petr
|
|
Jako autor se tak mezi fotografiemi objevil i kolega Dušan. Vypomáhá jako moderátor s Tram-fórem, jinak jste od něj moc textů či fotek neměli šanci dosud spatřit. Jenže to bych nesměl existovat já, který velmi rád lidem vnukne myšlenku, pak je zaúkoluje, a když splněný úkol obdrží zpět, trvá to minimálně dalšího půlroku, než autoři plody své práce na stránkách naleznou. Podobný dluh mám i vůči Dušanovi. Nejdřív ho do něčeho honím, a pak vše leží u ledu. Nuž ode dneška již ne. Novinkou na stránkách je sekce věnovaná mostům, po nichž tramvaje překonávají nejen mohutný tok řeky Vltavy.
Dušana jsem snad nikdy neviděl zamračeného - a to já bývám dosti často, Dušan stále září jak Sluníčko a přináší mezi lidi lepší náladu, takže je takovým Sluníčkem Pražských tramvají, jemuž se omlouvám, že si musel tak dlouho čekat, aby plody své práce spatřil zveřejněné. Dnes konečně začínáme. Tak si lidičky počtěte..
Při jejich hledání narazí na skrytá místa své paměti a na světlo denní vytáhne dávno prožité historky s kamarády z dětství, zavzpomíná na strašidelné průchody železničními tunely u Luk pod Medníkem (ano, vím, že se to nemá), na jazyku mu vytane chuť čerstvě upečených rohlíků z Jílového u Prahy, zavzpomíná na mléko rozlévané v konzumu z konví (joj to chutnalo), na rukou zase uvidí přilepený thér z železničních pražců, když pomáhal panu Vocetkovi přestavovat stařičké železniční výhybky, uvědomí si, jakou silou musel praštit do kompostéru (označovače železničních kartonových jízdenek), když je pomáhal prodávat. Pak spatří prababičku sedící na lavičce před chatou, držící v ruce struhadlo a vyrábějící strouhanku. O kus dál se prochází děda ve svých apartních trenýrkách a chystá se okopávat jahody. V údolí právě houká blížící se vlak a v dálce zase kvete kandík. Do paměti se mi snáší závoj tmy a já utíkám z doby bezstarostného dětství do období dospělosti. Ale řeknu vám - hned bych měnil. Sice jsem ve svých dětských letech neměl počítač, výdobytkem módy byly digi hry s vlkem a zajícem. Na chatě jsme dokonce měli jen černobílou televizi a vždycky, když šel Večerníček došlo k výpadku proudu, jenže v ledasčem mi bylo v mých dětských letech s kamarády lépe...
Že jsou k nám, řidičům tramvají, leckdy dost nekolegiální řidiči automobilů, zcela zbytečně blokují naše soupravy plné cestujících, na to jsem si za ta léta již zvykl. Že jsme však nekolegiální i mezi sebou, nad tím mi zůstává rozum stát. Pro neznalé nejprve malé vysvětlení - v zastávce Hradčanská jsou dvě koleje, usnadňující odbavení cestujících, vlaky stanicují na kolejích určujících jejich další trasu na následující křižovatce. Do centra se obě koleje slučují za zastávkami a následuje křižovatka. Bývalo nepsanou slušností, že řidič opouštějící zastávku sleduje v jaké fázi je právě světelná signalizace a pokud se směr volno pro jeho směr již chýlí ke konci, nenajíždí do místa sloučení obou zastávkových kolejí a ponechává toto sloučení volné pro vlak jedoucí z druhé koleje jiným směrem. V pátek 1. prosince tak z levé koleje vyrazil ve 14:52 raketovou rychlostí vůz T3SU ev.č.7014 na lince 25 z vozovny Strašnice. Vyrazil ve chvíli, kdy jeho signál volno již padal na stůj a z druhé koleje odjížděla souprava na lince 20, marně se domnívající, že využije signál volno pro své odbočení. Nestalo se tak, řidič linky 25 bez všech skrupulí kolizní úsek obsadil a dvacítka zcela zbytečně prostála na křižovatce celý cyklus. Nevím, zda řidič (či řidička) nebyl nováček, neznající tyto zásady kolegiality, nebo jen neměl den. Ale slušné to nebylo ani v jednom případě.
Tento týden oslavila barrandovská trať tříleté výročí zahájení provozu a k tomuto datu jsme na našich stránkách připravili její popis. Stránka vznikala dva roky a dávala na sebe čekat secsakramentsky dlouho. Snad se povedla a informace v ní obsažené jsou vyčerpávající. Tak hezký poslední měsíc roku 2006.
Když jsem zde v srpnu zpeskoval Dopravní podnik, jak při náhlé výluce Vodičkovy ulice vše tomuto zkostnatělému kolosu trvalo dlouho, netušil jsem, jakých výsledků se dočkáme o tři měsíce později. Propadnutí parovodu (ach ta kvalitní práce) v Partyzánské ulici bylo pro Dopravní podnik další výzvou, v níž si dovolím říci, že obstál se ctí. Již druhý den byla nahrána výluková hlášení, zavedena byla náhradní doprava a vypadá to, že třeba i naše štiplavé poznámky přivedly vedoucí pracovníky DP k činnosti. Kdo však jednoznačně v téhle mašinérii propadl je policie, respektive město. V souvislosti s uzavírkou jsou totiž automobily navedeny na objízdnou trasu, v níž na desítky minut uvíznou i tramvajové vlaky. Tedy ta doprava, jíž má primátor Bém plná ústa. Policie nic neřeší a jet tramvají od Výstaviště k holešovickému nádraží půl hodiny není výjimečný jev.
A ještě něco. Včera jsem se potuloval během "střídané přestávky" Prahou a z Vyšehradu vyrazil na Karlovo náměstí pěšky. Na Albertově jsem "cosi" vytrousil aniž bych to tušil. Když mne u Botanické zahrady došel párek studentů se slovy, zda jsem něco neztratil, hrklo ve mně. Podávali mi totiž můj mp3 přehrávač. Poděkoval jsem jim a v duši se mi rozlil blažený pocit, že to s námi ještě není tak špatné. Ti dva mi rozsvítili den. A tak jim děkuji ještě jednou. Je málo lidí, kteří vám zlepší náladu. A tihle mezi ně patří.
Hezký podzim
Ať člověk dělá co dělá, někdy se navztekání neubrání. Jsou dny, kdy mne nerozhází vůbec nic, jindy vybuchuji rychleji než pověstný semtex. Pravda s menší ničivou silou, ale přesto jsem pro svém okolí v těch chvílích nesnesitelný. Začíná to leckdy nevinně. Jako jeden páteční den. S linkou 7 jsem přijel načas do zastávky na Ostrčilově náměstí, což velmi nelibě nesla jistá korpulentní dáma kmitající na jehlových podpatcích proti mému stroji. Vyčkal jsem na ni a už jsem to schytal.
Vzpomínáte? Když byly v prosinci 2005 do Prahy dodány první dva vozy Škoda 14T létaly tu optimistické hlasy, kolik jich bude na konci roku následujícího. Máme takřka závěr října a v Praze jsou stále jen ty první dva vozy. Druhý z nich nejenže nestihl svézt žádné cestující, ale stihl se i důkladně vybourat a v hale motolské vozovny postává a čeká na svůj další osud. Dalších 10 vozů v letošním roce již opravdu nečekám, ale možná se mýlím, ostatně, zkuste si i vy tipnout, jak to dopadne.
Když mi přišel na stůl seznam krátkodobých výluk tramvají v měsíci listopadu, málem to se mnou švihlo o zem, neboť takhle dlouhý seznam tu již dlouho nebyl. Ostatně podívejte se sami....
Člověk pražský si v posledních měsících musí připadat tak trochu jak ve zlém snu. Jsou to drobné střípky obrovské mozaiky s nástinem nesmyslností a nejasností? A nebo jde o jeden střep označený výrazem komedie? Jak jinak totiž nazvat slavnostní zahájení provozu na zrekonstruované trati do Ďáblic, když pojmem rekonstrukce bych si já představoval kvalitativně něco jiného, než pouhou obnovu sneseného úseku tratě z důvodu výstavby metra. Očekával jsem, když už nám napojení obnoveného úseku a snesení provizorní úvraťové konečné na Ládví trvalo měsíc, že se stroje zakousnou také do léta rychlostně omezeného úseku mezi Ládvím a Kyselovou, hluboce jsem se však mýlil. Ve smyčce Sídliště Ďáblice došlo k výměně vnějších kolejnic, vnitřní byly navařeny a jede se dál. I když, abych neopomněl, na Střelničné zkrátili zastávku na délku jednoho vlaku, protože zasahovala do přechodu pro chodce. Proč jsme jí během měsíční výluky nemohli na druhém konci o onen metr, který chybí, zároveň prodloužit, to mi hlava nebere. Hlavně, že si někteří přihřáli polívčičku a mohou říkat, že slavnostně otevřeli zrekonstruovanou trať.
O rekonstrukci by se dalo mluvit v případě křižovatky Ohrada a úseků na ní navazujících. Nehodlám tu spekulovat o kvalitě provedených prací na primární části - tedy tramvajové trati -, ale dovolím si zapochybovat o kvalitě navazujících prací v rámci povrchových úprav. Nejenže se na všem podepsala dokončovací zbrklost (výluka totiž byla kvůli jistým tlakům o týden zkrácena a ten týden prostě chybí - stejně jako se v případě rekonstrukce křižovatky Výtoň a tratě k Podolské vodárně u Vyšehradského tunelu vyměnila jen jedna kolej, aby mohla být výluka zkrácena), ale leckde i fušeřina. Nějak jsem si v posledních letech zvykl na využívání žluté betonové dlažby v prostoru zastávek a na Ohradě se mi humpolácká žulová dlažba v prostoru zastávek Biskupcova a Ohrada prostě nelíbí. Navíc její využití svádí řidiče automobilů jedoucích od Koněvovy ulice na Spojovací k domněnce, že na kolejích pokračuje vozovka jízdními pruhy. Ale největším mínusem je pro mne osobně kvalita řemeslných prací. Klad dlažebních kostek je naprosto příšerný (kam zmizeli mistři dlaždiči, kteří dokázali každou řadu kostek svázat s druhou...), velikost použitých kostek místy připomíná spíše obrubníky, všude se válí neskutečné množství štěrku, do nějž byly kostky kladeny a leckde se již dlažba propadla. Po týdnu provozu. Pokud si na Ohradě někdo chtěl přihřát polívčičku, díky předčasnému zprovoznění, nepovedlo se mu to.
Ze seznamu výlukových prací letošního roku postupně mizí jedena rekonstrukce za druhou a já si vzpomínám, jak se v jednom rozhovoru současný ředitel Dopravního podniku pan Jílek rozčiloval, že na počátku devadesátých let se, kvůli nedostatku financí, zbrzdily rekonstrukční práce tramvajových tratí. A s ohledem na jejich délku je každý rok potřeba zrekonstruovat tolik a tolik kilometrů, a díky onomu zbrzdění je nutné každý další rok toho opravit více, než za situace, kdy se opravuje každý rok určité procento. Rekonstrukce tankodromů zvaných Plzeňská, Libeňský most, Zenklova, Štefánikův most je v nedohlednu, ale probleskují zprávy, že za jízdu v těchto úsecích se bude vybírat cestovní přirážka, protože pouťová atrakce zvaná horská dráha nepřináší tolik adrenalinu.
|
Závěrem prvního zářijového zastavení se nad pražskými tramvajemi malá otázka, související s předchozím textem. doplněná anketkou -Domníváte se, že přeložku tratě na náměstí Republiky, budeme opět slavnostně otevírat?
Obširněji se tématem úvodníčku zaobírá ve svých postřezích zaujatě nezaujatý pozorovatel chování pražského Dopravního podniku vůči cestující veřejnosti, Martin Šubrt. Jeho poznatky můžete nalézt v souboru ve formátu pdf.Jaké jsou Vaše zkušenosti se získáváním informací? Pište na email Subrt.Martin{zavináč}seznam{tečka}cz
Naivní člověk by se jistě mohl domnívat, že v případě krizové situace stojící na počátku jakékoliv neplánované
výluky tramvají začne okamžitě jednat nějaká krizová skupina, která vyřeší vyvěšení změn tramvajové dopravy na
zastávky, nahrání nových hlášení do tramvají apod. Jenže to by byl asi velký naiva. Když se totiž v neděli
16. července odporoučela k zemi část rekonstruovaného domu ve Vodičkově ulici, Praha si ještě v poklidu dřímala,
bylo okolo sedmé hodiny ranní.
Stejně tak, jako páteřní stránky Pražské tramvaje oslavily své již páté
narozeniny, oslavil ve vší tichosti své první narozeniny také Fotožurnál. Za
dobu od svého vzniku prošel nemalým vývojem a trošku nám vyrostl. Již to není
žádný drobeček s pár fotografiemi jediného autora a v současnosti obsahuje něco
kolem 3 Gb obrazových materiálů.
Najeté tramvaje musely být vycouvány, ostatní zamířily do odklonu. Rozkopané nábřeží mezi Čechovým a Štefánikovým
mostem zažilo po roce renesanci tramvajové dopravy v pravém slova smyslu, pravidelné linky 12 a 17 totiž doplnily i linky
3, 14, 19 a 24. Na zastávkách se v pozdním večeru objevily klasické letáky žluté barvy, informující cestující odkud
a kam co jede. Kombinace umístění na klasické místo označníku zastávky (kam se jen málokdo podívá) a zvolený
miniaturní font (s ohledem na množství textu) pomohly tomu, že si jich všiml málokdo, zmatek totiž doplnilo ponechání
jízdních řádů i čísel linek na zastávkových sloupcích. A tak jste v Seifertově ulici mohli jen marně čekat na linky
30 a 39. Ač vás totiž dopravce vybízel jízdními řády ke svezení se s nimi, nedočkali jste se.
Druhý den výluky byly teprve vytvořeny standardní hlášení do tramvají používaná až od úterního rána. Chvíle vzteku
museli jistě zažívat cestující, kteří se na vyrobených orientacích linek 30 a 39 dočetli, že jedou až na Olšanské
hřbitovy (název této konečné zastávky zobrazovaly i transparenty BUSE), kde je přestup na návaznou autobusovou
dopravu. Jenže chyba mýlky. Linky vysadily své cestující už na Floře, neboť manipulovaly ve smyčce Olšanské hřbitovy
na vnitřní koleji bez nástupiště a ty se cestující starej jak chceš. Prostě na tu jednu zastávku přestup. Linka 19 má
podle jízdních řádů projet úsek Hlavní nádraží - Újezd za 11 minut, odklonová trasa byla o 9 minut delší, navíc
docházelo ke zdržování tramvají automobily na nábřeží a Malé Straně. Jenže nikdo to neřešil. I dítě z první třídy
základní školy by asi spočítalo, že při prodloužení jízdní doby o tolik nějak přestávají vycházet obratové časy
a odjezdy z konečných. Jenže proč operativně vkládat pořadí navíc (jak by se v tuto chvíli vyplatily záložní vlaky X),
proč se snažit vytvořit nové jízdní řády. Výluka trvala další dny a teprve ten sedmý se situace na lince 19 vyřešila.
Na zastávkách se objevily platné jízdní řády linky 19 umístěné tak dokonale (přilepené izolepou), že po svých pádech
překryly platné jízdní řády. Ostatní linky si nadále jezdily tak nějak, cestující a zahraniční turisté bezradně
bloumali opuštěným centrem Prahy a četli neplatné jízdní řády. Jakékoliv mapky, které by je naváděly na provozované
zastávky, jakékoliv cizojazyčné informace chyběly. Podobné problémy se zpožděním nabírala i linka 24, na níž to však
neřešil a nevyřešil nikdo.
V úterý 25. července se tramvaje do Vodičkovy ulice vrátily. Nejprve úsekem projel vůz T3M ev.č.8019, následně v
19:44 již první pravidelná souprava T6A5 ev.č.8643+8644 na lince 14 s cestujícími. V sousedství zříceného domu mají
omezenou rychlost do 10 km/h, navíc je zde vyvěšen zákaz potkání se protijedoucích vlaků. Přednost mají tramvaje
jedoucí z Vodičkovy na Václavské náměstí. Během původního vyvěšení značek byl umístěn začátek a konec omezené
rychlosti do 10 km/h. Jenže protože značka ukončující omezenou rychlost ukončuje všechny předešlé omezené rychlosti,
ukončila tak i rychlost do 20 km/h platící v celé Vodičkově ulici z důvodu ražby kolektorů. Musela být proto ještě
před obnovením provozu převěšena.
Zatímco za zřícení domu jistě Dopravní podnik nemůže, za desetidenní laxnost k cestující veřejnosti by si leckdo
zasloužil okusit defenestraci. Naštvání cestujících bylo totiž veliké a zejména v oblasti Flory by špendlík zhuštěnou
atmosférou nepropadl. A jediní, kdož byli na ráně, byli samozřejmě řidiči…
"Tak nám padaj domy paní Müllerová", prohlásil v neděli
16. července čerstvě probuzený dobrý voják Švejk, když mu na hlavně přistál kus
omítky a v zubech drtil prach. Na chvíli se odmlčel a začal uvažovat o tom, že
se asi přestěhuje. Když mu v ulici nepraskne voda, která se vyvalí do kolektoru,
čehož následkem je propadnutí Vodičkovy ulice, padají tu rekonstruované domy.
Švejk ještě chvíli přemýšlel a pak, protože byl mužem činu, rozhodl se, že se
přestěhuje na Žižkov. Došla už mu trpělivost s centrem města a myslel si, že v
blízkosti Parukářky mu bude lépe. Mýlil se. Rachot stavebních mechanismů,
rekonstruujících kolejovou křižovatku Ohrada a návazné tratě mu nedal spát ani
tam. Tak Švejk koupil sluchátka a začal číst stránky o pražských tramvajích :-).
Pokud se cítíte mým předchozím fabulátorstvím dotčeni, omlouvám se. Jenže ani
možná dobrosrdečný voják Švejk by nebyl příliš moudrý z uplynulých dnů. Již po
několikáté v posledních letech byl přerušen provoz tramvají na páteřní centrální
trati křižující Václavské náměstí. Jako by nám ta trať chtěla dokázat, že stále
za sebe nemá jakoukoliv náhradu, ač komunální politici léta mluví o její
potřebě. Jenže k činu se nikdo nerozhoupá. To si raději postavíme metro do polí.
Cestující zmateně pobíhají po okolí, zjišťujíc odkud co a kam jede. Výroba
digitálních hlášení do tramvají trvá Dopravnímu podniku více jak den, ani po
nástupu digitálních vysílaček dispečink nevyužívá tzv. Zprávu do salónu, jejímž
prostřednictvím by cestující informoval. Ti tak dostávají od řidičů leckdy
protichůdné informace. Když se konečně podaří data pro digitální hlásiče
obstarat, linky 30 a 39, otáčející na vnitřní koleji smyčky Olšanské hřbitovy a
s orientací Olšanské hřbitovy vysazují cestující hlasem paní Hazdrové na Flóře.
Co na tom, že náhradní autobusy jsou prodlouženy na Olšanské hřbitovy a člověk
jedoucí na Ohradu tak uskuteční další přestup navíc. Během neděle a pondělí se
navíc v plné nahotě ukazuje, jak řidiči tramvají většinou zcela neumí zacházet s
hlásičem zastávek, neumí vyhlašovat zastávky na odklonových trasách, neumí
nastavovat správná jména cílových zastávek na transparentech. Světlým výjimkám
budiž vyslovena pochvala. Prostě chaos a zmatek. Řidič, který se po deseti
letech používání digitálního hlásiče zastávek nenaučí s ním zacházet by si snad
zasloužil absolvovat extra nadstandardní školení.
Na chaosu, který následoval i v dalších hodinách si musím trošku přihřát svou
polívčičku. V civilním oblečení jsem v pondělí 17. července vyčkával na zastávce
Olšanské hřbitovy na náhradní autobus linky X-19. Autobusy tu po Vinohradské
ulici jezdí po tramvajových kolejích, takže jsem stál na tramvajové zastávce.
Nebyl jsem tam sám, když přijel autobus X-16, do nějž všichni cestující, až tedy
na mne, nastoupili. V závěsu za ním jela má x-devatenáctka. Označena byla prvním
pořadím, šlo o autobus evidenčního čísla 4035. Bylo cca 12:45. X-16 zavřela
dveře a začala se rozjíždět. Já naivka jsem si vyčkával v prostoru druhých dveří
na nástup do X-19. Jenže pan řidič nezastavil. Proč by se obtěžoval s nějakým
cestujícím póvlem, který by se ještě mohl na něco chtít vyptávat. Byl jsem na
tom ostrůvku sám, takže mi to nikdo nedosvědčí. Protože jsem pospíchal, naštvání
bylo veliké, ale v tom vzteku mi nějak přestalo záležet na čase. Další X-19 jsem
dojel na Palmovku a za tímto neprofesionálem jsem si došel, abych mu pěkně od
plic řekl, co si o jeho jednání myslím. Reakce z jeho strany byla víceméně
překvapivá. Položil mi otázku, zda jsem stál u sloupku. Přiznám se, že doteď
nechápu, co tím chtěl básník říci. Zda, když nestojím na zastávce u sloupku,
nejsem pro onoho řidiče cestující a mám smůlu, případně jde v tu chvíli o
zastávku na znamení. Ještě bych možná onen dotaz pochopil za situace, kdy by
zastávka byla na chodníku a řidič by se mohl domnívat, že jsem pouhým chodcem.
Ale pokud stojím na ostrůvku tramvajové zastávky, která je zastávkou nástupní
pro náhradní autobusovou dopravu... No nevím nevím.
Jak jsem se tu zmínil počátkem července o dni "B", možná jej měl tenhle řidič
17. července. Ale můj den otrávil svou neprofesionalitou na nejvyšší možnou
míru.
Zcela jistě to znáte také. Ráno se vzbudíte s podivnými pocity, že ne vše je tak jak by mělo být.
Po čase vám dojde, že nastal den B, neboli den blbec. Nic se vám nedaří, vše vás vytáčí a nejraději
byste hlavu strčili jak pštros do písku. Jenže před zaměstnáním většinou neutečete a tak něj vyrazíte.
Z poštovní schránky vyzvednete noviny a čtete, že na lince metra A bude během pracovní doby jezdit jen
každá druhá souprava. Začnete lapat po dechu a přemýšlet, během čí pracovní doby - mé, Franty Tůňka, Jardy
Střikáčka nebo během provozní doby metra? A kde, bude asi ten první? Když se nadechnete zjistíte, že den B
měl zřejmě i pan redaktor. Slovíčka se mu poskládala asi trošku jinak než chtěl. Ve skutečnosti bude na
lince A jezdit každý druhý vlak mezi 7:00 a 17:30 jen mezi okrajovými stanicemi Skalka a Depo Hostivař, což
zas takové omezení není. Jenže čtete dál a dozvíte se, že největší změny v tramvajovém provozu se o prázdninách
týkají náměstí Republiky, kde, považte, nebudou jezdit tramvaje do 20. září. Že tam již pár týdnů nejezdí,
že daleko větší zásah do dopravy přinese rekonstrukce křižovatky Ohrada pan redaktor zřejmě neví. Drobnost.
Stane se, den B přišel zřejmě v nevhodný okamžik.
Pak vstoupíte do stanice metra a málem vás klepne pepka, když strojvedoucí zřejmě zkouší houkačku a pěkně
při vjezdu do stanice zatroubí. Dlužno poznamenat, že žádný problém se v okolí vlaku ani nezačal vyvíjet. Vstoupíte
do vlaku a začnete se kolem sebe ošívat, začnete natáčet tvář jiným směrem, protože vedle vás někdo příšerně, ale
opravdu příšerně smrdí. A není to bezdomovec. Je to dokonce člověk vzezřením hodný kategorie podnikatel, ale
ten puch, no zřejmě mu výraz deodorant zřejmě nic neříká, případně si pod pojmem deodorant představuje puch
svého potu.
Večer se vracíte domů autobusem, hlas paní Hazdrové ohlásí jméno následující zastávky a přidá slovní spojení,
zastávka na znamení. Po chvíli se nad kabinou řidiče rozsvítí nápisu "STOP", někdo zřejmě bude vystupovat.
Řidič autobusu zastaví, ale nikdo se nemá k výstupu. Zřejmě se někdo spletl a nedopatřením stiskl tlačítko
žádosti o výstup. Jenže autobus stále stojí. Vyčkává v zastávce minutu, druhou, třetí, pátou... Cestující se
začínají ošívat, vrhají na sebe významné pohledy, očekávají, kdo se první odhodlá zjistit pravý stav věcí.
Trvá to ještě čtyři minuty, než vystoupí jedna dívka s chlapcem, aby obhlédli co se děje. Řidič autobusu v tu
chvíli zběsile zavírá dveře a uhání vstříc další zastávce, kam přijíždí o deset minut pozdě. Ne, nešlo o žádnou
závadu, autobus neměl jediný problém. Problémem byl jen pan řidič. Protože někdo stiskl tlačítko se žádostí
o zastavení, pan řidič čekal, dokud někdo nevystoupí. Ještě že někdo vystoupil. Mohli jsme v té zastávce čekat
dodnes...
Letní školní prázdniny jsou před námi a tramvajová doprava bude v ranní i odpolední špičce, včetně sedla jezdit
v intervalu 10 minut. Oproti minulým letům tak nedochází k oslabení dopravy v přepravním sedle na 12 minut. Z
ulic na pár týdnů zmizí linky 9, 10 a 13 (prvně jmenované kvůli rekonstrukci křižovatky Ohrada) a zavládne klasický
prázdninovovýlukový chaos. Od poloviny prázdnin vstoupí rekonstrukce křižovatky Ohrada do druhé etapy a k vyloučeným
úsekům se přidá i úsek Nákladové nádraží Žižkov - Želivského. V této etapě bude obnoven provoz linek 9 a 10 v pozměněných
trasách. Linka 9 bude od Sídliště Řepy zkrácena na kolejový přejezd u zastávky Nákladové nádraží Žižkov a obsazena
vozy KT8D5, jejichž bude dostatečné množství, neboť provoz linky 24 na přejezd v zastávce Ládví bude již pár dní minulostí,
protože se již bude připravovat obnovení provozu do Ďáblic. Dojde ke zrušení provozu linky 19 a jejímu nahrazení v úseku
Želivského - Kubánské náměstí odkloněnou linkou 10. Vedení ostatních pravidelných linek zůstává stejné jako v první etapě,
linky 30 a 39 jsou zrušeny.
10. června 2006:
Víte jak vypadá opravdové štěstí? Já sice ne, je to pro mne jen duševní zážitek, nikoliv
něco hmatatelného, co bych mohl uchopit do ruky a pořádně prohmatat, ale tak nějak mi to
nevadí. Nerad bych byl po prozrazení jeho podoby zklamán. Žiju si proto raději v bláhové
nevědomosti a přemýšlím nad tím, že by štěstí mohlo mít podobu lesní víly, schované pod
závojem z mlhy a rosy u studánky v lesním zákoutí před zraky lidí. Přesto mám pocit, že
jsem zhmotnělé štěstí minulý týden zahlédl. A je trochu symbolické, že se tak stalo pod
královským Vyšehradem, z nějž podle pověsti věštila kněžna Libuše městu Praze slávu,
která se bude dotýkat hvězd. Právě v tomto mystickém místě jsem spatřil vozíčkáře. Netvářil
se nijak ztrápeně a nedával na odiv světu své postižení. Naopak, zářil štěstím. On si totiž
na svém elektrickém vozíčku své štěstí vezl. Na klíně měl posazenou dívku svých snů a i ona
zářila štěstím. Ti lidé byli sami pro sebe štěstím navzájem a okolní svět je v tu chvíli nezajímal.
Šťastní to lidé, snad jim to přátelství, či láska snad, vydrží i v dnešní uspěchané době.
O prázdninách se dočkáme rekonstrukce tolik proklínané křižovatky Ohrada. V
linkovém vedení nezůstává kámen na kameni a tak je třeba informovat s krátkým
předstihem, co a jak se bude dít... Linky 9 a 10 se dočkají v první etapě výluky
zrušení. Linka 1 bude ve směru z Petřin z Palmovky odkloněna do zastávky Vozovna
Kobylisy, kde nahradí linku 10. Linka 7 bude celodenně a celotýdenně ukončena ve
smyčce Sídliště Řepy. Linka 8 bude naopak z Nádraží Vysočany prodloužena
na Lehovec, aby nahradila chybějící linku 19. Linka 16 bude ze zastávky
Želivského ve směru od Nádraží Braník odkloněna po trase linky 11 na
Černokosteleckou, aby nenahradila vůbec nic :-). Linka 19 bude ve směru od
Kubánského náměstí ze zastávky Mezi Hřbitovy odkloněna po trase linky 9 na
smyčku Kotlářka, aby posílila (půlila) interval zvláštních linek 30 a 39.
Náhradou za linky 9 a 10 budou totiž zřízena zvláštní tramvajové polookružní
linky. Linka 30 pojede po trase linky 10 ze Sídliště Řepy do zastávky
Želivského, přes zastávku Mezi Hřbitovy do zastávky Nákladové nádraží Žižkov a
dále po trase linky 9 do Sídliště Řepy. Linka 39 pojede po trase linky 9 do
zastávky Nákladové nádraží Žižkov, v zastávce Mezi Hřbitovy se napojí na trasu
linky 10 a po ní pojede do Sídliště Řepy. Linka 55 bude mezi Jindřišskou a
Palmovkou odkloněna přes Karlín, linka 58 bude od Sídliště Řepy ze zastávky
Želivského odkloněna na Černokosteleckou.
Ještě před pár lety byly označníky pražských tramvajových zastávek ověšeny čísly
projíždějících linek, vyrobených na plechových smaltovaných cedulkách, případně
plastových, vzájemně spojených šroubky. Jenže šroubky rezly, cedulky byly
omlácené, rozkradené a prý nepraktické. Proto se v zastávce Kinského zahrada
(dnešní Švandovo divadlo) vyzkoušela inovace. Na sloupek byla přidělána plastová
tabulka, na níž byla čísla projíždějících linek nalepena samolepkami. Deska na
slunci brzy změnila svou podobu a rozměr a ukázalo se, že to není akceptovatelná
úprava. U autobusových označníků začala být následně zkoušena stejná technika,
ale plastovou podkladovou tabulku nahradil natřený plech. Tato varianta se již
ukázala praktičtější a protože "očesávání" tramvajových zastávek od čísel linek
pokračovalo ve velkém nadále, začala být využívána i u nich. První takto
"převlečenou" tratí se stala ta nejdemolovanější, modřanská. S výjimkou
barrandovské tratě nyní tento systém Dopravní podnik využívá u všech
tramvajových zastávek. Bohužel i zde se objevuje metoda Postav a zapomeň.
Tabulky reznou, odlupuje se z nich lak a některé vypadají tak zchátrale, že má
člověk strach, zda mu neulétnou na hlavu. Částečně bych tomu byl schopen rozumět
tam, kde se dlouho neměnilo linkové vedení a nebyl tedy důvod označník zastávky
kontrolovat. I když i to by mělo být samozřejmostí. Nedávno jsem ke své hrůze
pozoroval označníky zastávek na Evropské ulici. To, co se předvádí například v
zastávce Vozovna Vokovice je opravdu děs a hrůza a s povzdychem vzpomínám na starou
podobu označování zastávek. Smutné je, že právě na Evropské ulici byla čísla
projíždějících linek kvůli výluce přelepována a na velmi zrezlá místa byla
naopak vylepena linka 36. Říkám si jen, jak to proboha může držet... V téhle
souvislosti ještě jeden odskok do západočeské metropole, Plzně. Na centrálním
náměstí Republiky mají nádherné litinové repliky starých označníků. Říkám si,
jak by slušely např. trati přes pražskou Malou Stranu, kterou doslova hyzdí
novodobé a přitom u ostatních prvků městského mobiliáře byla alespoň snaha o
částečné přizpůsobení místu, jímž trať prochází...
Tak hezké léto, snad konečně přijde...
28. května 2006:
Do ulic našich měst prý vtrhlo jaro. Je sice nějaké velmi zmatené, přízemní
mrazíky střídá s vedrem, pak lidi pokropí přívalovým deštěm, rozvodní potůčky a
řeky, uvolní pošmourno a pak udělá zase na pár hodin pěkně. Ale co, jaro je tu,
ptáčkové zpívají, motoristé vytáhli své plechové miláčky ve větší míře než je
zdrávo a v Praze prožíváme každodenní bitvu o volné ulice. Praha je ve svých
základech stále středověké město a moudrý panovník Karel IV. jaksi nepočítal s
provozem, který nyní Prahu ovládá. A ulice nejsou nafukovací. Řidiči aut jezdí
většinou osamoceně a je jich tolik, že zablokují např. Ječnou ulici. Ano je jich
tolik, že by ani ti, kdož blokují Ječnou ulici od magistrály na Karlovo náměstí
možná ani nezaplnili jednu soupravu tramvaje. Je to otázka jejich priorit.
Nevadí jim, že sami stojí v kolonách a proto si asi myslí, že když nejedou oni,
nepojede nikdo. Zkrátka je tu jaro.
Nevím zas tak přesně, co se nepovedlo na rekonstrukci traťové koleje u zastávky
Pobřežní cesta v březnu letošního roku. Vím jen tolik, že se v neděli 28. května
musela znovu opravovat. Linky 3, 16 a 17 byly zkráceny do smyčky Dvorce, linka
21 zahájila provoz až po ukončení opravy tratě. Výluka končila okolo 15:00 a
její ukončení, dle mých informací, přineslo opětovné zmatky a naprosté
neinformování cestujících. Dispečeři tramvají parkovali u smyčky Dvorce, do
zastávky Dvorce z centra přijela tramvaj linky 17, vysadila cestující, řidič je
vyslal na zastávku náhradní autobusové dopravy - která zas tak blízko není - a
odjel směr smyčka Dvorce. Mezitím již do Modřan několik tramvají odjelo. Po
lince 17 přijel sólo vůz linky 21, který pokračoval, stejně jako několik
předešlých vlaků, do Modřan. Když cestující z linky 17 došli na zastávku
náhradní autobusové dopravy, upozornil je dispečer, že žádný autobus již
nepojede a musí zpátky na tramvaj. Že asi nepadaly právě nejslušnější slova je
nabíledni. A stačilo málo. Pokud totiž onen vlak linky 17 obracel ještě dle
jízdního řádu ve smyčce Dvorce, mohl dispečer, přítomný na zastávce Dvorce
cestující informovat přímo tam. Že se tak nestalo je určitě škoda, Dopravní podnik si touto prkotinou opět pošpinil zcela zbytečně jméno.
14. května 2006:
Odvolávám co jsem slíbil a slibuji co jsem původně odvolal - i tak by asi mohla
znít parafráze věty známého poplety krále z ještě známější pohádky vztažená k
letošním výlukovým akcím. Rekonstrukce křižovatky dolní Klárov se uskutečnila až
na třetí pokus ve třetím termínu a oproti velkým očím, které prorokovaly
rekonstrukci celé křižovatky, se měnil jen jeden vrchol, ty další přijdou na řadu
až příští rok. Přeložka tramvajové tratě na náměstí Republiky začala také na
třetí pokus (oproti výluce dolního Klárova byly u této výluky dokonce Pražanům
rozdávány informační letáky s původními termíny výluky) a opět se nevyužije
ideální příležitosti opravit vše, co je v uzavřeném úseku. Sny o rekonstrukci
Štefánikova mostu a přilehlé křižovatky Letenský tunel v letošním roce zůstávají jen sny. Prý do
příštího roku. Abych řekl úplnou pravdu, ona bude křižovatka Letenský tunel letos
opravena, ale půjde jen o prostou výměnu nejopotřebovanějších částí kolejové
konstrukce, takže nějakého zlepšení (zrušení zákazů potkávání apod.) se nejspíš zatím
nedočkáme. Takže abychom to shrnuli, Klárov byl uzavřený letos na jaře, příští
rok nás čeká další uzavírka, protože se bude rekonstruovat zbytek. Trať přes
náměstí Republiky je uzavřena takřka 5 měsíců, leč rekonstrukce tankodromu na
mostě a v prostoru křižovatky Letenský tunel se dočkáme až v roce příštím, kdy
bude muset být trať opět uzavřena. Prostě Kocourkov.
Je sice hezké, že se můžeme světu chlubit zrekonstruovanými tratěmi ve
Vysočanech, Karlíně, Malé Straně, Malešicích, okolo Pražského Hradu, či
novostavbou tratě na Barrandov, je ale zároveň smutné, že umíme prezentovat také
tankodromy v Olšanské ulici, na Libeňském mostě a zejména na trati do Řep. Psal
jsem tu o ní již několikrát, ale nezměnilo se stále nic. Jen se řepská trať
stále více rozpadá, před 20 lety postavené oblouky nyní připomínají spíše
kolejnice zohýbané do úhlů, zpod velkoplošných panelů při průjezdu tramvaje
vystřikuje zateklá dešťová voda a o počtu dřevěných klínů, jimiž se některé
panely podkládaly pro jejich vyrovnání s okolními ani nemluvím. V letošním roce
se na trati do Řep chystá výluka, ale s ohledem na délku jejího trvání se toho
asi moc nezmění. Řepská trať usnula v roce 1988 a od té doby spí socialistickým
spánkem...
8. května 2006:
V posledních pěti týdnech jste ještě před vstoupením na samotné stránky
sledovali fotky všelijakých lidiček, prokládané výroční fotkou k pěti letům
existence našeho webu. Mnozí jste se ptali, kdo a proč se to tam objevuje.
Vysvětlení je prosté - postupně se tam objevili lidé, kteří se nějakým způsobem
podíleli na rozšíření webu. A tak jste shlédli houbaře a admina Tram-fóra
Fořtíka, admina Fotožurnálu MOpa, mojí přítelkyni Yvonu (která má leckdy svatou
trpělivost, když se věnuji stránkám a né jí :-) ), Mr.Crosse, jehož bohatý
fotoarchiv rozšířil stránky, i řidiče Dušana, který pro všechny připravuje na
stránky sérii nových článků. Zkrátka se tu objevili lidé, kteří mají leckdy
svatou trpělivost nejen s webem, ale hlavně se mnou. V lednu letošního roku jsme
začali stránkám, k jejich pětiletinám, šít nový kabátek. Tohoto nesnadného úkolu
se se ctí zhostil Lukáš Souček, který již inovoval podobu webu Preference
pražských tramvají. Jím vytvořená základní kostra znamenala desítky hodin práce
při převodu stránek do nové podoby, hodiny práce a komunikace s MOpem, který se
měrou nemalou zasloužil o to, že nová podoba stránek startuje. Všem již
jmenovaným, Grossákovi za špičkový web o Preferencích, Absolutovi za spoustu
nápadů, Michalovi Režnému za historické fotky, ale i minimálně desítce dalších
nejmenovaných spolupracovníků děkuji touto cestou za trpělivost a účinnou pomoc!
No a inovovaným stránkám dávám do kolíbky hodně nových článků, spoustu
spolupracovníků a množství čtenářů!
Dovolte mi, abych na tomto místě poděkoval autorovi páteřních stránek Petrovi
Špitálskému, za umožnění spolupráce a popřál mu do budoucna mnoho úspěchů – bude
je potřebovat. Velký dík patří skupině stálých přispěvovatelů (Absolut, Mr.Cross,
Jaromír Prouza) a všem cca 20 členům Fotožurnálového KGX týmu, kteří se na jeho
chodu podílejí a poskytují nám své obrazové materiály k uveřejnění. Na závěr
nesmím opomenout Ing.Martina Stacha se svou pravidelnou měsíční rubrikou
Ostravský přehled. Všem patří velký dík!
Pokud si myslíte, že v poslední době polevil přísun úplně nových příspěvků
na stránky, máte jistě částečně pravdu. Stránky existují pět let a množství
článků zestárlo nejen věcně (např. text popisující trať neodpovídá dnešnímu
stavu), ale i technicky. Na spoustě stránek se dodnes vyskytuje starý skript pro
zobrazování fotek, který nefunguje spolehlivě ve všech prohlížečích, kvalita skenu některých fotek je také zběsilá, a proto je nutné tyto stránky inovovat.
Nezdá se to, ale za "rekonstrukcí" jedné takové stránky bývají hodiny práce
nejen v terénu - přefocení tratě, nafocení provozu, ale i za stolem u
počítače. Doplňování údajů z historie a současnosti tratě, nové skenování
původních fotek, to jsou hodiny neviditelné práce, na jejímž konci je "jen"
opravená stránka.
V pondělí 1. května napadl naše Tram-fórum jeden cracker.Zřejmě měl ohromný pocit vnitřního vítězství z toho, že něco pokazil, že se za někoho vydával. Ve svém prohlášení sice tvrdil, že nedošlo k odcizení dat (i v následné reakci v Návštěvní knize to tvrdí), ale každopádně se zachoval jak pověstný slon v porcelánu. Skupince lidí zkazil místo, kam se chodí odreagovat a popovídat si. Jeho to zřejmě netrápí, on je ve své mysli ten, co vnikl do zakázaného prostoru. On je ten dobrý, který upozorní na chyby. Vím, že i když zde napíšu, že dobrý není, proběhne mu úsměv koutky úst a nic se v jeho postoji nezmění. Pořád si bude myslet, že je přijatelnější nejdříve spáchat jakýkoliv trestný čin a pak se vymlouvat na to, že to přece myslel dobře Je to škoda, protože ničí plody práce jiných a je mu to jedno. A to se mezi slušnými lidmi (snad ještě pořád) nedělá! A on slušný člověk v mých očích prostě není, i když se bude obhajovat jakkoliv.
Server Pražské tramvaje je tu pět let a za tu dobu dospěl a zaslouží si vyrůst z
dětských plenek. Od konce února proto pro vás připravujeme inovovanou podobu
stránek, která bude spuštěna v pondělí 8. května. V této chvíli již přes dva
týdny zkoušíme připravovat stránky v nové i staré podobě, abychom v té nové
vyladili případné nedostatky. A to je další důvod, proč se neobjevuje takové množství nových stránek.
Pokud prolétneme pražským tramvajovým děním za tu dobu, co se žádný nový úvodníček neobjevil, nenajdeme asi moc pozitivních informací.
Rekonstrukce tramvajové tratě na Palackého mostě (dá-li se stav, kdy se
nejopotřebovanější panely BKV s prožranými a propadlými koryty pro vložení
kolejnic nahradí méně opotřebovanými vytěženými odjinud) se příliš
nepovedla, opotřebovanou kolejovou křižovatku dolní Klárov nakonec nestihla
rekonstrukce všech vrcholů, ale jen jednoho, aby byla co nejméně omezena
individuální doprava. Přeložka tratě na náměstí Republiky byla také odložena
(poslední informace hovoří o zahájení 6.května), přes uzavření tratě se nejspíš
letos nedočkáme rekonstrukce zcela katastrofální křižovatky u Letenského tunelu
a příští rok tak bude následovat uzavření další. Chystaná rekonstrukce Zenklovy
ulice byla podle posledních informací též odložena na příští rok a vypadá to, že
nějak dochází Praze rekonstrukční dech. Zodpovědným úředníkům zřejmě nedochází,
že koleje nestačí jen udržovat, ale občas se musí i vyměňovat, protože nevydrží
všechno. Snad se podaří někdy někde nalézt druhý dech.
V pražských ulicích pomalu narůstá počet nízkopodlažních tramvají, i když poměr
počtu vysokopodlažních a nízkopodlažních tramvajových vozů je stále neúměrný, v porovnání
např. s autobusy. Přesto je dobře že jsou nízkopodlažní tramvaje v pražských
ulicích vidět. Pomáhají totiž těm nejpotřebnějším - tělesně postiženým a
maminkám s kočárky - zapojit se ještě více do společnosti. Proto je určitě velká
škoda, že tyto spoje stále nejsou vyznačeny v zastávkových jízdních řádech.
Pochopím to u vozu Škoda 14T, který vozovna Motol vypravuje na linku 3. V
případě jeho poruchy totiž zatím není čím ho nahradit. Méně tomu však již
rozumím u vozů KT8D5.RN2P, které vozovna Hloubětín vypravuje na linky 3 a 24.
Alespoň jeden ze spojů na lince 24 označit jako garantovaný a vyznačit jej v
zastávkových jízdních řádech by při počtu pěti vozů neměl být takový problém. I
kdyby se při poruše vypraveného vozu žádný jiný volný ve vozovně nenacházel,
nemělo by snad být tak složité stáhnout jej z jiného, negarantovaného pořadí a
přesunout na pořadí garantované.
Tolik mé krátké zastavení na počátku května nad tím, co se seběhlo v mém
okolí nejbližším, blízkém i vzdáleném. Mějte se rádi a krásný květen!
Pokud prohlásím, že jsem byl v pátek 17. února na svého zaměstnavatele, na
pražský Dopravní podnikl náležitě pyšný, zřejmě si zaklepete na čelo. Ale já
pyšný vážně byl. A docela jsem si ten okamžik vychutnával. Jakožto jeden z
řidičů pověřený řízením "pražského zázraku" Škoda 14T jsem přijížděl do
zastávky, kde již na mě čekal manželský pár. Paní byla na vozíčku a s nadšením
zamávala rukou, že bude nastupovat. Opustil jsem svou kabinu, abych pro její
nástup připravil podmínky (požádal cestující, aby opustili první nízkopodlažní
plošinu tramvaje a vyklopil nájezdovou rampu). Paní se mezitím rozpovídala, že
po 15 letech od úrazu je jí dopřán ten zázrak, že se sveze tramvají do centra
Prahy. I s manželem neustále děkovali za mou ochotu - mou činnosti stále brali
jako nadstandard v chování, nikoliv věc, která by měla být v mezilidských
vztazích zcela normální. Paní zářila jak sluníčko nadšením, když s vozíkem vjela
do tramvaje a celou cestu nadšeně koukala z okýnka. Říkám, že si můžete významně
klepat na čelo, ale já byl v tu chvíli pyšný a hrdý a všechny negativní zážitky
toho dne se rozplývaly v mráčcích oblačné oblohy. Nízkopodlažní tramvaje se
kupují právě proto, aby postižení a hůře pohybliví cestující snadněji využili
služeb hromadné dopravy. Kupují se proto, aby maminky s kočárky nepotřebovaly
při nástupu druhého pomoc do vysokých schodů. Kupují se proto, aby každý do
tramvaje nastoupil pohodlně. A to se snad podařilo.
Mějte hezké dny a tak nějak vůbec. Brzy přijde jaro a do tváří většiny lidí
přinese sluníčko. Tak si ho užívejte co to jde!
V sobotu 28. a v neděli 29. ledna proběhne další den bez jízdních řádů. V tyto
dny budou mít řidiči tramvají stanoveny pouze odjezdy a příjezdy z a do
konečných zastávek. Cílem akce je zjistit optimální jízdní doby.
Již nějaký ten pátek fungují střídané přestávky
na linkách 3 a 19 v oblasti Palmovky, od 9. ledna se přidaly linky 11 a 16 na
I.P.Pavlova a od 1. února bude tento výdobytek moderní doby na Palmovce určen i
pro řidiče linek 10 a 24.
18. února začíná tradiční výluka úseku Dvorce - Sídliště Modřany, která končí 7.
března, kdy na ni naváže částečná výluka křižovatky Palackého náměstí. 14.
března skončí i tato výluka a naváže na ní měsíční vyloučení provozu v úseku
Újezd - Malostranská z důvodu rekonstrukce křižovatky dolní Klárov.
6. ledna 2006:
Že bude mé první zastavení se v roce 2006 nad cvrkotem okolo nás prapodivné jsem netušil. Člověk míní, osud mění....
Máme za sebou rok 2005 a já se přiznám, že až na pár pozitivních událostí v soukromém životě
bych jej snad nejraději vymazal ze své paměti. Rok 2005 byl přespříliš krutý. Ve
dnech, kdy většina lidí slaví Vánoce ležel můj dobrý kamarád a pracovní kolega
na jednotce intenzivní péče a 28. prosince zemřel. Představa, že toho dobráckého
člověka už nikdy nepotkám na svém pracovišti je děsivá a nejen mě usadila na
zadky. V takových situacích si člověk začne říkat, že všechny peníze světa jsou
na nic. Vzpomínám, když pořizoval s nadšením jemu vlastním fotky na oslavách
130. let MHD, vzpomínám, s jakou radostí všem sděloval, že konečně našel svou
lásku. Moc dlouho si jí neužíval. Věřím tomu, že někde v tramvajáckém nebi nyní
řídí provoz tramvají a určitě mu jezdí jak hodinky podle jízdního řádu. Milý
Zdeňku Zemane, čest tvé památce. Chybíš nám tu!
Aby toho nebylo málo ve stejném období onemocněla má zvířecí kamarádka do
nepohody, pětiletá fenka anglického kokršpaněla Betynka. Nemoc, která se zprvu
zdála banální, táhne se jak červená nit. Betynku musím vozit k veterinární
lékařce na kapačky a držet jí všechny palce, aby byla zase fit. Dokud byla ještě
ok, takřka každý den jsme společně zamířili na vycházku do Královské Obory, když
bylo hezké počasí tak i na trojské stráně, na Havránku. Ona si zařádila,
zaštěkala na veverky a člověk se odreagoval od každodenního stresu. Začínají mi
ty vycházky chybět. Betynko, držím palce a moc tě prosím, vybojuj svůj boj s tou
hnusnou nemocí do vítězného cíle.
Všem se omlouvám za dnešní možná až příliš osobní
zastavení se na počátku nového roku 2006, ale doufám, že ho pochopíte. Netýká se přímo sice pražských tramvají, ale
týká se člověka, jenž tyto stránky tvoří...
24. prosince 2005:
23. prosince 2005:
Poslední informace o zahájení provozu vozu Škoda 14T s cestujícími jsou strohé - nejdříve 1. ledna 2006....
22. prosince 2005:
Všechny nadšence mohu uklidnit, opravdu si nemusí ani 23. prosince přivstávat, aby zažili první výjezd vozu Škoda 14T na pravidelnou linku z motolské vozovny. Ani 23. prosince totiž s největší
pravděpodobností nevyjede, je odstavena se závadou.
Do zkušebního provozu s cestujícími bude vůz Škoda 14T nasazen zřejmě až od 26. prosince na 10/3 a od 27.12. na 12/3. Ve zkušebním provozu by měl - podle posledních
informací - být do 9. ledna. Nasazení vozu však stále není garantované!
21. prosince 2005:
Šuškají si již delší dobu i brabci na střeše, že Dopravní podnik vypraví 22. prosince na 8. pořadí linky 3 prototypový vůz Škoda 14T ev.č.9111.
Protože jsou na lince 3 prováděné na Palmovoce střídané přestávky řidičů, musí vozovna Motol náhradou za vůz Škoda 14T vypravovat soupravu 2xT3R.PV,
aby její řidič mohl být vystřídán řidičem vozovny Hloubětín na přestávku. Pokud bude vypraven vůz Škoda 14T, bude jeho řidič na Palmovce střídán pracovníkem dispečinku.
Všechny nadšence mohu uklidnit, opravdu si nemusí 22. prosince přivstávat, aby zažili její první výjezd na pravidelnou linku z motolské vozovny. 22. prosince totiž rozhodně nevyjede,
ještě ten den musí prodělat další fázi zkoušek. V současnosti vůz zkouší provoz na trase linky 3 a občas se zajede podívat i do jiných míst (na Laurovou, Barrandov, apod.).
Do zkušebního provozu s cestujícími bude vůz Škoda 14T nasazen až od 23. prosince na 8/3, 24.-26.12. na 10/3 a od 27.12. na 12/3. Ve zkušebním provozu by měl - podle posledních
informací - být do 9. ledna. Nasazení vozu však rozhodně není garantované!
Zde si můžete stáhnout vozový jízdní řád 8/3 platný 23.12.2005 ve formátu .pdf (76,5kb)
Zde si můžete stáhnout vozový jízdní řád 10/3 platný 24.12.2005 ve formátu .pdf (76,5kb)
Zde si můžete stáhnout vozový jízdní řád 10/3 platný 25.12.2005 ve formátu .pdf (76,5kb)
Zde si můžete stáhnout vozový jízdní řád 10/3 platný 26.12.2005 ve formátu .pdf (76,5kb)
Zde si můžete stáhnout vozový jízdní řád 12/3 platný od 27.12.2005 ve formátu .pdf (76,5kb)
13. prosince 2005:
Krátce před 13. hodinou přijely do zastávky Staroměstská od Národního divadla dva sólo vozy T3R.P ev.č.8413 a ev.č.8382 vypravené na linky 17 a 18.
Ne, nešlo o záložní vlaky, které se vrátily do pražských ulic, šlo o vlaky vyklizovací. Jejich úkolem bylo odvezení cestujících čekajících na své spoje,
aby představitelé města nerušeně nastoupili do blížící se tramvaje Škoda 14T, která byla zástupcům města oficiálně představena. Primátor Pavel Bém, radní
pro dopravu Radovan Šteiner, generální ředitel Dopravního podniku Prahy Tomáš Jílek, vedoucí projektu tramvaje Pavel Tarant a další osobnosti se pak
v obklopení novinářů projely s novou tramvají centrem Prahy. Trasa byla následující Staroměstská - Malostranská - Čechův most - Právnická fakulta - Staroměstská -
Národní divadlo - Karlovo náměstí - Albertov - Výtoň - Jiráskovo náměstí - Myslíkova - Národní divadlo - Staroměstská.
Zvukový záznam projevu primátora hl.m.Prahy, Pavla Béma
Zvukový záznam projevu radního pro dopravu, Radovana Šteinera
Tramvaj Škoda 14T představena zástupcům města
Fotožurnál: Tramvaj Škoda 14T představena zástupcům města
9. prosince 2005:
Mílovými kroky se nám blíží Vánoce. V ulicích vypuká to pravé nákupní šílenství,
oblast křižovatky Anděl se svými nákupními centry znamená pro řidiče tramvaje
přepnutí smyslů na 1000%, protože paní, co právě vyšla z jednoho obchodu
zjistila, že naproti mají něco jiného a střemhlav se vrhá před přijíždějící
tramvaj. Zkrátka v obchodech jsou nákupní žně, které mají ale i kapsáři, jenž se
pravidelně vozí mezi Malostranskou a Újezdem (když je šance na větší rito,
protáhnou svou cestu až na Vítězné náměstí, k Andělu či Národní třídu, zkrátka
vše pro lidi). Na náměstích a v ulicích nám vyrostly vánoční stromky, u většiny
z nich stánky nabízející předražené zboží, o které se přesto lidé občas poperou.
Je to každý rok stejné a přesto se každý rok na Vánoce těším. Když se 24.
prosince rozzáří vánoční stromečky v domovech všech těch lidiček v okolí, je to
moc příjemný pocit na duši.
Pražští tramvajáci už dáreček k Vánocům dostali a vyberou si ho již 11. prosince
ve 22:00 hodin. Má to být prý dáreček Pražanům. Tramvaje jsou moc hlučné a tak
mezi 22:00 a 6:00 hodinou budou na základě požadavku hygienika hlvního města Prahy v centrální části Prahy jezdit maximálně 40
km/h. Jaký je však rozdíl mezi obyvatelem např. Plzeňské ulice a ulice Milady
Horákové netuším. Zatímco ten první po Klamovku trpí hlukem z tramvaje (zajímavé
je, že např. na Plzeňské už jsou rozdíly i v pouhých domech - před křižovatkou
tramvaj hlučná je, za ní již ne...) v ulici Milady Horákové ne. Inu hlava mi to
nebere. Když se před dvěma lety otevírala super moderní tramvajová trať na
Barrandov opatřená protihlukovými stěnami a protihlukovým uložením kolejí,
začali obyvatelé sídliště vykřikovat, že je ta tramvaj hrozitánsky hlučná. A tak
mezi 22:00 a 6:00 hodinou jezdí tramvaje mezi Poliklinikou Barrandov a smyčkou
Sídliště Barrandov pouhou 30 km/h rychlostí. Žádná návěst se za ty dva roky
nevymyslela a řidič si tak musel pamatovat, že tam a tam jede od tolika takovou
rychlostí. Jakákoliv návěst prý nešla zrealizovat. Nyní se podařila, dokonce je
veliká (i když před pár lety bylo na výtky, jak jsou tabulky s omezenými
rychlostmi malé a občas proti svitu lampy či ve tmě opravdu špatně viditelné,
odpovídáno, že větší být nemohou...) a na začátcích "zóny 40" již visí.
11. prosince zároveň vyjede do ulic nová autobusová linka AE (AIRPORT EXPRESS)
v trase Nádraží Holešovice - Letiště Ruzyně interně označená jako linka číslo
790. Provozovat jí bude Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s. na základě
objednávky Českých drah, jako smluvní přepravu pro společný projekt Českých
aerolinií a Českých drah s názvem SC Pendolino. V autobuse bude platit zvláštní
tarif Pražské integrované dopravy a Českých drah - základní jízdné za 45,-Kč,
dětské za 25,-Kč, jízdenky budou v prodeji u řidiče. Linka bude vedena v
následující trase: směr Letiště Ruzyně: výjezdová komunikace z AO Nádraží
Holešovice - vpravo Plynární - Na Zátorách - vlevo Partyzánská - U Výstaviště
- vpravo Strojnická - Veletržní - vpravo Korunovační - vlevo Pod Kaštany -
vpravo Jaselská - vpravo Srbská - vlevo Čs. armády - objezd Vítězného náměstí -
vpravo Evropská - vpravo rampa (směrovka letiště) - Pražský okruh - Lipská -
vpravo Aviatická (směrovka AIRPORT) - vlevo Aviatická - příjezdová
komunikace k odbavovací budově letiště Ruzyně - vlevo
(před nájezdovou rampou na přemostění) 4.vozovka od příletové haly vozovka pod
přemostěním) - výstup,manipulace. Směr Nádraží Holešovice: 2.vozovka od
příletové haly - vlevo odjezdová komunikace od odbavovací budovy letiště Ruzyně - vlevo Aviatická (směrovka
centrum) - vpravo rampa (směrovka centrum) - Lipská - Pražský okruh - vpravo rampa (směrovka PRAHA Centrum) -
vpravo Evropská (směrovka centrum)- objezd Vítězného náměstí - vpravo Svatovítská - vlevo Milady Horákové -
vlevo Veletržní - vlevo Dukelských hrdinů - vpravo U Výstaviště - Partyzánská - vpravo Na Zátorách - Plynární -
vlevo vjezdová komunikace do obratiště - vpravo obratiště - výstup. S
ohledem na trvalé zácpy v některých místech průjezdu linky bude jistě zajímavé
dodržování jízdního řádu tohoto spoje. A už předem lituji jeho řidiče.
16. prosince dochází k přerozdělení vypravování některých linek. Linku 20
opouští vozovna Pankrác, vypravovat jí budou vozovny Kobylisy, Motol a konečně i
Vokovice (jen ať si vokovičtí užijí). Vokovice vypraví ve všední den 3 pořadí
linky. Vozovna Motol naopak opouští zcela linku 14, tak zamávejte 15. prosince
pomyslnými kapesníčky na téšestky, pokud je spatříte na lince 14. Důvodem všech
změn je úspora kilometrů, kuloárně se ví o tom, že důvodem prohozu pořadí linky
20 a 14 mezi Pankrácí a Motolem je nechuť vozovny Pankrác střídat řidiče v
oblasti Anděla. Nadále nám tak zůstávají paskvily, kdy Motol vypravuje linku 15
(střídání na Hradčanské...), Hloubětín 21 a Vokovice 11 a 21... Rozum nad tím
jde někdy člověku kolem.
O pár dní později (16. prosince) bude znovu zprovozněna několik měsíců vyloučená tramvajová
trať u Pražské tržnice. Pokud čekáte nějaké super novinky, budete asi notně
zklamaní. Na svém místě jsou standardní panely BKV, na svém místě zůstaly i
tramvajové zastávky, jejichž ostrůvky vypadají opticky, že jsou dokonce užší než
bývaly... Žádné vídeňské zastávky, žádné uzavření nábřeží pro auta a vytažení
zastávkových mysů ke kolejím, žádná pěší zóna - nic takového. Vlastně vše vypadá
jak vypadalo, pouze chodníky mají nový dlážděný povrch, vozovky nový živičný,
položené jsou nové panely BKV a na několika místech byly zřízeny podélné
betonové prahy proti vjezdu automobilů na tramvajovou trať. Běžný pozorovatel by
řekl - co se tady proboha takovou dobu dělalo...
1. února 2006 se pak v ulicích objeví další návěstní
značky pro tramvaje. Aby se zabránilo jízdám jednosměrných tramvají do úseků
zakončených úvratí a sloužících pouze pro ukončení obousměrných tramvají (pár
takových jízd se v posledních měsících opravdu stalo, vyhlášený je příjezd
Cvičného vozu na Californien v Zenklově ulici u Palmovky...) bude u poslední
výhybky vedoucí na takovýto úsek umístěna návěst, zakazující další jízdu
jednosměrné tramvaje vlevo, přímo, případně vpravo. Poslední novinkou je návěst
označující uzamykatelnou výhybku u níž musí řidič zkoušet uzamčení jazyků v
krajních polohách. Pokud je výhybka vybavena návěstidlem (byť nefunkčním), má i
své číslo a podle něj řidič snadno pozná, že jde o výhybku, u níž musí uzamčení
vyzkoušet. Bohužel máme v síti i výhybky, u nichž není zapojené elektrické
přestavování a výhybky tak jsou takové bezprizorní. Řidič pak neví, zda výhybka
je či není uzamykatelná (a asi po něm opravdu nikdo nemůže chtít, aby na první
pohled poznal, jaký přestavovací mechanizmus přestavníková skříň ukrývá).
Takovýmto dohadům pomůže nová návěst. Vše o nových návěstech se dočtete zde.
Trochu jsem se tu vymluvil a snad jsem nezatížil vaše hlavy něčím nepřístojným.
Užívejte si Vánoc s lidmi, které máte rádi a kteří mají rádi Vás. Snad je
potkáte, přeji Vám to ze srdce!
7. prosince 2005:
Dnešní úvodníček bude věnován poněkud netradičně popisu akcí, které již v minulém období, některé možná až tak trošku ve
vší tichosti před laickou veřejností, dávno proběhly.
Na prvním místě bych připomenul reklamní tramvajovou linku mobilního operátora Oskar Vodafone symbolicky označenou
prvními číslicemi jeho předčíslí - 77. Přestože se jednalo o dlouho připravovanou záležitost, byla provázena zmatkem
z řad cestujících, kteří v prvních okamžicích nevěděli, kudy tato tramvajová linka jede. Nutno poznamenat, že označníky
zastávek, kterými linka projížděla, byly označeny nejen informačními letáky, ale také jízdním řádem informujícím o trase
linky. Ke zmatkům tak z většiny přispívali pouze cestující, sotva si však stačili na linku zvyknout, byl její provoz ukončen.
Možná by celé akci neuškodilo delší trvání - protažení do ryze předvánočního období. Souprava tvořená vozy T3R.P ev.č.8309 a 8308
přepravovala cestující pouze v prvním voze, druhý byl vyhrazen obrovským reklamním červeným číslicím. V současné době se podobně
vyzdobená tramvaj prohání po brněnských tratích.
Celý 1. prosinec byl celosvětově věnován ve prospěch boje proti AIDS. I pražský Dopravní podnik při této příležitosti neváhal
a vyšel pořadatelům akce vstříc. V průběhu čtvrtečního odpoledne tak po pražské tramvajové síti brázdila koleje tramvaj typu T6A5
evidenčního čísla 8715 polepená informačními letáky, informující o této zákeřné chorobě, průběhu nemoci a její prevenci. Vůz přepravoval
cestující zdarma, osádka vozu v průběhu cesty rozdávala ve vozidle a na zastávkách, kterými vůz projížděl, "dárkové balíčky", obsahující
nejnutnější informace viru HIV a AIDS s kontaktní informací na bezplatné anonymní testování, informační linku pomoci a prvky ochrany.
Poslední akce byla věnována všem dětem. Jednalo se o tradiční Mikulášskou tramvaj, jež přivážela návštěvníky ke střešovické vozovně.
Do pražských ulic vyjely nakonec 4 historické soupravy.
16. listopadu 2005:
Ve vší tichosti pražský Dopravní podnik oslavil minulý
týden 10. let pravidelného provozu tramvají T6A5 s cestujícími. 24. června 1995
byly ještě na staré předávací koleji v ulici Za Ženskými domovy pražskému
Dopravnímu podniku oficiálně předány první dva vozy nesoucí evidenční čísla 8601
a 8602. Až 19. července následovala další souprava vozů evidenční čísel
8603 a 8604, která se stala první soupravou, jenž byla zařazena do provozu s
cestujícími, 6. listopadu 1995 na linku 4, vedenou tehdy ještě v trase Sídliště
Řepy - Kubánské náměstí. Vozy nehlásily zastávky, na transparentech bylo
nastavené pouze číslo linky a jméno konečné zastávky bylo umístěné za oknem na
plechové orientaci, známé z vozů T3. První a druhá série vozů neměla boční
elektronické transparenty, ani ty vnitřní zobrazující dnes za kabinou řidiče
jméno příští a konečné zastávky. V prvním týdnech provozu byly vozy na zádržných tyčích na straně
dveří opatřeny dokonce mechanickými znehodnocovači jízdenek. Poslední vozy z
první série 8601 - 8680 byly předány Dopravnímu podniku 28. prosince 1995 (šlo o
vozy ev.č.8674, 8676, 8677 a 8680). Poslední vůz z první série (ev.č.8629) byl
do provozu s cestujícími zařazen až 9. června 1997, dávno po zprovoznění
posledního z vozů 2. série (ev.č.8681-8730). Důvodem jeho odstavení byl kritický
nedostatek náhradních dílů na tramvaje tohoto typu a vůz ev.č.8629 sloužil jako
jejich zdroj. Za těch 10. let již vozy T6A5 patří k Praze zcela neodmyslitelně,
ostatně přinesly do pražských ulic tehdy množství převratných novinek. I přes
počáteční provozní problémy nyní tvoří solidní základ vozového parku pražského
Dopravního podniku.
Od 21. listopadu do 5. prosince 2005 vyjede do pražských ulic reklamní
tramvajová linka mobilního operátora Oskar - Vodafone, vypravovaná v sestavě
2xT3R.P vozovnou Pankrác. Vedena bude v trase: Náměstí bratří Synků - Nuselské
schody - I.P.Pavlova - Karlovo náměstí - Lazarská - Masarykovo nádraží -
Vltavská - Strossmayerovo náměstí - Čechův most - Malostranská - Hellichova -
Národní divadlo - Karlovo náměstí - Albertov - Svatoplukova - Otakarova. První
spoj odjíždí z náměstí bratří Synků v 8:00 (nácestná zastávka od vozovny
Pankrác), další každou celou hodinu až do 18:00 z nástupní zastávky ve smyčce.
Pro orientaci případným fotografům uvádíme průjezdy vybranými zastávkami:
Náměstí Bratří synů x:00, Štěpánská x:08, Václavské náměstí x:15, Bílá labuť
x:21, Vltavská x:24, Malostranské náměstí x:34, Národní třída x:42, Svatoplukova
x:50. X = daná hodina v rozsahu provozu 8 - 18 hodin.
Zde si můžete stáhnout zastávkové jízdní řády linky Oskar - Vodafone ve formátu .pdf (1MB)
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024