Když pražské metro slavilo v roce 2014 své čtyřicátiny, jen fandové hromadné dopravy a dopravní odborníci věděli,
že stejné výročí oslavilo i bratislavské metro. S tím rozdílem, že v roce 1974 nebylo uvedeno do provozu, ale byla
schválena jeho výstavba, která se nikdy nedočkala dokončení… Mělo to být druhé metro v Československu, které se kvůli
sovětskému požadavku, že metro smí mít jen hlavní města, nesmělo jmenovat metro. Tak se nazývalo rychlodráhou.
Mezi lety 1983 - 1985 bylo vypracováno několik projektů řešení rychlodráhy, z něhož vítězně vyšel návrh uvažující o
5 stanicích v Petržalce a 4 v centrální městské oblasti. Na jižním okraji Petržalky mělo stát depo metra Janíkov dvor.
V roce 1988 se opravdu začalo s výstavbou. Na prvním úseku metra trasy B z Petržalky, ze stanice Luky Jih do stanice
Hlavní Nádraží byly, kromě koncových, plánovány ještě stanice Luky Sever, Háje Jih, Háje Sever, Petržalka Centrum, Dunaj,
Prior a Obchodní. Všechny stanice zhruba desetikilometrového úseku měly být s ostrovním nástupištěm, s nástupní hranou
o délce 100 metrů. Pro provoz byly plánovány vozy řady 81-71 sovětské výroby, známé i z pražského metra.
Počítalo se s tím, že první provozní úsek od stanice Luky Jih do stanice Dunaj bude uveden do provozu v roce 1997. Jenže
federální vláda ČSSR na první provozní úsek trasy B metra v Bratislavě namísto potřebných 7 mld. Kčs přidělila "jen" 5 mld.
Kčs, což znamenalo, že se projekt prvního úseku metra tomuto rozpočtu musel přizpůsobit.
Projekt proto metro v Petržalce
více zvedl k povrchu a většina stanic byla řešena s bočními nástupišti, namísto ostrovních. Mezistaniční tunely byly řešeny
jako dvoukolejné, namísto dvou jednokolejných. Touto změnou se ušetřily chybějící 2 mld. Kčs.
Revoluce, která změnila politické uspořádání i společenské klima však projekt ukončila. V květnu 1990 národní výbor města
Bratislavy rozhodl o zastavení všech prací na rozestavěné první etapě a změně koncepce z těžkého na lehké metro, pro nějž
byl zvolen francouzský systém VAL společnosti Matra Transport International. Po stavbě metra tak kromě viditelných zemních
prací zbyl spojovací tunel v délce asi 300 metrů.
Město v září 1997 založilo obchodní společnost Metro, a.s. Bratislava. V roce 1998 se však objevily spory s dodavatelem
a smlouva na realizaci I. etapy trasy B nebyla podepsána.
Další z projektů na vybudování metra byl připraven v roce 2001, ale ani on nebyl realizován, tentokráte z finančních důvodů.
Nakonec bylo v roce 2004, po několika odborných i širších diskusích rozhodnuto, že nosný systém Bratislavy bude na nejbližší
roky tvořit stávající kolejová doprava, tedy tramvaje a vlak. V projektované trase metra v oblasti Petržalky probíhá nakonec
výstavba tramvajové tratě.