Vozy Vario LF plus/o
aneb olomoucká tramvajová rarita

Abych těch negací nebylo málo, pořízení jakékoliv nové tramvaje v olomouckých podmínkách vyvolává problém s jejím deponováním. Stařičká vozovna, pamatující zahájení provozu tramvají v roce 1899, není nafukovací a proto byla, oproti variantě nákupu obousměrných článkových tramvají, upřednostněna varianta koncepčně vycházející z vozů ČKD Tatra T5C5, provozovaných v Budapešti, tedy vozů se stanovištěm řidiče na jedné straně a dveřmi v obou bočnicích. Pro zajištění obousměrného provozu je tedy nutné zajistit provozování dvou vozů, spřažených zadními čely (spojení „PX“) k sobě.

Vozy dodané do Olomouce tedy sice vychází z koncepce standardních vozů řady Vario LF, ale na první pohled se odlišují umístěním dveří pro nástup cestujících do obou bočnic. V pravé jsou umístěny troje, v levé dvoje. Kromě nezvyklého provedení dveří na obou bočnicích se oproti dosavadním vozů řady Vario LF vizuálně jednoznačně odlišují zvýšenou střešní nástavbou, která ukrývá veškerou elektrickou výzbroj umístěnou na střeše vozu. Na stanovišti řidiče jsou umístěna elektricky sklopná zrcátka, která se na neaktivním stanovišti automaticky sklopí a naopak vyklopí ta, jenž jsou v čele soupravy.

Většina z 26 sedadel v interiéru je umístěna ve vyvýšených oddílech vozu nad podvozky v podélné variantě, na zadní plošině jsou dva polstrované opěráky pro cestující.

Vozy Vario LF plus/o jsou vybaveny elektrickou výzbrojí od Škody Elektric, přesto jsou plně spřahovatelné nejen s vozy se shodnou výzbrojí, ale též s vozy s výzbrojí Europuls od firmy Cegelec, což bylo jedním z požadavků Dopravního podniku, aby při vytváření souprav nebyl nijak omezován.

První dva dodané vozy Vario LF plus/o nesoucí ev.č.101 a 102 byly po sérii zkušebních jízd, vypraveny do provozu s cestujícími 11. května 2013.