T7B5

Na přelomu let 1988 a 1989 se v pražských ulicích objevily další dva tramvajové prototypy firmy ČKD tentokráte typové řady T7. Od výrobce obdržely evidenční čísla 0024 a 0025.

Prototypový vůz T7B5 ev.č.0024 ve vozovně Hloubětín

Na základě požadavků potencionálních odběratelů vozu byly pro vůz zkonstruovány nové podvozky s podélně uloženými motory o výkonu 2 x 50 kW. Vůz byl dlouhý 15,3 m, široký 2,5 metru. Karoserie převzala osvědčené prvky z vozu T6B5, které dále rozvinula. Moderněji řešené čtyřkřídlé skládací dveře byly vyrobeny z duralových prvků a přes určité zúžení karoserie v představku vozu zůstalo zachováno jejich umístění v rovné části bočnice, což zlepšilo výhled z kabiny řidiče. U vozu se také upustilo od klasického uspořádání nožního ovládání jízdním a brzdovým pedálem a bylo soustředěno do ručního řadiče. Standardní elektrická výzbroj TV3 přispěla ke zmenšení energetické náročnosti vozu.

Cestujícím měl sloužit zlepšený informační systém - dva střešní budníky známé již z vozů KT8D5, doplněné podélným transparentem s trasou linky, umístěným v okně u zadních dveří.

Tramvaje T7B5 mohly být provozovány samostatně nebo spřažené do souprav až o třech vozech, ovládaných z jednoho stanoviště. Poloautomatická spřáhla typu ESW umožňovala rychlou manipulaci při spřahování a rozpřahování vozů. Po pražských ulicích jezdící prototypy ev.č. 0024 a 0025 doplnily další dva, nesoucí evidenční čísla 0026 a 0027. S ohledem na snahu výrobce o jejich prodej do Sovětského svazu byly vybaveny podvozky širokého rozchodu (1524 mm) a předány ke zkouškám do Moskvy. Zde zůstaly v provozu pod evidenčními čísly 7001 a 7002 - v roce 1996 byly přeznačeny na ev.č.3321 a 3322.

Pražský prototypový vůz ev.č. 0025 byl v roce 1991 podroben rekonstrukci a následně prodán do norského Osla s evidenčním číslem 200. O další vozy tohoto typu v Oslu již neprojevili zájem. A tak jediným veteránem, který zůstal v Praze, se stal první z prototypů s ev.č. 0024. Sporadicky vyjížděl ještě před pár lety do ulic, až nakonec pro svou neschopnost zůstal odstavený ve vozovně Hloubětín. Jeho osud na pražských kolejích byl zpečetěn 17. října 2001. Tehdy byl na žádost správce konkurzní podstaty zkrachovalé firmy ČKD Dopravní systémy přesunut do areálu firmy Siemens kolejová vozidla na Zličíně. V září 2002 tento právce vůz odprodal firmě SKD TRADE spol s.r.o., která vozidlo v říjnu 2002 demontovala v Dopravním podniku města Mostu a Litvínova. Část dílů byla použita, zbytek vozu byl sešrotován...