Pohlednice Pražských tramvají... ...od Bechyňky

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Pohlednice Pražských tramvají...
...od Bechyňky


Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) s osobními vozy Bnp 89-00 383-2 a Bnp 89-00 284-2 překonává železobetonový most Bechyňská ducha ve směru k Táboru. | 16.9.2017
Zázemí historickým vozům pro provoz na Bechyňce poskytuje depo v Táboře. | 16.9.2017 Elektrická lokomotiva E422.0003 (100.003) a motorová lokomotiva 704 013-2 v depu Tábor. | 16.9.2017 Pod troleje Bechyňky s napájecí soustavou 1500 V přetahuje motorová lokomotiva 704 013-2 elektrický motorový vůz EM400.001 a elektrickou lokomotivu E422.0003 (100.003) s osobními vozy Bnp 89-00 383-2 a Bnp 89-00 284-2. | 16.9.2017
Nástupiště Bechyňky zatím zeje prázdnotou. | 16.9.2017 Pod troleje Bechyňky s napájecí soustavou 1500 V přetahuje motorová lokomotiva 704 013-2 elektrickou lokomotivu E422.0003 (100.003) s osobními vozy Bnp 89-00 383-2 a Bnp 89-00 284-2 a elektrickým vozem EM400.001. | 16.9.2017 Ještě pár metrů a jsme pod trolejí. | 16.9.2017
Motorová lokomotiva 704 013-2 zasunuje soupravu k nástupišti... | 16.9.2017 ...ještě posledních pár metrů... | 16.9.2017 ...a dojde k rozdělení na dva samostatné vlaky. Elektrický motorový vůz EM400.001 je odpojen a pojede samostatně. | 16.9.2017
Bechyňka má v Táboře své vlastní nástupiště. | 16.9.2017 Na trati Tábor-Bechyně (vlevo) dodnes funguje stejnosměrná napájecí soustava s napětím 1500 V, zatímco na koridorové trati (vpravo) pak napájecí soustava s napětím 25 kV / 50 Hz. Z tohoto důvodu je spojovací kolej mezi oběma napájecími systémy nezatrolejovaná a elektrické vozy na Bechyňku přetahuje z depa motorová lokomotiva. | 16.9.2017 Takže pozor! | 16.9.2017
Vlastnická tabulka a původní evidenční číslo lokomotivy (E 422 0003) doplněná stávajícím označením. | 16.9.2017 Po druhé světové válce a změně společenských poměrů název Škoda, odkazující na zakladatele firmy, šlechtice, byl politicky nepřijatelný. Došlo proto k přejmenování koncernu na Závody Vladimíra Iljiče Lenina (ZVIL) od roku 1953. Protože se však zahraniční zákazníci od výrobků „neznámé“ značky ZVIL začali odvracet, vrátil se podnik ke značce Škoda nejprve v označování výrobků, od roku 1965 se název vrátil i samotnému podniku. | 16.9.2017 Jihozápadní dráha... Aneb na muzejních vozidlech se naštěstí udržují původní artefakty. | 16.9.2017
Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) vyčkává v Táboře na odjezd do Bechyně. | 16.9.2017 Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) vyčkává v Táboře na odjezd do Bechyně. | 16.9.2017
Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) vyčkává v Táboře na odjezd do Bechyně. | 16.9.2017 Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) vyčkává v Táboře na odjezd do Bechyně. | 16.9.2017
Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) vyčkává v Táboře na odjezd do Bechyně. | 16.9.2017 Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) vyčkává v Táboře na odjezd do Bechyně. | 16.9.2017
Šturc nástupiště Bechyňky v Táboře. | 16.9.2017 Nárazník na nárazník... | 16.9.2017 Nástupiště v Táboře s pamětní deskou upomínající na rok vzniku dráhy. | 16.9.2017
Původní Křižíkova remíza patří nyní firmě Railway Capital a.s. Jana Šatavy, který před lety zachránil jindřichohradecké úzkokolejky. | 16.9.2017 Vítejte v ulici U Bechyňské dráhy. | 16.9.2017 Původní Křižíkova remíza patří nyní firmě Railway Capital a.s. Jana Šatavy, který před lety zachránil jindřichohradecké úzkokolejky. | 16.9.2017
Pohled od původní remízy Bechyňky k nástupištím. V levé části snímku je patrná odpojená vlečka do průmyslového areálu. | 16.9.2017 Soupravy určené pro provoz na Bechyňce tvoří elektrické lokomotivy řady 113 s přípojnými vozy 010. Na snímku lokomotiva 113 002-0 s přípojnými vozy 010. | 16.9.2017 Soupravy určené pro provoz na Bechyňce tvoří elektrické lokomotivy řady 113 s přípojnými vozy 010. Na snímku lokomotiva 113 002-0 s přípojnými vozy 010. | 16.9.2017
Lokomotiva 113 002-0 s přípojnými vozy 010 v Táboře. | 16.9.2017
Lokomotiva 113 002-0 s přípojnými vozy 010 v Táboře. | 16.9.2017 Osobní vlak vedený muzejní lokomotivou E422.0003 (100.003) s osobními vozy Bnp 89-00 383-2 a Bnp 89-00 284-2 vjíždí na první most Bechyňky ještě na území Tábora nad Budějovickou ulicí. | 16.9.2017 Busta Františka Křižíka před Základní školou Františka Křižíka v Bechyni. | 16.9.2017
Největším stavebním objektem celé trasy je přemostění údolí řeky Lužnice v Táboře. Most je 174 metrů dlouhý v nejvyšším bodě 20 metrů nad hladinou řeky. Má tři klenuté otvory ve zdivu a dvě parabolické kovové konstrukce o délce 36 a 60 metrů. | 7.5.2018
Kratší kovová konstrukce o délce 36 metrů překlenuje břeh Lužnice. | 7.5.2018 Delší kovová konstrukce o délce 60 metrů překlenuje přímo řeku Lužnici. | 7.5.2018 Se stavbou mostu začala firma J. Kubíček a spol. z Prahy-Vinohrad koncem dubna 1902 a stavební práce dokončila v listopadu 1902. | 7.5.2018 Následovala montáž železné mostové konstrukce firmou Mostárna bratří Prášilů z Prahy-Libně . | 7.5.2018 Kamenný klenutý oblouk s kratší kovovou konstrukcí. | 7.5.2018
Vhodný stavební kámen na mostní pilíře byl těžen v lomech u řeky pod obcí Klokoty. | 7.5.2018 Pohled na obě kovové mostní konstrukce. | 7.5.2018 Pohled na obě kovové mostní konstrukce. | 7.5.2018 Jednokolejná trať na mostě přes Lužnici. | 7.5.2018 Vstup do mostovky a k pilíři. | 7.5.2018
Největším stavebním objektem celé trasy je přemostění údolí řeky Lužnice v Táboře. Most je 174 metrů dlouhý v nejvyšším bodě 20 metrů nad hladinou řeky. Má tři klenuté otvory ve zdivu a dvě parabolické kovové konstrukce o délce 36 a 60 metrů. | 7.5.2018
Zastávka Hory u Tábora. | 16.9.2017
Unikátní železniční trať z Tábora do Bechyně je torzem kdysi velkoryse koncipované dráhy, která měla podle plánů z počátku osmdesátých let 19. století vést z Vodňan (dnešních Číčenic) přes Týn nad Vltavou, Tábor, Mladou Vožici, Kutnou Horu a Chlumec nad Cidlinou až do Sadové. Jenže ten v roce 1889 vídeňské ministerstvo železnic zamítlo. Poté vzniklo družstvo, které neúspěšně prosazovalo stavbu alespoň části z Vodňan do Tábora. Přízně zemských úřadů však dosáhlo až nové Družstvo bechyňské dráhy, v jehož čele stál bechyňský starosta Hynek Daniel. Z původně zamýšlené trasy se po předešlých komplikacích zrodil projekt výrazně kratší lokální dráhy Tábor – Bechyně s parním provozem. V tu chvíli vstupuje na scénu František Křižík…

František Křižík, člověk, který se rád vydával po neprobádaných cestách, když se rozhodl nahradit na železnici páru elektřinou. V roce 1898 jednal s bechyňským družstvem založeným pro výstavbu trati Bechyně – Tábor o vypracování projektu s elektrickým pohonem. Projekt získal pozornost zejména díky úspoře nákladů. Nové řešení totiž umožnilo zvětšit sklon z původně navržených 25 %o až na 38 %o (protože elektrický vlak vzhledem k nižší hmotnosti může překonávat větší stoupání), použit menší poloměry oblouků (125 m oproti původním 180 m), lehčí kolejnice a lehčí mostní konstrukce a konečně zkrátit délku staničních kolejí.

Zanedlouho vyslovilo souhlas s návrhem stavby elektrické dráhy c. k. ministerstvo železnic. A to navzdory skutečnosti, že pro ostatní lokální tratě byl stále upřednostňován provoz v klasické podobě, tedy výhradně s parními lokomotivami. Přelomové ministerské rozhodnutí nese datum 29. prosince 1900, 4. září 1901 bylo vydáno stavební povolení a koncese pro stavbu elektrické dráhy byla družstvu udělena 19. dubna 1902. V tomto povolení byl uveden termín ukončení stavby do konce roku 1904.

Dodáním pevných trakčních zařízení, elektrické výzbroje vozidel a strojního vybavení nové elektrárny v Táboře byla pochopitelně pověřena firma „František Křižík, Karlín". Trať dlouhou 23,6 km s pěti stanicemi a šesti zastávkami elektrizoval třívodičovým stejnosměrným systémem 2 x 700 V, přičemž středním vodičem byla kolejnice, zatímco nad kolejemi vedly souběžně dva trolejové vodiče s opačnými póly napájení, vzdálené od sebe 1,2 metru. Trakční vedení ve výši 5,5 m nad temenem kolejnice bylo zavěšeno na dřevěné brány, jejichž podélná vzdálenost byla 16 až 20 metrů. Elektrickou energii vyráběla elektrárna v Táboře pomocí 3 dynam poháněných parními stroji. Zálohově byla dodávka jištěna sadou akumulátorů. Bližší polovina tratě byla napájena přímo, k začátku druhého úseku u Malšic bylo z elektrárny vedeno samostatné dvoupólové vedení, to však bylo roku 1914 sejmuto z důvodu válečného nedostatku materiálu. Elektrárna v noci, kdy vlaky nejezdily, napájela veřejné osvětlení v Táboře. První zkušební jízda proběhla 1. června 1903, 10. června 1903 proběhla zátěžová zkouška železničního mostu v Táboře, pravidelný provoz byl slavnostně, zahájen 21. června 1903.

Trať v Bechyni však původně končila na malém nádraží před Bechyní, na levém břehu Lužnice. Vstup železnice do samotného města umožnil až nový most, budovaný od května 1926 a veřejnému provozu slavnostně předaný 28. října 1928. Toto jedinečné mostní dílo, vyprojektované ing. Eduardem Viktorou, ve výšce 58,3 m převádí parabolickým obloukem o rozpětí 90 m a vzepětí 38 m nad hladinou řeky současně koleje i silnici. Po obou stranách hlavního oblouku jsou čtyři otvory s rámovými konstrukcemi rozpětí po 13,5 m, takže celková délka mostu je 225 m. Mostní elegán si brzy vysloužil pojmenování Bechyňská duha. Zpočátku vlaky při jízdě do Bechyně i nadále obsluhovaly staré nádraží, přes které se jezdilo úvraťově, ale od 15. května 1929 byl zprovozněn oblouk pro nový směr a část tratě ke starému nádraží od Tábora byla snesena a část změněna na vlečku, napojenou na vlastní trať pouze směrem k Bechyni. Staré nádraží bylo změněno v nákladiště dřeva.

V roce 1938 bylo při rekonstrukci napájení změněno na dvojvodičové o napětí 1500 V a trolej byla zavěšena na ocelové sloupy.

V roce 1953 byla u Sudoměřic vybudována vlečka Dolina k vojenskému letišti u Bechyně. Vlečka odbočuje z trati Tábor – Bechyně v kilometru 17,530 v dopravně „odbočka Dolina“. Vlečková kolej vchází do tříkolejného předávacího nádraží, ve kterém jsou dvě koleje zatrolejovány a za kterým elektrifikace vlečky končí. V časech leteckého provozu sem byly dováženy cisterny s leteckým palivem a příležitostně i s různou vojenskou technikou, po zrušení letecké základny byl železniční provoz výrazně utlumen.

Provoz zpočátku zajišťovala dvojice elektrických motorových vozů od Smíchovské firmy Ringhoffer, k nimž v roce 1905 přibyl třetí a v roce 1908 ještě čtvrtý. Tato vozidla dostala později označení EM 400.0. Poslední dodaný vůz v roce 1939 vyhořel a sloužil jako zdroj náhradních dílů pro ostatní vozidla. Zbylé vozy zajišťovaly na trati smíšenou přepravu prakticky až do roku 1959, kdy sem byla z tratě Rybník – Lipno, přezdívané Lipenka, předána jedna lokomotiva řady E 422.0 (100), ze čtyř vyrobených. Zbylé tři zůstaly v provozu na trati Rybník – Lipno. Po roce 1962 byly na trať předány také elektrické lokomotivy z meziválečné éry, E 436.0 a E 466.1, pocházející z pražského uzlu, který byl v té době rekonstruován na napětí 3000 V.

V roce 1962 bylo rozhodnuto, že vozy EM400.001 a EM 400.002 budou sešrotovány a vůz číslo 003 bude ponechán jako provozní záloha. Protože vůz číslo 001 byl celkově v lepším stavu než 003, podařilo se skupině fanoušků zaměnit tabulky s inventárními čísly. Díky tomu byl, přesně podle plánu, v roce 1964 sešrotován vůz číslo 001. Ve skutečnosti se však jednalo o vůz číslo 003... Mezitím byla na voze 001 vykonána generální oprava a takto sloužil vůz 001 až do svého zařazení mezi provozní exponáty Národního technického muzea v roce 1973. Vůz nese pojmenování „Elinka“.

Od roku 1973 zajišťují provoz na trati tři lokomotivy řady E 426.0 (dnes 113.001-003).

Lokomotiva 100.001 již nebyla zhruba od roku 1988 vypravována, v roce 1991 dostala po opravě původní podobu laku a sloužila jako záložní stroj, či jako hnací vozidlo historických vlaků. Po změně napájecí soustavy na Lipence v roce 2003 pak byly na Bechyňku předány i zbývající lokomotivy 100.002 a 100.003. Brzy po předání byla lokomotiva 100.003 navržena na zrušení, avšak v květnu 2004 byla ze seznamu rušených vozidel vyjmuta a následně převezena do Železničního muzea ČD v Lužné u Rakovníka jako budoucí muzejní exponát. Po mnohaletém chátrání bylo rozhodnuto o její opravě do provozního muzejního vozidla a koncem roku 2015 zamířila do opraven, kde prošla rozsáhlou rekonstrukcí. V květnu 2016 se tak vrátila na Bechyňku pro sezónní jízdy. Poslední dochovaný stroj 100.002 byl převeden do majetku Národního technického muzea a nachází se jako neprovozní v depozitáři v Chomutově.

Trošku smutnou epizodu provozu si Bechyňka zažívá od 12. prosince 2010. Osobní dopravu zde, pod trolejovým vedením, zajišťuje velmi často motorová jednotka Regionova, některé večerní a ranní vlaky vedla dieselová lokomotiva. Jako důvod nasazení motorových jednotek je uváděna úspora času na přepojování lokomotivy v konečných stanicích a zkrácení přestupových časů v Táboře.

Trať Tábor - Bechyně. | 16.9.2017
Trať Tábor - Bechyně. | 16.9.2017 Trať Tábor - Bechyně. | 16.9.2017
Trať Tábor - Bechyně. | 16.9.2017 Železniční stanice Slapy s elektrifikovanou vlečkou do závodu OSEV. | 16.9.2017
Železniční stanice Slapy s elektrifikovanou vlečkou do závodu OSEV. | 16.9.2017 Železniční stanice Slapy s elektrifikovanou vlečkou do závodu OSEV. | 16.9.2017
Železniční stanice Slapy s elektrifikovanou vlečkou do závodu OSEV. | 16.9.2017 Železniční stanice Slapy s elektrifikovanou vlečkou do závodu OSEV. | 16.9.2017
Zastávka Libějice. | 16.9.2017 Stanice Malšice. | 16.9.2017
V kilometru 17,530 v dopravně odbočka Dolina odbočuje obloukem vlečková kolej na někdejší letiště Bechyně. Po 150 metrech vchází do tříkolejného předávacího nádraží, ve kterém jsou dvě koleje elektrizovány a za kterým trolej končí. | 16.9.2017 Historie této, více jak 5 kilometrů dlouhé vlečky, se začíná psát v roce 1952, kdy byla zahájena výstavba vojenského letiště Bechyně. | 16.9.2017
Sudoměřice u Bechyně. | 16.9.2017 Sudoměřice u Bechyně. | 16.9.2017
Bežerovice. | 16.9.2017 Bechyně zastávka se snesenou vlečkou ke starému nádraží Bechyně. | 16.9.2017
Bechyně zastávka se snesenou vlečkou ke starému nádraží Bechyně. | 16.9.2017 V tomto místě přicházela zprava původní trať od starého nádraží Bechyně. | 7.5.2018
Bechyně zastávka. | 16.9.2017 Bechyně zastávka. | 16.9.2017
Sloupy trolejového vedení. | 16.9.2017 Sdružený most pro silniční i železniční provoz, přezdívaný Bechyňská duha. | 16.9.2017
Sloup trolejového vedení. | 16.9.2017 Pokud jede po mostě vlak, je na chodníku, přiléhajícím ke koleji opravdu úzko a nařízení má své opodstatnění. | 16.9.2017
Zavěšení troleje na mostě zvaném Bechyňská duha. | 16.9.2017 Zavěšení troleje na mostě zvaném Bechyňská duha. | 16.9.2017
Zavěšení troleje na mostě zvaném Bechyňská duha. | 16.9.2017 Od mostu trať k nádraží Bechyně stoupá. | 16.9.2017
Nádraží Bechyně. | 16.9.2017 Nádraží Bechyně. | 16.9.2017
Nádraží Bechyně. | 16.9.2017 Nádraží Bechyně. | 16.9.2017
Nádraží Bechyně. | 16.9.2017 Nádraží Bechyně. | 16.9.2017
Nádraží Bechyně. | 16.9.2017 Trolejové vedení. | 16.9.2017
Trolejové vedení. | 16.9.2017 Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017
Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017 Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017
Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017 Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017
Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017 Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017
Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017 Od roku 2003 nevyužívaná vlečka do keramičky v Bechyni. | 16.9.2017
Původní nádraží Bechyně na pravém břehu Lužnice. Cestující sem naposledy vkročili v roce 1929. | 7.5.2018
Původní nádraží Bechyně na pravém břehu Lužnice. | 7.5.2018 I po takřka sto letech je na fasádě viditelné jasné znamení, že budova byla nádražím. Vítejte, nádraží Bechyně. | 7.5.2018 Staré nádraží Bechyně v pohledu ze zrušeného kolejiště. | 7.5.2018
Bechyně... | 7.5.2018 Pohled na prostor někdejšího kolejiště nádraží Bechyně. | 7.5.2018
Půdní prostory původního nádraží Bechyně. | 7.5.2018 Místnosti původního nádraží Bechyně. | 7.5.2018
Původní nádraží Bechyně na pravém břehu Lužnice. | 7.5.2018 Původní nádraží Bechyně na pravém břehu Lužnice. | 7.5.2018
Původní nádraží Bechyně na pravém břehu Lužnice. | 7.5.2018
Trať před Bechyní zastávkou od Tábora. V pohledu od fotografa přímo pokračovala původně trať na staré nádraží. | 7.5.2018 Zarůstající násep původní tratě ke starému nádraží Bechyně. | 7.5.2018 Propustek pod náspem původní tratě ke starému nádraží Bechyně. | 7.5.2018 Propustek pod náspem původní tratě ke starému nádraží Bechyně. | 7.5.2018 Pohled od starého nádraží Bechyně. Ve směru žluté šipky byla vedena trať (následně vlečka) z roku 1928 k novému nádraží Bechyně. Ve směru červené šipky pak původní trať z roku 1903 k Táboru. | 7.5.2018
Rozbitý izolátor... | 7.5.2018 Zakreslené schéma okolí nádraží Bechyně - zastávka. Žlutě je zakreslená část tratě z roku 1903, po které jezdily vlaky od Tábora do původního nádraží Bechyně. Červeně je zakreslená novostavba z roku 1928 přes bechyňský most k novému nádraží Bechyně. Jen rok jezdily na nové nádraží vlaky úvratí přes staré nádraží. V roce 1929 byl vybudován spojovací oblouk (zakreslený modrou barvou) a vlaky začaly na nové nádraží jezdit bez závleku přes staré nádraží. Žlutá část trojúhelníku byla následně snesena a staré nádraží, sloužící již jen jako nákladiště dřeva, zůstalo napojené pouze ve směru k novému nádraží. I tato část, proměněná na prostoru vlečku, přestala svému účelu sloužit a v roce 2017 byla snesena. Zcela odstraněný železniční přejezd před vjezdem do areálu překladiště dřeva. | 7.5.2018
Poslední torzo kolejí někdejší tratě, následně vlečky, ke starému nádraží Bechyně v křížení s pozemní komunikací. | 16.9.2017 Poslední torzo kolejí někdejší tratě, následně vlečky, ke starému nádraží Bechyně v křížení s pozemní komunikací. | 16.9.2017
Poslední torzo kolejí někdejší tratě, následně vlečky, ke starému nádraží Bechyně v křížení s pozemní komunikací. | 16.9.2017 Poslední torzo kolejí někdejší tratě, následně vlečky, ke starému nádraží Bechyně v křížení s pozemní komunikací. | 16.9.2017
Vytěžené pražce ze zlikvidovaného kolejiště v areálu překladiště dřeva. | 16.9.2017 Prostor po snesené koleji vlečky ke starému nádraží Bechyně. | 16.9.2017 Prostor po snesené koleji vlečky ke starému nádraží Bechyně. | 16.9.2017 U zastávky Bechyně se ještě na podzim roku 2017 nacházela výhybka na vlečku ke starému nádraží Bechyně. | 16.9.2017 U zastávky Bechyně se ještě na podzim roku 2017 nacházela výhybka na vlečku ke starému nádraží Bechyně. | 16.9.2017


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prtky.cz | www.prtky.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1635
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2019