Odprodeje vyřazených tramvají
z Prahy do zahraničí

Aktualizováno k datu: 22.2.2017

V souvislosti s dodávkami tramvají Škoda 15T se stal již zažitou metodou nakládání s vyřazenými tramvajemi jejich odprodej k dalšímu provozu do zahraničí. Po roce 2011 začal počet takto odprodaných tramvají dokonce převyšovat počet vyřazených vozů, které byly sešrotovány. Ke zmapování vývoje, jenž vedl až k tomuto současnému stavu, se musíme ohlédnout až do období těsně po roce 1989, kdy došlo k významným společenským změnám v zemích bývalého východního bloku orientovaných ekonomicky významně na někdejší SSSR. To mělo za následek zásadní útlum výroby nových tramvají v ČKD Tatra, neboť tradiční odběratelé ze SSSR nebyli schopni v prostředí tržní ekonomiky nakupovat takové objemy nových vozidel. Útlum výroby se projevil i v produkci pro domácí trh v Československu, kde dopravní podniky odmítaly odebírat konstrukčně zastaralé tramvaje T3SUCS i rozměrově nevhodné článkové vozy KT8D5. ČKD na situaci domácího trhu reagovalo vývojem nízkopodlažní tramvaje RT6N1 i zahájením výroby tramvají T6A5. Záhy na český trh vstoupili noví výrobci, začínající kusovými zakázkami, zatímco výroba v ČKD byla ukončena. Objem dodávek nových tramvají v 90. letech tak logicky nepokrýval potřebná množství vozů k náhradě dožívajících tramvají T3. Tato situace vyústila ve všech městech k modernizačním programům tramvají T3. V Praze hromadně poměrně pozdě, až od roku 2000 v počtu několika set kusů. Skutečně hromadné dodávky nových tramvají do Prahy se však podařilo realizovat od dodání posledních vozů T6A5 až téměř po deseti letech. Teprve ve chvíli, kdy se konečně rozběhla sériová výroba nízkopodlažních tramvají typů 14T a 15T firmy Škoda Transportation, umožňující v Praze při vyřazování dožívajících vozů kalkulovat s dodávkou nových tramvají a naplánovat odstavování několika desítek starších tramvají ročně.

Z úvodního textu lze odvodit, že u tradičních zahraničních odběratelů se již od počátku 90. let minulého století začal projevovat nedostatek nových vozidel. Podobný osud jako ČKD Tatra dokonce potkal i jiné výrobní závody v bývalém východním bloku, jmenujme například Konstal v Polsku, Ganz v Maďarsku nebo Timis v Rumunsku. V Sovětském svazu byla největším výrobcem vagónka UKVZ v Usť-Katavi (Usť-Katavskij vagonstrojitělnyj zavod imeni Sergeje Mironoviče Kirova, za socialismu druhý největší výrobce tramvají na světě po ČKD), která sice počátkem 90. let zaznamenala z důvodu ekonomických změn také výrazný propad zakázek, ale paradoxně ji od úpadku zachránil právě výpadek masivních dodávek tramvají z ČKD, který pro tramvaje z Usť-Katavi otevřel nová odbytiště. V nové situaci s menším počtem domácích výrobců a vyššími cenami tramvají musely dopravní podniky uvážlivě pracovat s tramvajovým provozem. V některých případech docházelo k omezování provozu až rušení celých provozů, jinde prostě staré tramvaje přesluhovaly. Jako levná alternativa obnovy vozového parku bylo již v první polovině 90. let přikročeno v mnoha městech a zemích k obnově vozového parku ojetými tramvajemi z druhé ruky. Častým zdrojem takových vozů bylo nově sjednocené Německo, a to jak jeho bývalá západní, tak i východní část. Docházelo tak k zajímavým setkáním, například v bulharské Sofii jezdí spolu na jedné lince typické vozy západního bloku (článkové tramvaje Düwag) s typickými vozy východního bloku (ČKD Tatra T4D), oba typy zakoupené jako ojeté z Německa. Do zemí, odebírajících původně tramvaje z ČSSR se však dostaly ojeté tramvaje i z Rakouska, Švýcarska a Holandska.

Tramvajové provozy odebírající donedávna tramvaje z ČKD by v 90. letech minulého století jistě měly zájem také o odkup tramvají z Prahy (respektive z celé ČSSR), avšak zde dosud ze zřejmých důvodů nepanoval zásadní nadbytek vyřazených vozidel schopných dalšího provozu. V Praze bylo k dispozici omezené množství vyřazených vozů T3 v období mezi posledními dodávkami tramvají T3SUCS a KT8D5 a dodávkou vozů T6A5. V tomto období se realizovalo několik odprodejů vyřazených vozů v rámci ČR (Plzeň, Liberec, Brno, Ostrava) a také první doložený prodej tramvaje T3 z Prahy do zahraničí. Touto první tramvají se stal v roce 1993 vůz ev.č. 6319, prodaný do muzea v Kochi v Japonsku. Zde bylo plánováno vůz přestavět (zmenšit jeho šířku) a provozovat na úzkorozchodné trati firmy Tosa společně s jinými historickými vozidly (např. tramvaje z Lisabonu). K tomu však nedošlo, Japonská strana po prohlídce vozu usoudila, že přestavba by byla příliš náročná a nerealizovala ji. V roce se 2012 se podařilo navázat kontakt s provozovateli muzea a tramvajové trati, kteří se po počátečních tajnostech vyjádřili, že vůz typu T3 ani jeho dokumentace v jejich podniku již neexistuje (zřejmě byl tedy sešrotován).

První realizovaný prodej tramvají z Prahy do ciziny se realizoval do ukrajinského města Krivoj Rog počínaje rokem 1995. Kontrakt byl uskutečněn přes zprostředkovatelskou firmu zabývající se obchodem s Ukrajinou a předmětem byla dodávka tramvají ve stavu po velké prohlídce, z pohledu odběratele pojatých jako nákup nových vozidel pro tamní prestižní rychlodráhu. Většina tramvají pro Krivoj Rog tak putovala nejprve do firmy Pars Šumperk, kde byla provedena úprava dle požadavku zákazníka. Následně byly vozy expedovány do Krivoj Rogu. Dodávky probíhaly od jara 1995 až do konce roku 1997, přičemž dodnes nejsou spolehlivě doloženy všechny vozy, které byly do Krivoj Rogu dodány. Některé vozy odprodané z Prahy v rámci této akce byly použity pouze zhotovitelem na náhradní díly, které se však braly současně i ze starších zásob vyřazených T3 v majetku zhotovitele. U tří vozů také není spolehlivě doloženo, zda byla jejich oprava před odvozem prováděna v opravně tramvají v Praze, nebo v Šumperku. S jistotou lze konstatovat pouze dodání 11 ks T3 do Krivoj Rogu (z toho u 8 ks je doložena oprava v Šumperku), do procesu však bylo zapojeno celkem 15 vozů. Osudy dalších čtyř kusů nejsou jednoznačně potvrzeny (údaje v dostupných podkladech se liší) a je pravděpodobné, že byly použity jen na náhradní díly, případně jako náhradní skříně s využitím dokumentů jiného vozu. Po dodávkách tramvají T6A5 do Prahy se předpokládalo pokračování podobných odprodejů na Ukrajinu, avšak v této době neměli případní zákazníci zájem a vozy odprodané z Prahy zprostředkovateli v roce 1996 byly v následujících letech většinou sešrotovány a žádný z nich se nedostal do provozu v zahraničí.

V následujícím období Praha vyřazovala tramvaje jen minimálně a drtivá většina vozů procházela modernizačním programem T3R.P. Poptávka po ojetých tramvajích z Prahy, zejména typu T3, tak nemohla být realizována. Jisté uvolnění možností nastalo až po roce 2003, kdy byl zahájen program modernizací T3R.PV s novými vozovými skříněmi. Možnosti nákupu vyřazených tramvají využila firma Pars Šumperk k nákupu čtyř vozů T3 pro své zakázky na stavbu tříčlánkových částečně nízkopodlažních tramvají. První z nich byla pro již osvědčeného zákazníka – ukrajinský Krivoj Rog, vůz typu K3UA s využitím vozových skříní dvou tramvají T3 byl postaven v roce 2005. Zbývající dva vozy posloužily ke stavbě prototypu tramvaje KT3R s čely „Kotas“ pro ruské hlavní město Moskvu, dokončené až v roce 2008. Výroba modernizovaných tramvají z vyřazených vozů T3 se však v této době již nejevila jako perspektivní a k využití dalších vozů z Prahy tímto způsobem nedošlo. V roce 2008 již díky končícímu modernizačnímu programu tramvají T3 (do kterého již mezitím byly zařazeny i vozy podtypů T3M, T3SU a T3SUCS) i dodávkám vozů Škoda 14T přikročil pražský dopravní podnik k systematickému vyřazování tramvají. Hned v roce 2008 došlo k prodeji čtyř tramvají typu T3 a šestnácti typu T3SUCS prostřednické firmě ze Slovenska, která zajistila jejich prodej do Korejské lidově demokratické republiky. Na vozech byla provedena prohlídka v opravně tramvají a dostaly nový lak, nicméně v zásadě byly v KLDR zařazeny do provozu v takovém stavu, jak v Praze dojezdily.

Zájem o podobný odkup tramvají, jako byl realizován v roce 2008 do KLDR, záhy projevila i další města, zejména na Ukrajině. Z tohoto důvodu dopravní podnik tramvaje vyřazené po roce 2009 jako nadbytečné cíleně vlastními silami nešrotoval, ale začal je nabízet jako provozuschopné subjektům k odprodeji. V případě nezájmu firem zajišťujících odprodej vozů k dalšímu provozu přišly ke slovu kovošroty, nabízející dopravnímu podniku obvykle nižší kupní cenu. Tím sice vzniká riziko, že jistá část vozů bude odvezena do šrotu v provozuschopném (kompletním) stavu, avšak reálně je počet takových případů nižší, než počet odprodejů k dalšímu provozu. Systém odprodejů byl od roku 2012 soustředěn v dopravním podniku do oddělení Likvidace majetku, které vyřazené tramvaje přebírá do svého majetku a nabízí je k odprodeji prostřednictvím obálkové metody s možností účasti jakéhokoliv subjektu. Výhodou tohoto systému je prezentace fotodokumentace vozů a jejich technického popisu, čímž dochází často k úspěšné selekci na vozy kompletní (poptávané primárně k dalšímu provozu) a vozy nekompletní nebo poškozené (poptávané převážně kovošroty). První vlaštovkou nové éry odprodejů tramvají bylo deset vozů pro ukrajinský Charkov (6 ks typu T3M, 1 ks typu T3SU a 3 ks typu T3SUCS), odvezených z Prahy na konci roku 2011. Zájem o vozy typu T3M byl velkým překvapením, neboť jejich elektrická výzbroj TV1 se doposud nevyskytovala mimo území bývalé ČSSR a vyřazené vozy tohoto typu byly spíše šrotovány. Tramvaje z Prahy byly v Charkově zařazeny do provozu pouze s minimálními úpravami (např. nutná změna rozchodu), a to nezvykle pod původními pražskými evidenčními čísly. Pozoruhodným a v následujících letech již neopakovaným jevem bylo polepení oken vozů polopropustnými fóliemi, které měly údajně zakrýt vandaly poškrabaná okna. Na vozech T3 a T3M s neuzavřenými kabinami (v Praze jezdících již jen jako zadní v soupravách) byly provedeny zajímavé dostavby trubkové zástěny kabiny, aby dosahovala až ke stropu a více izolovala řidiče.

Od roku 2012 se podařilo pokračovat v úspěšných odprodejích i nadále, přičemž konkrétní vozy jsou uvedeny níže v tabulkách. Do Charkova byly v roce 2012 odprodány kromě převažujících tramvají T3SU a T3SUCS i čtyři původní vozy T3. Současně si Charkov odebral i vybrané náhradní díly z tramvají, které byly tohoto roku šrotovány. Zajímavá je z roku 2012 trojice vozů T3SUCS po nehodách, z nichž jeden (ev.č.7284) byl po větší nehodě přední části vozu. K jeho opravě bylo využito čelo vyřazeného pražského vozu ev.č.7116, který byl sešrotován v Kladně. Výsledný vůz dostal jako první v Charkově nové evidenční číslo jako formální náhrada jiného místního vozu. I v následujících letech mířily některé tramvaje do Charkova ve stavu po nehodách, vždy však již šlo o menší poškození. Zajímavostí roku 2013 byl prodej dvou cvičných tramvají T3 ev.č.5506 a 5509, které byly v Charkově upraveny zpět na provozní vozy a rovněž přečíslovány. Vůz ev.č.5506 zůstal v provedení bez středních dveří, připomínajícím dvoudveřové tramvaje T3SU, dodávané na Ukrajinu poměrně běžně přímo z ČKD. V letech 2014 až 2016 byly do Charkova dodány opět také ojeté tramvaje typu T3M, jejichž početní stavy se v Praze již toho času významně zmenšily. V Charkově nicméně nadále trval zejména zájem odkupovat tramvaje typů T3SU a T3SUCS z Prahy, které zde po počátečních letech sólo provozu jezdily od roku 2014 i ve dvojicích. Odprodeje tramvají všech modifikací typu T3 z Prahy do Charkova byly ukončeny v roce 2016, kdy již byly zásoby vozů T3M, T3SU a T3SUCS v Praze téměř vyčerpány, tramvaje typu T3SUCS byly však do Charkova nadále dodávány např. z Ostravy, Olomouce a Bratislavy. V souvislosti s Charkovem je třeba zmínit, že dva zde provozované vozy T3SUCS z Prahy byly odsud v roce 2015 předány po dílenské prohlídce do města Družkovka, které s jejich pomocí obnovilo provoz na jedné zrušené tramvajové trati. Třetí tramvaj, tentokrát typu T3SU, putovala do Družkovky opět přes Charkov na přelomu let 2015 a 2016, aniž by v Charkově zasáhla do provozu. Družkovka se tak stala dalším městem, provozujícím pražské tramvaje, přestože žádné nikdy přímo neodkoupila. Podobným způsobem se v roce 2016 ocitly tramvaje T3, T3SU a T3SUCS z Prahy také v Ukrajinském městě Kamjanske (dříve Dněprodžeržinsk). První tři vozy byly po dovezení z Prahy do Charkova opraveny v místních dílnách a na konci června zprovozněny v Kamjanskem. Na přelomu let 2016 a 2017 putovaly do Kamjanskeho z Charkova další vozy, tentokrát převážně z řad tramvají v Charkově již provozovaných včetně vozu T3 původního ev.č.6900.

Od roku 2015 byly k odprodeji nabízeny také vyřazené tramvaje typu T6A5, z nichž první putovala v únoru 2016 právě do Charkova, následovaná do konce roku 2016 devíti dalšími vozy stejného typu. Zájem o tramvaje T6A5 byl pochopitelný, neboť s podobnými vozy s elektrickou výzbrojí TV3 mají na Ukrajině zkušenosti díky dodávkám tramvají T6B5, označovaných v exportní verzi pro Sovětský svaz v ČKD jako T3M. Zprovoznění tramvají T6A5 v Charkově s sebou neslo technické i legislativní problémy, následkem kterých došlo k významné časové prodlevě. Zatímco technické otázky úprav elektrické výzbroje a změny rozchodu byly úspěšně vyřešeny a jako první tramvaj T6A5 se po opravě projel počátkem srpna 2016 vůz původního ev.č.8623, otázky legislativní protáhly zahájená provozu až do pozdního podzimu. V listopadu 2016 byly tramvaje T6A5 schváleny jako náhrada existujících (a vyřazovaných) vozů T6B5 a do konce roku 2016 prvních pět tramvají dostalo nová evidenční čísla a vyjelo do provozu. První jízdy s cestujícími byly dokumentovány 7. prosince 2016 s vozem ev.č.4532 (ex. Praha ev.č.8623). Zájem o odkup dalších tramvají T6A5 v Charkově trvá i v roce 2017.

Druhým pravidelným odběratelem tramvají z Prahy se na Ukrajině stalo v roce 2012 hlavní město Kyjev. Po dodávce deseti tramvají typu T3 na jaře 2012 byly již dále dodávány výhradně vyřazené tramvaje typů T3SU a T3SUCS. Počet tramvají prodaných do Kyjeva přesáhl na konci roku 2015 počet šedesáti kusů a toto město se tak stalo největším odběratelem vyřazených vozů z Prahy. Vozy zde nejsou zařazovány do provozu ve stavu po dodání, ale je na nich prováděna dílenská prohlídka. Ta spočívá v opravě viditelných poškození skříně (některé vozy do Kyjeva byly po menších nehodách), instalaci nových nerezových schodů a protiskluzové podlahy, revizi elektroinstalace včetně zapojení nového odbavovacího a informačního systémů a novém vnějším laku. Elektrická výzbroj je ponechána původní. Tramvaje jsou v Kyjevě důsledně přečíslovány a v pojetí místního dopravního podniku se nejedná o nové vozy, ale o generální opravy stávajících kyjevských tramvají. Pro dodané tramvaje tedy není vyčleněna žádná nová číselná řada, ale dostávají evidenční čísla uvolněná odstavenými původními vozy, jejichž stav je zejména z hlediska koroze vozové skříně výrazně horší, než u ojetých tramvají z Prahy. Je vhodné zde poznamenat, že kromě tramvají z Prahy využil Kyjev souběžně i nákupu vozů z DP měst Mostu a Litvínova. Zájem o tramvaje T3SU a T3SUCS z Prahy v Kyjevě nicméně trval a jejich dodávky probíhaly hromadně až do konce roku 2016, kdy byl odprodej ukončen z důvodu rozhodnutí o zachování zbývajících tramvají k provozu retro linky v Praze. Na konci roku 2016 dosáhl počet tramvají T3, T3SU a T3SUCS z Prahy 103 kusů a Kyjev je největším provozovatelem vyřazených tramvají z Prahy. Další tramvaje T3SUCS jsou do Kyjeva dodávány např. z Košic, nicméně v Kyjevě je zájem i o odkupování tramvají T6A5 z Prahy, jejichž dodávky však směřovaly zatím na Ukrajině jen do Charkova.

Současně s odvozem prvních tramvají do Kyjeva se obnovila také tradice dodávek tramvají z Prahy do města Krivoj Rog, kam putovaly na přelomu února a března 2012 čtyři tramvaje typu T3SUCS. Tři z nich byly podrobeny důkladné dílenské prohlídce spojené s úpravou do podoby blízké místním tramvajím T3SU (mezi jiným doplnění reflektoru do prostoru původní čelní orientace) a na konci roku 2012 zařazeny do provozu na místní tramvajové rychlodráze, která je vedena v části své trasy i v podzemí. Poslední vůz ev.č.7149 byl předán v létě 2012 ve zcela nedotčeném stavu do Oděsy, kde byl obratem zařazen do provozu pod původním číslem bez jakýchkoliv úprav. V Oděse se tramvaj z Prahy osvědčila a tak následovalo na podzim 2012 odkoupení osmi dalších, doplněných ještě jedním vozem počátkem následujícího roku. V Oděse tak jezdí deset vozů T3SUCS z Prahy, doplněných o další kusy z DP Mostu a Litvínova. Pražské tramvaje provozované v Oděse vykazují naprosté minimum úprav, kromě původních čísel vozů lze v jejich interiéru nalézt také množství původních doplňků, zpočátku i tarifní podmínky DP Praha a reklamní letáčky z doby vyřazení vozů v Praze. Na podzim roku 2012 se tramvaje typu T3SUCS z Prahy dostaly také do ruského města Kursk, kam bylo prodáno deset vozů. Pro transport do Ruska byla zvolena přeprava po železnici, což bylo zajímavé oživení, neboť všechny odvozy na Ukrajinu probíhají na silničních návěsech. Tramvaje z Prahy byly v Kursku zařazeny pod původními čísly v nezměněném stavu, pouze bylo realizováno dolepení barevné grafiky na boky vozů. Tato úprava má zřejmě symbolizovat místnímu lidu, že se jedná o nové tramvaje.

Novinkou roku 2016 a současně novou destinací pro tramvaje z Prahy se stalo na konci června 2016 hlavní město Bulharska - Sofie. Ta jevila dlouhodobě zájem o odkup tramvají T6A5 na základě zkušeností s podobnými tramvajemi z produkce ČKD Praha (T6A2, T6B5), které již ve svém vozovém parku má, a to i se stejnou elektrickou výzbrojí TV3. Po dlouhých obstrukcích způsobených uzavíráním obchodu s dosud neznámým odběratelem se podařilo na přelomu června a července 2016 odvézt do Sofie prvních deset vozů. Tramvaje zde jsou provozovány na části sítě o normálním rozchodu z depa Iskar, kde jsou deponovány i vozy T6B5. Uvedení vozů T6A5 do provozu v Sofii bylo velice rychlé a první vozy vyjely na linku č. 22 již 10.8.2016, tramvaje byly spřaženy do trvalých souprav. V srpnu a září 2016 byla odvezena do Sofie druhá desítka vozů T6A5 a v roce 2017 jsou tyto tramvaje v Praze opět poptávány. Druhým novým záměrem v roce 2016 se stal plán darování vyřazených tramvají T3SUCS do Ukrajinského města Mariupol, který byl na přelomu let 2016 a 2017 stabilizován na počet deseti kusů s předpokladem dodání na jaře 2017, přičemž se bude jednat pravděpodobně o poslední odvozy tramvají tohoto typu z Prahy. Během dlouhého procesu plánování daru tramvají z Prahy byly do Mariupolu standardním způsobem přes prostředníka tramvaje T3SUCS z Prahy v počtu cca 10 ks také zakoupeny, přičemž na vozech odvezených z Prahy v listopadu 2016 byly provedeny dílenské opravy v Dnipru a Záporoží a až posléze jsou tramvaje od ledna 2017 dodávány do Mariupolu. Celkový počet tramvají T3SUCS z Prahy v Mariupolu by tedy měl v roce 2017 dosáhnout až dvou desítek kusů.

Zcela mimo hromadné odprodeje je třeba ještě zmínit osud havarované tramvaje T3SUCS ev.č.7055, odprodané v roce 2013 na Slovensko do DP Bratislava. Tento vůz měl sloužit jako vyhlídkový v rámci projektu "Stratené město 2014", do vozu bylo plánováno v rámci větší opravy instalovat mimo jiné LCD obrazovky přes větší část oken. Na obrazovkách měly být promítány vizualizace historické podoby města, které měli mít cestující možnost porovnat s výhledem na současný stav přes zbylá okna. Uvedená část projektu však byla stornována a vůz 7055 se po dvou letech přesunul bez úprav od původně vybraného zhotovitele opravy do DP Bratislava a vzhledem k ukončení provozu tramvají T3SUCS v Bratislavě v roce 2016 je jeho oprava pro provoz prakticky vyloučena. Výrazně lepší osud, doufejme, čeká na mnoho dalších tramvají, které budou v souvislosti s dodávkami tramvají Škoda 15T ještě vyřazeny. Během roku 2017 lze očekávat odvozy minimálně dvaceti tramvají T6A5.