Trať Minská - Čechovo náměstí

K dnešní Minské ulici, tehdy zvané Krokova, se tramvaje přibližovaly ve směru od náměstí Míru v průběhu roku 1899, při stavbě tramvajové tratě vedené dnešní Francouzskou a Moskevskou ulicí až k tehdejší usedlosti Na Kovárně na dnešním Vršovickém náměstí. Provoz byl zahájen 1. července 1899. Na konečné byla pravostranná výhybna dlouhá 70 metrů, ze které byla zpět vyvedena ještě kusá kolej o délce 49 m.

Jenže do Minské ulice to tehdy bylo nejen ještě několik set metrů, ale hlavně i několik let stavby. Teprve během prvního pololetí roku 1913 byla trať prodloužena od usedlosti Na Kovárně dál Palackého třídou (Moskevskou), z níž odbočila do Krokovy (Minské) a končila ve třídě Krále Jiřího (Vršovické). Trať byla zakončena levým přejezdem, za kterým ještě pokračovala pravá kolej tak, aby zde bylo možné odstavit v případě potřeby jeden vůz. Levá kolej pokračovala v ose budoucí ulice o cca 100 metrů dále, než kolej pravá, až k Botiči, kde komunikace končila, protože neexistoval žádný most. Sloužila k odstavování vlečných vozů. Když byl v září téhož roku postaven nový most přes Botič, byly na něj položeny koleje, které však byly pro tramvajovou dopravu využity až v roce 1926, po výstavbě nové tratě od dnešní křižovatky Otakarova.

Provoz přes dnešní Minskou ulici na novém úseku Na Kovárně – Třída krále Jiřího byl zahájen v pátek 20. června 1913, dva dny po technicko-policejní zkoušce.

Z úsporných důvodů byl za první světové války od 15. listopadu 1917 přerušen provoz tramvají v koncovém úseku tratě Na Kovárně - Třída krále Jiřího, a pro nedostatek vozů byl provoz mezi 17. červnem a 13. říjnem 1919 vyloučen i v úseku od Máchovy ulice po konečnou zastávku Na Kovárně. Teprve 2. června 1921 byl obnoven provoz v úseku Na Kovárně - Čechovo náměstí, úsek ke Třídě krále Jiřího však stále zůstával bez provozu. Vršovická městská rada sice požadovala, aby tramvajová linka 1 dojížděla do původní konečné stanice Třída krále Jiřího, Elektrické podniky ovšem trvaly na prodloužení pouze k Čechovu náměstí. Protože zde neexistovalo žádné vratné zařízení, které by umožňovalo obracení vozů, byl 24. května 1921 v prostoru mezi ulicí Na Spojce a Čechovým náměstím vložen nový levý kolejový přejezd, na který byla linka 1 prodloužena od 2. června 1921.

Od 14. září 1924 byla do Vršovic zavedena nová tramvajová linka 20 v trase Parlament (dnešní Rudolfinum) – Čechovo náměstí. „Dvacítka“ končila na stejném kolejovém přejezdu jako „jednička“, a protože byly provozovány s vlečnými vozy, obracelo se tak, že motorové vozy obou linek si po odpojení „svého“ vlečného vozu připojovaly jiný, který stál na konečné, bez ohledu na to, která linka jej přivezla.

V roce 1925 vrcholily stavební práce na nové trati od křižovatky Otakarova, díky níž byla v tehdejší Palackého (dnešní Moskevské) ulici zřízena jednokolejná trať přes budoucí křižovatku Koh-i-noor do dnešní Vršovické ulice, na které měly být ukončeny jak linky 1 a 20, tak i nová linka 4 ve směru od Nuslí. Práce na kanalizaci v nově upravované třídě Krále Jiřího však zahájení provozu oddalovaly.

Nová smyčka byla v celém průběhu jednokolejná a v prostoru budoucích křižovatek Čechovo náměstí a Minská byla napojena jednokolejnými trojúhelníky tak, aby byla pojížděná ve směru hodinových ručiček. Zahájení provozu smyčky oddalovala již jednou zmíněná výstavba kanalizace, a proto se hledalo řešení, které by urychlilo obracení dvou zde dosud ukončených linek 1 a 20. Od 13. února 1926 bylo povoleno, aby vlaky obou linek obracely na kolejovém trojúhelníku smyčky u Čechova náměstí. Teprve od 1. června 1926 byl zahájen provoz na nové trati od křižovatky Otakarova a současně i na nové smyčce v oblasti Čechova náměstí, na které byly ukončeny vlaky tří linek, kromě 1 a 20 nově také linka 4.

Jenže ukončení tří linek na jednokolejné smyčce se velmi rychle ukázalo jako nevhodné řešení. Zatímco vlaky linky 4 se během vyčkávání na čas odjezdu „uklízely“ do trojúhelníku křižovatky Minská, aby nepřekážely, u zbývajících linek takové místo neexistovalo. Poměrně často bylo nutné, aby se vlaky mohly v prostoru smyčky předjet.

Z tohoto důvodu byly v průběhu roku 1928 v Minské ulici vybudovány dva kolejové přejezdy, umožňující předjetí odstaveného vlaku po protisměrné koleji. Pravý byl vybudován u dnešní Orelské ulice a levý před trojúhelníkem na Čechově náměstí. Nezapomínejte na tehdejší levostranný provoz. Přejezdy zřejmě nebyly položeny současně. Nejdříve byl 3. května zrušen levý přejezd v Palackého třídě u ulice Na spojce a jako náhrada byl položen, buď ve stejném termínu, nebo i dříve nový levý přejezd v Minské ulici. Dobové prameny sice uvádějí přesné datum položení pravého přejezdu, noc z 10. na 11. září 1928, ale zároveň až oběžník z 6. listopadu 1928 uvádí, že „byl do stávajícího kolejového zařízení položen ještě jeden přejezd“. Tak si vyberte...

Od té doby byla v tehdejším levostranném provozu po projetí blokové smyčky levá kolej v Minské (ve směru do centra) určena lince číslo 1 a pravá lince číslo 20. Zajímavé je, že oběžník upravující manipulaci vlaků linek 1 a 20 vůbec neřešil obracení vlaků linky 4...

V roce 1934 byla v dnešní Vršovické ulici dokončena výstavba prodloužení tratě do oblasti Průběžné. Díky tomu byl zdvoukolejněn úsek smyčky Čechovo náměstí zhruba mezi dnešními křižovatkami Minská a Koh-i-noor. Po zprovoznění tratě na ni byla od 6. ledna 1935 prodloužena linka číslo 4, což ulevilo provozu ve smyčce Čechovo náměstí.

Přestože byla na území hl. m. Prahy zavedena jízda vpravo od 26. března 1939 od 3 hodin ráno, v Minské ulici se nic nedělo. Teprve v roce 1942 byl předložen projekt rekonstrukce kolejových uzlů v oblasti, spočívající v rekonstrukci všech kolejových křižovatek tak, aby bylo možné obracet v původním směru, tj. ve směru hodinových ručiček. Kolejové přejezdy v Minské ulici měly být prohozeny, aby vyhovovaly pravostrannému provozu ve staronovém směru pojíždění. Schválený projekt se nakonec během války nerealizoval.

Provedení stavebních úprav tak proběhlo až v listopadu 1948! Termín dokončení prací se rozchází, podle oběžníku byla rekonstruovaná smyčka uvedena do provozu 5. listopadu, avšak statistika uvádí až 1. prosinec. Během přestavby byl v křižovatce Čechovo náměstí zrušen oblouk z Minské ulice vpravo k dnešní křižovatce Koh-i-noor, což mělo za následek, že se obratiště nedalo používat pro ukončení linek ve směru od Nuslí a od Strašnic. K mimořádnému obracení vlaků z těchto směrů se proto využívaly kolejové trojúhelníky na křižovatkách. Protože to přece jen obracení vlaků komplikovalo a zdržovalo pravidelný provoz, byl v noci z 21. na 22. února 1951 kolejový oblouk obnoven.

Po dokončení smyčky Kubánské náměstí do ní byla od 22. ledna 1956 linka 1 z Čechova náměstí prodloužena. Protože však mezi křižovatkami Čechovo náměstí a Koh-i-noor zůstávala trať stále jednokolejná, jezdila linka 1 ve směru z centra Moskevskou ulicí a zpět do centra Minskou. Tedy podobným systémem, jako v době nedávné linka 4, když bylo nutné, po jejím prodloužení na Kubánské náměstí a neexistenci zastávky Čechovo náměstí na hlavní trati, zachovat obsluhu zastávky Čechovo náměstí v Minské ulici. Obracení linky 20 se neměnilo.

Položení druhé koleje mezi zmíněnými křižovatkami probíhalo v několika etapách od července do října 1956. Od 23. října 1956 byl zahájen obousměrný provoz linky 1 Moskevskou ulicí s vynecháním úseku v Minské. Oblouk z Moskevské k Minské na křižovatce Koh-i-noor zůstal i nadále jednokolejný (doplněn byl v roce 1976), stejně tak i oblouk z Minské ke Koh-i-nooru na křižovatce Čechovo náměstí, takže v případě potřeby bylo možné obratiště Čechovo náměstí při obracení vlaků pojíždět stále jen po směru hodinových ručiček.

Předposledním kolejovým obloukem, který byl v oblasti doplněn, byl ten v křižovatce Minská, umožňující jízdu z Minské ulice ke Koh-i-nooru. Doplněn byl v rámci rekonstrukce tratě Otakarova – Minská, která probíhala od 4. dubna 1966. Od 9. července se vkládaly nové výhybky a část oblouků v Minské, ve Vršovické byly výhybky vloženy během výluky od 14. do 17. července. Tento oblouk zde v levostranném provozu byl od roku 1926, ale do pravostranného provozu byl přestavěn v roce 1948.

Aby se trať v Minské ulici dala využívat jako plnohodnotné manipulační obratiště, umožňující obracení tramvajových souprav z jakéhokoliv a do jakéhokoliv směru, chyběl v oblasti poslední kolejový oblouk na křižovatce Čechovo náměstí, oblouk z Moskevské do Minské ulice (tedy oblouk, který zde v levostranném provozu opět již byl). K jeho doplnění došlo v roce 1975, zprovozněn byl od 15. června 1975.

Rekonstrukce tratě v Minské ulici, spojená s obnovou obou přejezdů proběhla v letech 1988 a 1989. Spodní přejezd byl rekonstruován v roce 1988, společně s křižovatkou Minská, v termínu 16. února - 14. května. Horní přejezd pak o rok později. Nejprve začala od 3. července 1989 výluka úseku Čechovo náměstí – Koh-i-noor, k níž se 1. srpna přidala výluka úseku Minská – Kubánské náměstí. Trať v Minské ulici zůstávala stále v provozu. Dne 3. října, po obnovení provozu v úseku Minská – Kubánské náměstí, byla zahájena výluka úseku Blanická – Čechovo náměstí, včetně části tratě v Minské ulici a horního přejezdu. Rekonstrukce této části byla dokončena 18. listopadu 1989.

V roce 2012 byla zrekonstruována trať v Moskevské ulici mezi křižovatkami Čechovo náměstí a Koh-i-noor. Vrchol křižovatky Čechovo náměstí od Koh-i-nooru je po rekonstrukci opatřen rozjezdovou splítkou. O rok později byl rekonstruován také vrchol křižovatky od Vršovické náměstí.

V průběhu roku 2015 proběhla rekonstrukce 2/3 křižovatky Minská, obou vrcholů na Vršovické ulici. Ani v jednom případě nebyl rekonstruován vrchol obou křižovatek přímo v Minské ulici.

Naši cestu po tramvajové trati začneme v prostoru křižovatky Minská, tedy v místě styku Vršovické a Minské ulice, ve které se zdržíme až do konce našeho popisu. Díky podobě křižovatky Minská si samotnou však trať výrazně zkrátíme, protože kolejová větev křižovatky Minská v relaci Bohemians - Minská zasahuje výrazně do Minské ulice. Bezprostředně za výhybkami již zmíněné křižovatky Minská je umístěna levá kolejová spojka, umožňující vlakům jedoucím ve směru našeho popisu, přejetí na levou a tedy protisměrnou kolej. Je tím umožněno případné objetí zde odstaveného vlaku v prostoru zastávky Čechovo náměstí. Trať pokračuje v přímém úseku, v našem směru je zřízena zastávka Čechovo náměstí, která se využívá nejen jako nácestná, ale také jako výstupní, nástupní a dokonce i manipulační. Prostě tak, jak se to zrovna s ohledem na výluky a linkové vedení hodí. Z protisměrné koleje je zřízena druhá, tentokráte pravá kolejová spojka, která umožňuje vlakům ve směru našeho popisu přejezd na pravou, správnou kolej. Obě spojky lze samostatně samozřejmě využít také jako kolejový přejezd k obracení obousměrných vozů. Ihned za spojkou následují výhybky křižovatky Čechovo náměstí na styku Minské a Moskevské ulice, kde naše cesta končí.

Čechovo náměstí
- občasná nácestná, nástupní, výstupní, případně manipulační zastávka ve středu Minské ulice, 16 metrů před křižovatkou s Moskevskou ulicí, nástupní ostrůvek pro jeden vlak 2xT

Linka 4

(pouze manipulačně ve směru Vršovická ulice -> Čechovo náměstí)

Linka 13

(pouze manipulačně ve směru Vršovická ulice -> Čechovo náměstí)

Fotocesta po trati Minská - Čechovo náměstí