Křižovatka Újezd

Souprava motorového dvounápravového vozu a vlečných vozů neznámých ev.č. na lince 5 v prostoru křižovatky Újezd

Vůz KT8D5 ev.č.9023 na lince 9 v prostoru křižovatky Újezd

Dvounápravové vozy ev.č.349+1200+1202 na křižovatce Újezd

Souprava vozů T3R.P ev.č.8354+8355 na lince 20 v prostoru křižovatky Újezd

Souprava vozů T3SUCS ev.č.7084+7085 na lince X-A v prostoru křižovatky Újezd

Souprava vozů T3R.P ev.č.8309+8308 na reklamní lince 77

Okružní linka 91 v sestavě vozů ev.č.2110+1202 projíždí křižovatkou na Újezdě

Souprava vozů T3R.P ev.č.8434+8435 na lince 12 v prostoru křižovatky Újezd

Na křižovatce Újezd se první vozy tramvají - tehdy ještě tažené koňmi - měly objevit již v roce 1875, když byl zahajován provoz první tratě koňky. Jenže nízká dřevěná podlaha Řetězového mostu u Národního divadla zabraňovala položení kolejí na samotný most, a tak na zprovoznění navazující tramvajové tratě z malostranské strany Řetězového mostu na Újezd a k Andělu si museli cestující počkat až do 16. května 1876. Od tohoto data mohli po pěším překonání Řetězového mostu již na obou jeho koncích využívat služeb koňské tramvaje.

Po odkoupení koňky Prahou začala elektrifikace tratí a Elektrické podniky začaly s výstavbou nových úseků. Mezi novostavbami se objevila i trať z Újezda na Malostranské náměstí. Se stavbou tratě počítal i vlastník koňky Eduard Otlet, ale jeho snahy vždy narazily na uspořádání zástavby jižní strany Malostranského náměstí. Ta totiž nedovolovala vedení ani jedné koleje. Teprve po demolici části zástavby mohla být trať zprovozněna. Třebaže ji vystavěly a provozovaly Elektrické podniky, zahájila trať provoz 22. prosince 1900 s vozy taženými koňmi. Elektrické podniky jen využily již položených kolejí k zahájení alespoň provizorního provozu s koňkou. Větev křižovatky vedoucí k Malostranskému náměstí však byla jednokolejná, stejně jako přiléhající trať. V elektrické trakci byla trať zprovozněna 17. června 1901. Ke stejnému datu byl zahájen elektrický provoz také v navazující (dnešním názvoslovím) Štefánikově ulici k Andělu a elektrické tramvaje se rozjely také Vítěznou ulicí přes nově otevřený most císaře Františka I. (dnešní most Legií) k Národnímu divadlu.

V roce 1903 prošel kolejový trojúhelník na Újezdě rekonstrukcí, během níž byl zdvoukolejněn, včetně přilehlého úseku v ulici Újezd, kde došlo k demolici objektů znemožňujících plnohodnotný tramvajový provoz bez výhyben. Po mnoha drobných udržovacích rekonstrukcích prodělala křižovatka velmi významnou rekonstrukci až v novém tisíciletí, kdy v roce 2001 došlo k její kompletní přestavbě. Při ní bylo kompletně rekonstruováno kolejové lože, vložena křižovatka odstraňující zákazy potkávání vozů KT8D5, instalovány moderní výhybkové mechanismy a rekonstruovány signalizace s přidáním kolejových obvodů a trolejových kontaktů, které jsou připojeny na světelnou signalizaci. Bohužel tyto kontakty nejsou využity pro preferenci tramvají, citelně chybí především možnost vkládání fáze pro tramvaje či změna jejich pořadí. Navíc zcela chybějí vzdálené trolejové kontakty.

Křižovatka je vybavena 3 rozjezdovými radiově ovladatelnými elektromagnetickými výhybkami s pružnými jazyky ev.č. 534 od Národního divadla, ev.č. 535 od Malostranského náměstí a ev.č. 536 od Anděla. I všechny 3 sjezdové výhybky jsou vybaveny pružnými jazyky. Křižovatka je klasické konstrukce s krytem z žulových dlažebních kostek.

V běžném provozu jsou pojížděny všechny směry křižovatky - jak přímý mezi Malostranským náměstím a Švandovým divadlem, tak i z pohledu od Národního divadla pravé oblouky k Malostranskému náměstí a levé ke Švandovu divadlu.

Fotocesta po křižovatce Újezd